Rychlé šípy

Původně jsem doufal že si spravím chuť po stejnojmenném filmu z devadesátých let, ale ejhle, nakonec mě napadla kacířská myšlenka, že seriál je ten horší. Zklamání z toho, že scénář zmatlal dvě knížky dohromady už vyprchalo, ale všechno ostatní zůstalo. Stínadla jsou sterilní. Hodně jim ublížilo že se seriál natáčel v ateliérech, a ne v živém dýchajícím městě. Díky tomu už příběh nepůsobí to mrazení v zádech co si pamatuji. Herecké výkony, tolik kritizované ve filmu, v seriálu výrazně lepší nejsou. Chlapci hrají zapomenutelný průměr, a ten stačí. Obsazení je trochu rozpačité. Rychlé šípy se na sebe moc nepodobají a ostatní hlavní postavy jsou zbytečně přestárlé. Z původních pěti hvězdiček jsem tak skončil na třech. (10.10.2012)

Nádhera. Miluju stínadelskou trilogii, pro její neopakovatelnou a nervy drásající atmosféru a příběh, jehož napětí se neustále stupňuje. A hlavně to jsou Rychlé šípy. Tato devítidílná adaptace je jedna velká dokonalost. Je černobílá, což působivé atmosféře tajuplných uliček jen pomohlo a hlavně tady jebezkonkurenčně nejlepší Jan Tříska. Výborný počin, který tady nemá obdoby. 100%. (29.06.2012)

Zklamal odklon od chronologie a mixování příběhu z předlohy. Vůbec neseděl casting. Ale scénář ve finále nebyl vůbec slabý, režie pevná, atmosféra hutná a koho nechal chladným Široko nebo Červenáček pod okapem? Emoce seriál vyvolal slušné a Rychlé šípy tak se ctí přenesl i do televize, za to dík. Otázkou samozřejmě je, jestli to vůbec bylo potřeba. (08.03.2021)

Jako pro malýho kluka pro mě byla modlou celovečerní verze z roku 1993, která mě nepřestávala mrazivě fascinovat. Seriálová verze mi naopak celé dětství unikala - nejspíš proto, že byla černobílá, televizní a že tam hráli dospělí herci. Až nyní jsem se rozhodl rest napravit a pustit si všechny díly. Zážitek byl sice poněkud uhlazenější a méně morbidní, ale na druhou stranu, seriál se může pochlubit unikátní atmosférou ateliérových stínoher a až expresionistických vizuálních náznaků a hlavně kvalitnějším hereckým i typovým obsazením hlavních postav. Zpočátku sice je trochu statičtější, s kolísavým tempem a minimem akce, ale od pátého dílu se Bočanovi podařilo dosáhnout působivého tahu na branku a velmi dobře dávkovat napětí a plnohodnotně rozvíjet dějové situace. Především epizody z vontské války, Tleskačova deníku a honu na Široka jsou na televizní produkci až nezvykle dynamické a vynikají na pozadí klaustrofobických ateliérových scén. Kultovní předloha se tak dočkala poctivého i vynalézavého zpracování s trvalou hodnotou, které oproti filmové verzi lépe odpovídá duchu předlohy (včetně mírné naivity a úsměvnosti) a méně sází na efektní pojetí a nadsazené dramatizování. To však neznamená, že bych výrazněji přehodnotil Kotkovu verzi z roku 1993, jež je pro mě stále povedenou adaptací přizpůsobenou modernějšímu a trochu odrostlejšímu divákovi i výraznějšímu tempu nutnému pro celovečerní stopáž. (29.09.2013)

Člověk se přeci jen rozmlsá, když vidí adaptace podle knižní nebo komiksové předlohy. Zvykne si, že postavy ve filmu jaksi odpovídají své kreslené předloze. Bohužel u Záhady hlavolamu těžce divák narazil. Pravda, Jindra Hojer, Červenáček a Metelka docela se povedli, ale proč tak potlačili Červenáčkův potenciál obtloustlého vtipálka a chlapce s rozhledem, který sice je šašek, ale blbec to není. A konečně, proč vybrali na roli vůdce týmu Mirka Dušína takové nemotorné jelito, které, a ruku na srdce, připomíná Aničku s Downovým syndromem z filmu Rekviem pro panenku. Proč? Trochu to ještě vykompenzovali Širokem neboli Janem Třískou, ale nikdo mi už nevysvětlí toho Dušína. Bohužel jsem příliš úzkoprsý, abych se nad to povznesl a tak jdu s hodnocením dolů. (20.07.2011)