Rychlé šípy

Rychlé šípy jsem jako kluk, četl několikrát. Určitě se ke knihám, ale i ke komiksům chci někdy vrátit a přečíst si to aspoň ještě jednou. K seriálu bych řekl pouze to, že příběh je tu strašně osekaný, některé části chybí a nebo některé zase nedávají moc velký smysl. I obsazení Mirka Dušína se moc nepovedlo. Největší hřích bylo úplné vynechání Bratrstva kočičí pracky, nechápu jak tohle mohl někdo udělat. (23.12.2020)

Jestli v pohádce S čerty nejsou žerty, exceluje Hynek Bočan na pohádkové scéně, tak na té seriálové je to určité právě tohle zpracování, snad nejlepší Foglarovy knihy o dobrodružství legendárních Rychlých šípů. Jaroslav Moučka jako tajemný Em, Roman Skamene jako červenáček a třeba Jaroslav Satoranský v roli velkého Vonta. Tahle verze Záhady hlavolamu je úžasně natočená, tajemná, záhadná a hlavně skvěle obsazená. Vždy se na ni podívám rád a s chutí znova. (07.12.2014)

Jako pro malýho kluka pro mě byla modlou celovečerní verze z roku 1993, která mě nepřestávala mrazivě fascinovat. Seriálová verze mi naopak celé dětství unikala - nejspíš proto, že byla černobílá, televizní a že tam hráli dospělí herci. Až nyní jsem se rozhodl rest napravit a pustit si všechny díly. Zážitek byl sice poněkud uhlazenější a méně morbidní, ale na druhou stranu, seriál se může pochlubit unikátní atmosférou ateliérových stínoher a až expresionistických vizuálních náznaků a hlavně kvalitnějším hereckým i typovým obsazením hlavních postav. Zpočátku sice je trochu statičtější, s kolísavým tempem a minimem akce, ale od pátého dílu se Bočanovi podařilo dosáhnout působivého tahu na branku a velmi dobře dávkovat napětí a plnohodnotně rozvíjet dějové situace. Především epizody z vontské války, Tleskačova deníku a honu na Široka jsou na televizní produkci až nezvykle dynamické a vynikají na pozadí klaustrofobických ateliérových scén. Kultovní předloha se tak dočkala poctivého i vynalézavého zpracování s trvalou hodnotou, které oproti filmové verzi lépe odpovídá duchu předlohy (včetně mírné naivity a úsměvnosti) a méně sází na efektní pojetí a nadsazené dramatizování. To však neznamená, že bych výrazněji přehodnotil Kotkovu verzi z roku 1993, jež je pro mě stále povedenou adaptací přizpůsobenou modernějšímu a trochu odrostlejšímu divákovi i výraznějšímu tempu nutnému pro celovečerní stopáž. (29.09.2013)

Člověk se přeci jen rozmlsá, když vidí adaptace podle knižní nebo komiksové předlohy. Zvykne si, že postavy ve filmu jaksi odpovídají své kreslené předloze. Bohužel u Záhady hlavolamu těžce divák narazil. Pravda, Jindra Hojer, Červenáček a Metelka docela se povedli, ale proč tak potlačili Červenáčkův potenciál obtloustlého vtipálka a chlapce s rozhledem, který sice je šašek, ale blbec to není. A konečně, proč vybrali na roli vůdce týmu Mirka Dušína takové nemotorné jelito, které, a ruku na srdce, připomíná Aničku s Downovým syndromem z filmu Rekviem pro panenku. Proč? Trochu to ještě vykompenzovali Širokem neboli Janem Třískou, ale nikdo mi už nevysvětlí toho Dušína. Bohužel jsem příliš úzkoprsý, abych se nad to povznesl a tak jdu s hodnocením dolů. (20.07.2011)

Výborný seriál podle knížek Jaroslava Foglara, takže v našich zemích vysoce kultovní záležitost a až legendární text o životech světců:-) Tedy Mirka Dušína, Jarka Metelky, Červenáčka, Jindry Hojera a Rychlonožky...Rychlé šípy... Klasickému seriálu Hynka Bočana velmi prospěl černobílý filmový materiál a především výběr lokace, stará křivolaká Praha je přímo geniem loci Stínadel, tajemné čtvrti, kam se Rychlé šípy tak rádi vydávají za dobrodružstvím... Příběh Ježka v kleci, legendárního hlavolamu, je příběhem kolektivním, který si prožil nejspíš každý český kluk v dětství. Trochu mi vadil výběr později televizně zprofanovaných známých tváří (proč musel znesvářené vůdce vontovských klanů hrát právě téměř dospělý Krampol se Štěpánkem, to nechápu, o Jaroslavu Satoranském coby Vojtěchu Vontovi nemluvě...mezi těmi zástupy komparzu v dětském věku se vyjímali dosti nepatřičně...) a dost krátká stopáž jednotlivých dílů (25 minut skutečně ulétne jak voda)... Jinak je Záhada hlavolamu důstojnou adaptací Foglarových krásných knížek... (21.12.2007)