Bony a klid

V roce 1988 nebyli veksláci v centru mého zájmu. Proto i film byl spíše okrajovou záležitostí. Jsem ráda, že jsem ho mohla vidět až s delším odstupem, jen díky tomu vyniknou jeho kvality. Jde o dobře vystavěné drama (dokonce i v případu, že vím, jak to dopadlo), krásně zachycená dobová atmosféra, správné rozdělaní rolí, osobní konflikt i správně načasované rozuzlení. Našlapaná muzika Ondřeje Soukupa. Spolu s filmem Strašidlo Cantervillské Olmerův počin. (21.03.2015)

Doba, kterou jsem nezažil. Příběh o nekonečné naivitě a o tom, kterak se nevyplácí věřit vexlákům. Musím se přiznat, že mě nikterak neoslovil. Navíc to byla jedna nesympatická postava vedle druhé. Taktéž moje ouška dlouho nemusela trpět takhle příšerný soundtrack. Celou dobu jsem nervózně pokukoval po hodinách a příšerně se nudil. Snímek dnes ocení zřejmě jen pamětníci. (20.12.2016)

"Vítám mezi námi nejbohatší invalidní důchodce v Praze a možná na světě." Tak to tenkrát chodilo a já jsem rád, že se podařilo princip veksláctví zachytit v celým jeho nezdaněným bohatství. Takže i když jsem veksláky neměl rád ani předtím, než nám začali po Sametu vládnout, tak bony, Relax, Evička tričko a magický voko pro mě tehdy znamenali pekelnej nářez. Ovšem kdo tu dobu nezažil, tomu patrně snadno unikne kultovnost tohoto snímku, ale netřeba ho kvůli tomu zahazovat v srpnu na ulici sněhem. (08.10.2014)

Kamaráde tohle je Praha a ne nějaká zasraná Boleslav - tohle je přece klasika... kdysi velmi dávno viděné mi zanechalo v paměti jen dvě věci - neustálý loop hitu Relax a veksláka Romana Skamene. Když jsem to teď před nedávnem znovu viděl, velmi mě pobavil perverzní domovník pan Benák (Evičko, pojďte si se mnou připít.. opražil jsem mandličky :)) a herecky mladý Tomáš Hanák s náušnicí. Tak co vlastně chcete? (01.06.2016)

"Bony, bony, chcete bony?..." Tú dobu som zažil a ako píše Big Bear mnohí z tej bandy sa pekne nabalili. Lenže po pár rokoch sa z nich stali chudáci, pretože všetky prachy vrazili do vecí, ktoré majú krátku životnosť a v podstate nemali hodnotu. Video a farebná telka vtedy stály úplne neuveriteľné prachy, vzhľadom na vtedajší priemerný mesačný plat.(okolo 1500-2000Kčs). Kvalitný tv alebo video okolo 20-30 000 Kčs , fakt šialené... V. Olmer dokázal zaznamenať dobu tak, že to vyzerá ako priamy prenos. Je jedno či sme v Prahe alebo Košiciach, tu to bolo presne také isté. O. Soukup dodal skvelý hudobný mix, skladby tu dobre zapadli a najcennejšou zložkou je atmosféra. Tú už umelo ťažko navodiť. Do Tuzexu som chodil obdivovať mašiny, o ktorých sme vtedy iba snívali... Pamätám ako dnes, keď sme kupovali bony a starý čiernobiely tv sme vymenili za novinku od Tesly s diaľkovým ovládačom! Vtedy presne 16 000 Kčs. O pár rokov neskôr videoprehrávač Toshiba... No a potom dlho nič, iba som chodil, obdivoval a počúval : "Bony, nechcete bony?...A co vlastne chcete?..." 80%. (31.12.2014)