Nedotknutí

Neznamy reziser Richard Wong natocil krasny film o zdravotne postihnutych ludoch a ich ceste za dobrodruzstvom. Z hercov mu kyvli na spolupracu Grant Rosenmeyer /Hra penez 2016/, dalej Kanadan Hayden Szeto, Ravi Patel a Gabourey Sidibe /Precious 2009/. Tvorcovia netlacia na pilu, scenaristicky je to kvalitne. Ako som si pozeral, je to Wongov treti film, mozno asi pravdepodobne sa zrodil dalsi rezisersky talent, rozhodne budem sledovat jeho tvorbu  : 72 % (24.07.2021)

Americké nezávislé léto mě obohatilo o několik výborných filmů, které mě chytily za srdce. Tentokrát se to však nestalo. S těmi chlapci jsem nedokázala soucítit, vžít se do jejich skutečně těžkého životního údělu a sympatizovat s nimi. Postavy mi připadaly ploché, nebyly psychologicky propracované, herci mě nepřesvědčili, takže se nekonal ani smích , ani dojetí. Nedotknutí se mého srdce nedotkli. (16.08.2021)

Brouzdám si tak po ČSFD a hledám nějakou "netradiční" komedii na kterou bych koukl až narazím na tenhle kousek. Po přečtení zdejšího obsahu jsem si řekl, že tohle prostě musím vidět. Zajímala mě jak ta cesta bude probíhat a jestli nakonec ty tři "hříčky přírody" zasunou nebo ne. No a teď už pár řádků k samotnýmu filmu. Sice vím, že jde o remake filmu Hasta la vista!(2011) ale dle fotek u tohoto filmu mi hrdinové snímku moc sympatičtí nebyli a i proto jsem dal raději přednost tomuto remaku. Každopádně já mám velice bujnou fantazii a tak jsem si představoval všelicos možný a očekával jsem od snímku o5 asi něco víc nebo možná něco trošku jinýho. To je ale jen čistě můj osobní problém. Častokrát od nějakýho filmu očekávám tolik(nemožný), že jsem pak lehce zklamanej. To ale vůbec neznamená, že jde o špatnej film. Právě naopak. Tenhle Road Trip(Road Movie) má určitě co nabídnout. Nabízí sympatický herce, dramatickou linku prokládanou nenásilným ikdyž možná někdy trošku drsnějším humorem. Ani jedna linie(jak ta dramatická tak ta komediální) netlačí zbytečně na pilu což vítám. Takže z toho je nakonec velice povedenej film, kterej dokáže rozesmát ale i chytit za srdce. (11.09.2023)

Ako som tak sledoval tento film, stále som mal väčší pocit déjà vu, až mi napokon došlo, že som to už videl - v 8 rokov staršom belgickom prevedení Hasta la vista!. Keď to tak porovnám, tak sa to originálu držalo dosť výrazne, ale v tejto americkej verzii sa mi minimálne postavy zdali o kus sympatickejšie. V tom belgickom origináli to boli čistí tragédi, no táto trojica pôsobila aspoň vizuálne pohľadnejšie. Celkovo mám pocit, že táto americká verzia sa mi páčila v celkovom merítku o kúsok viac, no napriek srdcervúcemu záveru tomu viac ako 3* nedám. Nemôžem si pomôcť, ale táto téma a námet ma nijako nedokázali chytiť za srdce, aj keď s chlapcami samozrejme súcitím... (03.05.2021)

Videl som belgickú verziu, tá bola slabšia, mala horších hercov, menej podarené vtipy. Táto prerábka sa podarila viac aj keď stále ostáva len na jednej pointe a jednom vyústení. Pointa je poukázať na veľmi ťažký život hendikepovaných a že si vzhľadom na svoje postihnutie len ťažko hľadajú cestu k láske a radostiam zo života. Vyústenie je trochu prízemnejšie – či si tí chlapci konečne zašukajú, alebo nie. V každom prípade neviem či naozaj existujú bordely pre kriplov, ale ak tam majú takéto prostitútky, tak im „plnohodnotní“ chlapi môžu len závidieť. Záver filmu sa mi ale nepáčil, zbytočné tlačenie na emócie. (01.06.2021)