Rychlé šípy

"MIRKU, ALE TADY JSOU JEN ČTYŘI ŠPENDLÍKY..." Knižní předloha je mojí nejoblíbenější dětskou četbou vůbec, takže tenhle seriál nemůžu nemít rád, i když hodně zjednodušený scénář, zastaralá technická stránka (dlouhé záběry, málo střihů, zjevně ateliérová Stínadla), podivné obsazení dospělých herců do rolí Vontů a proměnlivé herecké výkony ještě umocňují naivitu, která bývá předloze vyčítána. Tvůrci se rozhodli propojit obě knihy do jednoho celku s tím, že si z obou vybrali to nejlepší a to nám ve svižném, ne nutně původním sledu servírují, takže třeba Široka se dočkáme už ve druhé epizodě. Spousta věcí se samozřejmě do scénáře nevecpala (psaní Tam Tamů, Bratrstvo Kočičí pracky) a tvůrci odolali i natočení notoricky známého seznámení jednotlivých členů ikonického klubu, třebaže nám na úvod dopřáli několik klasických epizodek z rychlošípáckých komiksů (divadlo, samoletka, lovení bobříka odvahy...). Atmosféra ateliérových Stínadel (z těch kulis měli po natáčení udělat zábavní park) každopádně nemá chybu. (15.12.2009)

Jako pro malýho kluka pro mě byla modlou celovečerní verze z roku 1993, která mě nepřestávala mrazivě fascinovat. Seriálová verze mi naopak celé dětství unikala - nejspíš proto, že byla černobílá, televizní a že tam hráli dospělí herci. Až nyní jsem se rozhodl rest napravit a pustit si všechny díly. Zážitek byl sice poněkud uhlazenější a méně morbidní, ale na druhou stranu, seriál se může pochlubit unikátní atmosférou ateliérových stínoher a až expresionistických vizuálních náznaků a hlavně kvalitnějším hereckým i typovým obsazením hlavních postav. Zpočátku sice je trochu statičtější, s kolísavým tempem a minimem akce, ale od pátého dílu se Bočanovi podařilo dosáhnout působivého tahu na branku a velmi dobře dávkovat napětí a plnohodnotně rozvíjet dějové situace. Především epizody z vontské války, Tleskačova deníku a honu na Široka jsou na televizní produkci až nezvykle dynamické a vynikají na pozadí klaustrofobických ateliérových scén. Kultovní předloha se tak dočkala poctivého i vynalézavého zpracování s trvalou hodnotou, které oproti filmové verzi lépe odpovídá duchu předlohy (včetně mírné naivity a úsměvnosti) a méně sází na efektní pojetí a nadsazené dramatizování. To však neznamená, že bych výrazněji přehodnotil Kotkovu verzi z roku 1993, jež je pro mě stále povedenou adaptací přizpůsobenou modernějšímu a trochu odrostlejšímu divákovi i výraznějšímu tempu nutnému pro celovečerní stopáž. (29.09.2013)

Vždy když jsme jeli s našima k babičce, krom divočiny co klukovi z města nabízela vesnice a blízký les, tam na mne za dešťů čekala tátova ABC a sešity Rychlých šípů. Miloval jsem hlavně ty kreslené panem Fischerem, kresby p. Čermáka jsem tehdy bral jako ty horší :-). Komix i všechny příběhy jsem znal nazpaměť a sám kdysi pátral jestli opravdu ta ulice kde jsem tehdá v Praze bydlel je onou Foglarovou Rozdělovací třídou. V těch ABC se psalo o natáčení RŠ a záhadě hlavolamu. Moc jsem se těšil až to dají v TV protože tou dobou už ta ABC byla desítky let stará... A pak jsem fil viděl. A byl jsem zklamán. Mirek Dušín byl hrán habánem, který se svému hrdinovi vůbec nepodobal. Pofobně tak ostatní a jejich himbajs či plantážník znělo divně a cize... Ano film to měl těžké, tak těžké jako každý film točený podle skvělé knižní předlohy. O to více se ale musí tvůrci snažit... * * * (14.08.2012)

Seriál Záhada hlavolamu patří k tomu nejlepšímu, co kdy v oblasti tvorby pro mládež na Kavčích horách vzniklo. Z Foglarovy předlohy se podařilo vypíchnout to nejzajímavější a kvalitně to převést do seriálové podoby. Velkou zásluhu na působivé atmosféře seriálu mají kulisy. Sice jsou zcela evidentní, ale pocitvé. Seirál má navíc obrovské štěstí, že byl natočen na černobílý film, protože toto provedení ještě umocňuje ponurý efekt prostředí Stínadel. Temné uličky, oprýskané zdi, bizarní postavy v oknech, to bylo pro mě, coby dítě hororové prostředí. A myslím, že i dnes je na co se dívat. Vynikající je i casting, či hudba. Ani se neumím představit, že by podobně kvalitní produkt mohl vzniknout dnes. (08.03.2010)

Dětskýma očima mohu hodnotit bez výčitek čtyřmi hvězdičkami. Dnes ale mé již dávno dospělé oči vidí tento seriál poněkud kritičtěji z hlediska způsobu zpracování a obsazení jednotlivých postav poněkud přestárlými chlapci. O tom už ale tady v komentářích byla řeč. Ty čtyři hvězdičky tedy zůstanou ze sentimentu a nostalgie. (11.08.2009)