Tankový prapor

Není to úplně na 4*, ale tři by bylo málo. Film asi spíš pro chlapy a asi taky spíš pro nás starší, kteří totalitní vojnou prošli i když ne v tak příšerné době 50. - 60. let. Pro nás je to opravdu dost pravdivé a hořce úsměvné. Je to taky mimochodem poslední film Víta Olmera, na který se dalo koukat. (30.03.2003)

Rok 1953 nebyl moc k smíchu. Při měnové reformě byl národ drsně za bílého dne ožebračen o úspory a i když zaklepal bačkorama nejdříve Stalin a pak i Kléma, moc se na nové časy nesvítilo... Kdo byl v té době na vojně, tedy v době napno zuřící Studené války jistí ví své o tom jaká to byla pakárna. Dnes už se možná směje, protože čas to blbé zahlazuje. A podobnou optikou svobodného světa na fil nahlížel i Olmer se svojí grupou. Na Olmera je to film celkem povedený za což vděčí zejména nejednomu herci. Nevadil mi tu snad poprvé Luki Vaculda (tentokráte bez Itala Sagiho), výborný byl Skamene a myslím, že to byla jedna z jeho posledních slušnějších rolí a výkonů na dlouhou dobu... Kdo mi lezl krkem byla neherečka Adamcová, která tehdy byla snad ve všem a která se zde objevuje ve scéně s ,,náměsíčníkem'', který se vzdálil ze služby... Tohle je film a komedie spíše pro chlapy a ještě více pro ty co si zažili ty dva roky u ČSLA, jedno kdy, protože pakárna to byla stále stejná, byť nad ní někdo občas i slzu uroní... Za mně jsou to tři slepé náboje do T34. * * * (08.04.2017)

Výborná knižní předloha, která se navíc na první pohled přímo nabízí ke zfilmování. Přesto určitě platí, že snažit se udělat celovečerák na základě románu je vždycky o hubu, protože obsah románu o nějakých 150 až 300 stranách, se do cca 90 filmových minut městná velmi obtížně a za cenu výrazné redukce. Přesto to mnozí zkouší a dost často si i natlučou. Radek John si s tímhle problémem jako scénárista poradil relativně obstojně, i když na druhou stranu, nejde ani o žádné scénáristické veledílo. S předlohou pracoval velmi volně, mnohé vypustil, mnohé změnil, aniž by ovšem bylo jasné proč, některé postavy sloučil, některé scény zpřeházel, téměř úplně vymazal "pražskou linku", která zůstala pouze v retrospektivách, jiné dějové linky potlačil, a tak jde do značné míry jen o neúplný fragment a zároveň o příběh tak trochu ohlodaný až na kost a zbavený všech těch košatých popisů vojenského absurdna, roztomile poťouchlých vtípků, většiny dialogů, z nichž zůstaly ve filmové adaptaci pouze kratičké zlomky. Naprosto zmizela atmosféra, za což ovšem jistě nemůže John, nýbrž Olmerova režijní neschopnost... Velmi slušná je kamera. kameraman sám přitom přiznal, že mu Olmer dal zcela volnou ruku, což je poměrně signifikantní. Tahle zdánlivá výhoda je totiž ve skutečnosti veliký průser, neboť ne každý je tak talentovaný aby se obešel bez režiséra... Pod režijním (ne)vedením Víta Olmera zkrátka dobří herci obstojně hrají, špatní sice ještě nevyrábí nechtěné trapasy (jako v mladších "opusech" páně režiséra), ale také nic moc nepředvedou (Chytrová je ovšem herecky naprosto tragická už zde). Kromě lépe či hůře hrajících herců ve filmu citelně chybí daleko početnější herecký komparz... Když jsem Tankový prapor viděl poprvé, připadal mi velmi (a zbytečně) vulgární. Dneska vím, že taková je i předloha a v tomhle punktu tedy nikdo nic "nezefektňoval". Takové věci holt k vojně, zvlášť k té socialistické, evidentně patří. Přesto mám silný pocit, že se z předlohy vybíralo poněkud pubertálně, snad s pocitem že to tak "bude vtipnější" a "divácky přitažlivější". Pokud by kromě románku s "paní důstojníkovou" zůstaly už pouze dosluhující ruské tanky, buzerák, bláto, déšť, řvoucí lampasáci, vojenský dril v kontrastu se zjevnou nesmyslností, šlendriánem a absurditou, tak by to byl nepochybně daleko dospělejší film... Přesto je to i tak dílko vcelku koukatelné. Stojí za to, nehledat v něm primárně srandu a soustředit se spíše na to bláto... Jo a určitě si přečtěte knihu, je lepší alespoň o deset koňských délek... Celkový dojem: 60% Zajímavé komentáře: golfista, dewy, Ivoshek, Uhložrout (12.09.2006)

Filmová adaptace legendárního textu Josefa Škvoreckého se dočkala realizace pod vedením velezkušeného Víta Olmera v roce 1991 jako první československý soukromý snímek někdy od roku 1948. Už to je zápis do historie. Finanční prostředky do něj investovala firma Bonton a jak se později ukázalo, bohatě se jí to vyplatilo. Je to jeden z nejnavštěvovanějších českých filmů vůbec. Románová předloha s erbovním hlavním hrdinou a Škvoreckého literárním alter egem Dany Smiřickým byla určitě hůře zfilmovatelná, ovšem scénarista (sám spisovatel, byť módní, Radek John) z ní vybral to vhodné k vizualizaci plus zachoval významovou podstatu románu - satiru vůči lidovědemokratické armádě za éry nechvalně proslulého ministra obrany generála Čepičky. Vít Olmer natočil bezesporu dobrý film, i když z odstupu času je na něm vidět řada nešvarů porevoluční kinematografie (a tvůrčích handicapů pana režiséra). Celý film pak doslova udělal a ostatní herecké představitele zastínil Miroslav Donutil ve své asi nejnezapomenutelnější roli... Podobné filmy: Černí baroni (23.12.2006)

Taky spíš cejtím, že tři by byly málo. Každej rok aspoň jednou chytnu tenhle filmovej román v telce a každej rok aspoň jednou se zasním, jaký to vlastně na tý vojně muselo bejt. Tankovej prapor pro mě má o to větší kouzlo, že táta byl tankán a já těmhle ocelovejm monstrům tak trochu propad, ačkoliv v duši jsem odjakživa spíš blátošlap než cokoliv jinýho. No a když přičtu skvělý herecký výkony, zkultovnělý hlášky a peprnej humor, nemůže mi vzniknout míň než čtyři hvězdy. Byť Barony mám o kousek radši :) (07.01.2012)