All the President's Men
Všetci prezidentovi muži
Režie:
Alan J. PakulaScénář:
William GoldmanKamera:
Gordon WillisHudba:
David ShireHrají:
Dustin Hoffman, Robert Redford, Jack Warden, Martin Balsam, Hal Holbrook, Jason Robards, Jane Alexander, Meredith Baxter, Ned Beatty, Stephen Collins (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Největší politická aféra i dech beroucí novinářský počin... Dva novináři deníku Washington Post, Carl Bernstein (Dustin Hoffman) a Bob Woodward (Robert Redford), jsou na stopě zdánlivě banálního případu: do kancelářských budov Demokratické strany zvaných „Watergate“ se roku 1972 vloupalo několik mužů. S každým odkrytím dalších souvislostí ale oba neústupní novináři zjišťují, že mají co do činění s mnohem hrozivějším případem než jen s obyčejným vloupáním zlodějíčků, a celá událost jim začne přerůstat přes hlavu. V sázce je nejen jejich kariéra, vztahy, ale zřejmě také holý život. Přešlapování novinářů na tenkém ledě nicméně odkrývá politickou špínu nebývalých rozměrů, což roku 1974 vyústí až v rezignaci republikánského prezidenta Richarda Nixona... Přelomový film z ranku amerických dokudramat, které spojují fiktivní vyprávění s přístupem dokumentární kinematografie, natočil mistr svého řemesla, režisér Alan J. Pakula, jenž navázal na úspěch svého politického thrilleru Pohled společnosti Parallax (1974). Půvab dramatického snímku Všichni prezidentovi muži tkví v propracovaném scénáři Williama Goldmana (Harper, Butch Cassidy a Sundance Kid, Maratónec), jenž z nepřeberného množství faktů a souvislostí spojených s případem Watergate dokázal vydestilovat soudržný a pro diváka přehledný děj, který navzdory politickému námětu neztrácí nic ze své napínavosti. Mimo věrohodné výpravy a hereckého vyjádření je též potřeba zdůraznit kameramanskou práci Gordona Willise, jenž s Alanem J. Pakulou spolupracoval už na snímku Klute (1971). Všichni prezidentovi muži obrazově vynikají minimalistickým, ale průzračně čistým rámováním, jakož i vynalézavým užitím různých ohniskových vzdáleností objektivů. To umožnilo kupříkladu přehledně rozehrát hned několik akcí v předním i zadním plánu současně, nebo naopak zaměřit pozornost jedním směrem a zbytek informací na scéně nechat rozostřených. Nejen tedy puntičkářská režie Alana J. Pakuly, uspořádaný scénář Williama Goldmana, ale i kamera Gordona Willise stála za tím, že si divák může vychutnat napínavý příběh o největším politickém skandálu poválečné éry, který je navzdory své košatosti podán přístupnou a přitom hodnotnou formou, již docenila i Akademie filmového umění a věd, když snímek vyznamenala čtyřmi Oscary. (Česká televize)
(více)Recenze (311)
Čím viac toho viete o Watergate, tým menej budete zmätení, čo sa to vo filme deje. Ja som o Watergate mal len zlomkové informácie, ale postupná gradácia bola ku prospechu veci. Po zhliadnutí a doštudovaní informácií doporučujem zhliadnuť skvelý Duel Frost/Nixon. ()
Povedený film. Korupce a touha po moci je bohužel věčná, v každé zemi se k jejímu odhalení stavějí jinak. V USA odstoupil prezident. Film i o nezávislosti médií, která odhalují pravdu i za cenu toho, že je na ně vyvíjen nátlak co mají (ne)publikovat. Duo Reford/Hofman výborné. ()
Na můj vkus zbytečně zdlouhavě pojaté. ()
Precizní novinářské drama, které mě zasvětilo do jedné z největších afér všech dob. Skvělé dialogy, které mi ale daly dost zabrat v tom se v celé té záplavě jmen orientovat. No, mohlo být asi i hůř. Herecky naprůměrné a Oscary zasloužené. ()
Pro případnou pátou hvězdičku nutno vidět vícekrát, neboť správně se orientovat ve všech těch postavách (a jejich rolích) je napoprvé prakticky nemožné. ()
Na nezainteresovaného diváka to môže pôsobiť dosť pomaly a laxne, s nekonečným papierovaním a zapisovaním faktov, no dá sa na to nesústrediť a nevychutnať si to, keď tam vidíte tie zvučné herecké mená? Pochybujem. A pokiaľ vás samotná aféra Watergate nijak veľmi nevzrušuje, vďaka skvele vyhroteným dialógom a spracovaniu danej látky, vlastne ani nepotrebujete vedieť, čo sa zrovna rieši. Výrobný politicko-novinársky thriller. ()
Věřte nevěřte, tento film jsem viděl na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v kině v socialistickém Československu, jako jeden z mála amerických filmů, kterému bylo dovoleno proniknout až za železnou oponu, možná proto, abychom viděli, jakých sviňáren jsou ti Američani vlastně schnopni... Film má stále svou vypovídací hodnotu, ukazuje "mravenčí" práci novinářů v podání excelentních herců Hoffmana a Redforda (je s podivem, co se všechno tehdy dalo zařídit pomocí telefonu s vytáčecím kolečkem...), odpudivé prostředí "open space" kanclu beze špetky klidu a soukromí a politickou korupci, špiclování a lhaní a manipulace na nejvyšších úrovních. Snímek dnes již nemá takovou údernou sílu jako před lety, protože to co pohoršovalo tehdy, se v průběhu let vyvinulo v prakticky standardní praktiku americké vládní politiky, což bylo k vidění např. v komediálně laděném Wag The Dog nebo Salvador nebo Under Fire nebo Green Zone a dalších filmech na které si teď nevzpomenu... Řekl bych, že dnes jsou rovněž vzácností novináři, kteří by pro pravdu riskovali svoji kariéru či krk, tak jak je to ukázáno ve filmu. ()
Myslím si, že film opravdu nezestárl dobře a obsah, se kterým na dvou a čtvrt hodinách pracuje, by se vešel do nějakých 20 minut... ()
První část hodně nudná, pak je to trochu poutavější, ale ve výsledku se vlastně prakticky nic nedozvíme. Není mi jasné, proč je tento film tak vysoce hodnocen. za mě 65%. ()
Na jednu stranu takové lehce monotónní, na druhou stranu, i když známe konec, hrozně napínavé a i kdyby to bylo ještě o hodinu delší a dojelo se vše až do konce podrobněji, tak bych u toho v pohodě vydržel. Strašně příjemné "krimi"drama, jelikož je to podle skutečné události, tak vše v reálné rovině, což je super. Zážitek i díky skvělým hercům, 5*! ()
Nixon bol jednou z najkontroverznejších postáv nielen amerických dejín a aféra Watergate je svetoznáma. Film bol v dobe nakrútenia veľmi aktuálny a hlavne pre amerického diváka musel byť veľmi zaujímavý. Dvaja novinári, ktorí sa za vyriešením prípadu pustili po hlave ukazujú čo znamená pojem investigatívna žurnalistika, navyše bezchybne stvárnení dvomi ešte v tejto dobe žijúcimi legendami strieborného plátna. Nechýba tu napätie, kriminálne prvky, postupné rozplietanie skladačky, paranoja a bez čo len jedinej akčnej scény, táto dokudráma si vystačí s perfektným scenárom a hereckými výkonmi. Pokiaľ teda niekto očakáva dechberúcu akciu, nebodaj výbuchy a úteky na poslednú chvíľu, musí ísť o dom ďalej. Nieje to film pre každého a dokonca doporučujem sa pred zhliadnutím filmu oboznámiť o čo vlastne v afére Watergate šlo. Tempo je pomalšie, zaujala ma mizanscéna na konci. Za mňa 75%. ()
Jako dobrý, ale moji pozornost stále víc a víc narušovala otázka, kde všude si D.H. zapálí cigaretu? Místo orientace v propletenci nepřehledných událostí a desítkách jmen jsem v duchu řešil cigaretový kouř. Zda zapálit si v obýváku bytu kde je těhotrná žena v 8. měsící bylo něco, co bylo tehdy i v Americe úplně normální, nebo to měla být skrytá reklama na cigarety nebo naopak to mělo být "podprahové" upozornění na společenskou nepřijatelnost kouření, anebo tím chtěl režisér "taktně" naznačit, že reportér Bernstejn byl naprostý křupan a buran? Možná, kdybych ten film viděl už pár let po natočení, vůbec bych si toho nevšiml.... ()
Mozna pro nekoho, kdo ma vice nastudovanou aferu Warergate a slinta pri kazdem zmineni nejakeho zainteresovaneho clena republikanske strany to muze byt zajimavy , dokonce napinavy film, me bohuzel prisel nudny. Pomaly rozjezd, jeste pomalejsi prubeh a pak usecne rychle zakonceni filmu. ()
Kvalitny politicky thriller, ale asi nie zaujimavy pre vsetkych, akcie je pomenej. Potesil aj navrat do 70-tych rokov, kedy o PC, mobiloch, natozto o internete nebolo ani chyru ()
Tento film mě hodně zklamal. Naprosto chápu, že byl v roce 1976 tak úspěšný a oceněný, ale pro současného diváka, který není zrovna studentem amrické historie nabízí spíše jen změť neznámých jmen a zmatený popis jejich zapojení do veleznámé aféry. Úplně nejvíc mě však zklamal konec filmu. V celém jeho průběhu dostávají sympatiční novináři políčky od vlády i jiných médií a vy se těšíte až jim to na závěr konečně natřou. Jenže právě tato část je odbyta několika "titulky" o zatčeních a rezignaci Nixona v poslední minutě filmu. Je to totiž ta část, kterou všichni v 70. letech dobře znali, protože to už "to" vyplavalo na povrch a všichni to rozmazávali v médiích. Jenže dneska to tam velmi velmi chybí. Kvalitu tohoto filmu nepopírám ale tím, že byl natočen bezprostředně po aféře ztrácí svoji nadčasovost, kterou musí každá filmová klasika bezpodmíněčně obsahovat. ()
[2010-04-23] * Nemám rád politické filmy. Nemám rád novináře v hlavní roli. Tady jsou hned dva. Vůbec nevím, co přesně byla aféra Watergate a jak ji rozpletli, přesto jsem jim držel palce a film mne zásluhou Redforda a Hoffmana překvapivě dost bavil. ()
Strašne nudná a blbá rozprávka o dvoch odvážnych novinároch čo zachránili "demokraciu". Alebo, ako si FBI robila svoju prácu, nejaký agent Felt alias "Hlboké hrdlo" kradol jej výsledky a Washington Post ich s radosťou opisoval a tak sa Woodward s Bernsteinom stali oslavovanými stenografmi. Je všeobecne známe že práve "hrdina" Felt mal na to svoje dôvody - chcel byť po smrti Hoovera šéfom FBI a Nixon si tam drzo dovolil dosadiť nejakého Graya z ministerstva ... ()
Je to až s podivem, jak se Dustin Hoffman točí okolo rolí týkajících se médií (The Insider, Wag the Dog). Muži jdou na to jinak než filmy, které jsem zmínil. Je to skoro takový hraný dokument, kdy kamera sleduje dva novináře při práci. Výsledné hodnocení pak ovlivnil i fakt, že je mi téma velmi blízké. ()
Nejfantastičtější detektivní příběh 20. století. Příběhu se chopili washingtonští reportéři Bob Woodward ( Robert Redford ) a Carl Bernstein ( Dustin Hoffman ) a nevzdali se ho ani tváří tvář pochybnostem, odmítání a zastrašování. Všichni prezidentovi muži jsou jejich příběhem. Film, který natočil Alan J. Pakula podle knihy Woodwarda s Bersteinem, získal v roce 1976 čtyři Oscary : Za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ( Jason Robards ), adaptovaný scénář, výprava a zvuk. Film je také obrazem novinářské praxe, jejímž cílem je získat příběh - a udělat to dobře.. ()
Související novinky
Zemřel herec Ned Beatty
Včera v kalifornském Los Angeles opustil filmový svět americký na Oscara nominovaný herec Ned Beatty. Bylo mu 83 let. Rodák z Kentucky, kterého si mnozí diváci jistě vybaví třeba jako Otise, věrného… (více)
Zemřel herec Hal Holbrook
V požehnaném věku 95 let odešel 23. ledna americký herec nominovaný na Oscara, Hal Holbrook. Zprávu včera předala deníku New York Times jeho osobní asistentka Joyce Cohen. Holbrook se narodil se v… (více)
Které klasiky by dnes vyhrály Oscara?
Jak určitě víte, americká Akademie filmového umění a věd pravidelně "vyrábí" nejlepší film roku. Časopis The Hollywood Reporter zaujatě sleduje každé oscarové klání, sem tam se ale také ohlédne do… (více)
Aféra Watergate jinak
Agent FBI W. Mark Felt se stane hlavním hrdinou dosud nepojmenovaného filmu v režii komediálního tvůrce Jaye Roacha (Fotr je lotr). Felt před rokem způsobil mezinárodní senzaci, když prozradil svou… (více)
Najlepšie elementy novinových obrázkov, detektívnych príbehov a thrilerov sa zlúčili do jedného super filmu. „All The President Men“ sú vernejší k umeniu novinárčiny, než k umeniu rozprávať príbeh a to je ten problém. Film je presne tak akurátny v procesoch, ktoré poujžívajú investigatívni reportéri, ako my máme právo to očakávať a samotný proces zaplaví rozprávanie – zmietame sa v mori mien, dátumov, telefónnych čísiel, náhôd, šťastných rozuzlení, falošných stôp, obhajob, útekov, a niekedy aj pravdy. Takéto tisíce detailov viedli k afére Watergate a rezignácii Nixona, ale film je viac o detailoch, než o ich výsledkoch. Nedá sa povedať, že film nie je dobrý. Poskytuje najvšímavejšiu štúdiu novinárov v práci, akú sme kedy videli vo filme. To sa podarilo brilantne v navodení mixu veselosti, paranoje, pochýb a odvahy, ktorá prenikla do Washington Post. Filmy o novinách stále stavali na vzrušení a ignorovali nudu a čakanie. Čo sa týka nudy, čakania a neúnavného kopania: záleží na tom, čo vieme o Watergate, aby sme si zabezpečili istý level napätia. A prihliadnúc na fakt, že scenár Williama Goldmana je takmer samý dialóg, takmer exklusňzívne série scén rozprávajúcich sa (alebo nerozprávajúcich) ľudí , režisér Alan J. Pakula vykonal perfektnú prácu tým, že udržal tempo napäté. Kto by si pomyslel, že by ste mohli vyvolať napätie, keď Bernestein sa nahne skrz Woodwardov stôl a načúva telefonátu? Ale dá sa to. A tak je film vo veľmi dobrom tempe, dobre zahraný a zostrihaný, že vyvoláva ilúziu hybnosti . Keď Robert Redford oznámil, že kúpil práva na „All The President´s Men“, vtipkovalo sa v redakcii,že reportéri sa stanú filmovými hviezdami. Čo sa aj naozaj stalo, keď sa Redford ako Woodward a Dustin Hofmann ako Bernstein stali reportérmi: potopili sa do svojich charakterov a stali sa úplne vierohodnými. Vo filme niet jedinej falošnej noty. A to je odporúčateľné – ale koľko autenticity divák znesie? K akému tajomstvu a úrovni čmuchania sa Redford a Hoffmann chcú dostať ako hviezdy? Tu musela byť túžba vykresliť Woodwardov a Bernsteinov charakter, aby sa zmenilo tempo s podzápletkou o ich súkromných životoch, ale film sa pevne drží svojho subjektu. Je to príbeh príbehu o dvoch reportéroch, ktorí začínajú s malým odhalením, ktoré následujú, niekedy takmer neveriacky, až ich to dovedie do Bieleho domu. Časami sa zdá, že momentum Watergate poháňa Woodwarda a Bernsteina a nie naopak. Príležitostne to tak muselo byť a slúži ku cti filmu, že nesililo hlaných predstaviteľov do centra každej scény. „All The President´s Men“ neživorí na životoch hlavných predstaviteľov, ale jemne sa dotýka ich profesionálnych životov a hlavne ich vzťahov s editormi. Watergate začalo ako lokálny príbeh, nie národný. Film má kopec malých úloh, všetkých ľudí, ktorí rozprávali s Bernsteinom, alebo ktorí to odmietli. Je tu aj jeden štek zo skutočného života: Frank Wills, strážnik pri Watergate, ktorý anšiel osudnú pásku, hrá samého seba. Všetky tieto elementy v „All The President´s Men“ sú pochvalou filmu, ale oni ešte nezaručujú uspokojujúci zážitok z filmu. Stačí, aby sme raz videli jeden cyklus investigatívnej reportáže, ako Woodward a Bernstein rozbili prvú stenu oddeľujúcu odhalenie od Bieleho domu, pochopíme metódu filmu. Nepotrebujeme vidieť cyklus niekoľkokrát, pretože príbeh sa zväčšuje a zdroje sa stávajú dôležitejšími. Kvôli svojej technickej šikovnosti nám film ukazuje rovnaký novinársky proces niekoľkokrát, až to vedie ku koncu a my si to uvedomujeme. Film je dlhý a bol by hlúpy, ak by nemal v sebe čaro Pakulu, jeho hercov a technikov. Čo ho zachraňuje, nie je sila rozprávania, ale úspech techniky. () (méně) (více)