Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jednu a tutéž událost vidí jinak dítě, jinak člověk dospělý, jinak člověk starý. I "Babičku" Boženy Němcové jsme četli, čteme a budeme číst stále jinak. Jako děti jsme ji četli bezmála jako pohádku a nejvíc nás zaujaly postavy Jeníka, Adélky, Barunky, psů Sultána a Tyrla. Příběh Kristly z hospody a jejího milého Jakuba nás zaujal ve dvaceti, mnohem, mnohem později jsme porozuměli nářku Viktorky. Ale to jsme se pak dívali zase docela jinak na hry dětí ze Starého bělidla, to už jsme v Adélčiných věčných otázkách slyšeli otázky vlastních dětí, to už jsme věděli, co znamená prázdnota, kterou po sobě zanechává smrt blízkého člověka... Pavlíčkův a Moskalykův dvoudílný přepis Babičky dokonale překládá a tlumočí řeč prózy do řeči filmu. To znamená, že nepřekládá otrocky a tedy špatně, proti duchu jazyka, ale překládá a tlumočí obrazem i rytmus, který je v těchto slovech skryt. Překládá a tlumočí i prázdné místo, tu bludičku stesku, která tu nakonec po babičce zbývá ve všech srdcích, jež ji milovala. (Česká televize)

(více)

Recenze (176)

Phobia 

všechny recenze uživatele

Stydím se to přiznat, ale "Babička" Boženy Němcové pro mě nikdy nepředstavovala zajímavé čtení, ať už je to způsobené vynucenou povinnou četbou nebo vlastní mentální nedostatečností. Snad do té poklidné venkovské poetiky někdy dospěju, ale prozatím nezbývá, než filmovou verzi z roku 1971 ohodnotit o stupínek výše než knižní předlohu, protože jsem ji viděla až do konce 2x (bez větších výhrad či výraznějšího zaujetí), zatímco knihu jsem nikdy nebyla schopná dočíst. 61% ()

PaRi 

všechny recenze uživatele

Zaručeného úspěchu při převodu slavného literárního díla do filmové podoby docílíte, pokud toto dílo budete respektovat v jeho duchu. Přesně to režisér Moskalyk udělal a přidal ještě úctu a to, že měl tohle dílo Boženy Němcové opravdu rád. Poznám to, protože mám k Babičce silné pouto z dětství, kdy mi je maminka nejednou předčítala a pak jsem jej několikrát přečetl sám, když jsem to už uměl. ()

Reklama

gogos 

všechny recenze uživatele

Ač mám Babiččino údolí rád, tak filmové zpracování mi k srdci nikdy nepřirostlo. Barunka v podání Šafránkové až moc vyspělá, ostatní dětské role nudné až nevýrazné. Lepší výkony podává snad jen Babička, kněžna a Viktorka. První díl se až moc táhne a nezabaví snad ničím. Druhý díl pak přináší už výraznější podívanou, emoce i vykreslení důležitých charakterů. Celkově vzato se jedná o přepis asi nejznámějšího tuzemského díla do zbytečně dlouhé a nezajímavé podoby, které by jednoznačně pomohl prostřih první části a výraznější dětské herecké obsazení. Průměr ()

Marina111 

všechny recenze uživatele

Úprimne ľutujem každého, kto nemal takúto babičku ... Ja som mala tú česť byť isté obdobie svojho života takou "Barunkou", a možno i to je dôvod, pre ktorý tento film tak veľmi, veľmi milujem. Jeden z mála snímkov, ktorý mi vždy, a tým myslím naozaj vždy, dokáže obnoviť narušenú rovnováhu, a na ktorom - bože daj - snáď budú odchované ešte i moje pravnúčence ... Skrátka, prenádherná exkurzia do sveta nevinnosti, prostoty, sedliackeho rozumu, spolunažívania s prírodou, dobrých medziľudských vzťahov ... do sveta, kde i menej šťastné okamihy majú svoje miesto, opodstatnenie a pochopenie. Azda ani nebudem preháňať, ak si trúfnem napísať, že Božena Nemcová týmto dielom vzdala hold nielen svojej babičke, ale všetkým dobrým a láskavým starým mamám celého sveta. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

František Pavlíček a Antonín Moskalyk si zvolili cestu moderní adaptace a nespoléhají se tedy na pouhou ilustraci k původní předloze. Vzniklo tak pozoruhodné umělecké dílo, které má divákům co říci i dnes. František Pavlíček (pro něhož je Babička posledním filmem, kde se na dlouhou dobu mohlo v titulcích objevit jeho jméno) se soustředil především na ženské postavy, jež dostaly narozdíl od původní knihy silnější psychologický rozměr. Odvážným krokem bylo posunutí příběhu bláznivé Viktorky do přítomnosti. Viktorka tak není jenom figurkou z vyprávění, ale ženou s tragickým osudem. Dnes lze s klidným svědomím říci, že to bylo rozhodnutí šťastné. Jak je pozoruhodný Pavlíčkův scénář, velkou pochvalu si také zaslouží režisér Antonín Moskalyk. Jeho režie je plná lyriky, melancholie a celkově je velmi poetická (navíc umocněná nelineárním vyprávěním, kde se střídá sen a skutečnost), přičemž se mu podařilo vyvarovat selankovitému kýči. To vše je umocněno vynikající kamerou Jiřího Šámala a hlavně působivou hudbou Luboše Fišera. Ač určena původně pouze pro televizi, Babička svou moderní filmovou řečí výrazně převyšuje původní zpracování Karla Hašlera a Františka Čápa z roku 1940 a zasloužila by si obnovenou premiéru v kinech. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (13)

  • Erik Pardus, který coby dvanáctiletý chlapec řekl v jednom záběru větu: „Co jsem ti říkal, babička nepřijede.“ Jenže to řekl s absolutním brněnským přízvukem a režisér zastavil na půl hodiny natáčení a řekl: „Naučte ho někdo česky.“ Po půl hodině sjeli nový záběr, který už byl sice lepší, ale pořád byla slyšet brněnština. Moskalyk se zamyslel a řekl: „No co, babička bude z Brna.“ (sator)

Související novinky

Květa Fialová 1929 - 2017

Květa Fialová 1929 - 2017

26.09.2017

Po dlouhé nemoci zemřela ve věku 88 let herečka Květa Fialová. Narodila se v české kolonii u slovenského Fiľakova do rodiny plukovníka letectva. Spolu se sestrou Blankou navštěvovala katolickou školu… (více)

Reklama

Reklama