Byl jednou jeden dům

Je to prostě seriál. Má své mouchy, ale plejáda hvězd hraje plejádu charakterů, takže i když by se nic nedělo, bylo by stejně radost na to koukat. Ti z toho domu lidičky jsou tak dobře napsaní, že to prostě bavit musí. Jeden z mála snímků zabývajícím se Protektorátem z pohledu obyčejných lidí. Svědectví doby jak má být. 80% (24.05.2014)

Som presvedčený, že z nápadu uzavrieť vzorku národa do jedného baráku a ilustrovať na nej jeho povahu, šlo vyťažiť ďaleko, ďaleko viac. Postavy sú iba načrtnuté, vybavené ledva dvoma-troma základnými vlastnosťami. Žiadne skutočné dilemy, aký-taký vývoj som zaznamenal iba pri bývalom boxerovi Josefa Vinklářa. Časovo pritom tento seriál zaberá bezmála dekádu! Tu nič nezmôžu ani špičkoví a obľúbení herci, i keď sú to práve oni, kto napriek spomínaným nedostatkom, robí tento seriál stráviteľným. Po prvej epizóde som ale čakal ďaleko viac, posledná potom sklamala úplne; akoby bola useknutá, ani sa v nej vlastne všetky osudy neuzavreli. Riedke, nedotiahnuté, od istého momentu preľaknuté samé zo seba. (23.01.2014)

Půvabný koukatelný miniseriál, který může vděčit za svůj úspěch především perfektním herců - a že se jich tady sešlo. K dokonalosti mi něco málo scházelo, možná i nějaký ten šestý díl navíc, který by dovyprávěl příběhovou linku určitých postav, které zůstaly jaksi nedořešeny. Škoda, že seriálů, které by tak věrohodně vykreslovaly povahu českého člověka, je tak málo. Točí se pokračování Nemocnic na kraji města a Sanitek, ale opravdové skvosty zůstavají pořád v pozadí. Světélkem v tunelu je pak letošní výtečné "České století". (29.10.2013)

Velmi působivý seriál s dokonale vykreslenou atmosférou protektorátní Prahy. Velmi dobře napsané postavy (ani komunisti zde nejsou přehnaně uvědomělí), skvělé herecké výkony naší tehdejší herecké špičky. Nezbavím se však nikdy dojmu, že seriál jako celek nepůsobí příliš celistvě a dotaženě (některé scény a pasáže očividně chybí). Ovšem punc televizního rodinného stříbra mu ani tak nikdo neodpáře. 85%. (03.06.2013)

Dala jsem si po letech opáčko a vyplatilo se, jak mi ty roky přibývají, dokážu to všechno víc ocenit, víc si užít a doslova vychutnat celý ten herecký ansámbl, strhující příběhy obyvatel jednoho pražského činžáku, no on i ten vír událostí v letech 1936 až 1945 je poutavý i zajímavý sám o sobě... Vidět vedle sebe Slávku Budínovou, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou je pro mě filmové pohlazení a z mužů bych určitě pochválila Jiřího Adamíru, moc se mi líbil... Ode mne dnes večer bez připomínek.. (12.08.2023)