Jeremiah Johnson
Jeremiah Johnson
Režie:
Sydney PollackKamera:
Duke CallaghanHrají:
Robert Redford, Will Geer, Delle Bolton, Josh Albee, Joaquín Martínez, Matt Clark, Paul Benedict, Charles Tyner, Allyn Ann McLerie, Stefan Gierasch (více)Obsahy(1)
Jeremiáše Johnsona civilizace neláká. Zahořklý civilizačními neduhy a válkami se v polovině 19. století rozhodne pro zálesácký život, stane se horalem, vyhledávajícím samotu v nedotčené divočině, jejíž neposkvrněnost nikdy nezpochybňoval. První zima prožitá ve Skalistých horách však Jeremiáše málem sklátí. Vyhladovělý a napůl zmrzlý nachází útočiště u starého prohnaného trapera, který jej učí nejrůznějším způsobům přežití, včetně přímého souboje s grizzlym. Jeremiáš je dobrým žákem, a tak když se opět vydává za svým cílem, lze říci, že z někdejšího zelenáče je ošlehaný muž, kterého drsností může předčit jenom velkolepá a hrůzu nahánějící příroda. (Warner Home Video CZ)
(více)Recenze (281)
Sydney Pollack a Robert Redford jsou naladěni na stejnou strunu. Myslím, že si to ověřili právě na tomto vyjímečnému filmu z kategorie "netradičního westernu". ()
Zlatá Palma - výběr ()
Baladický hippie western, připomínající svým přepisováním tradiční mytologie jiné revizionistické počiny 70. let (Pat Garrett a Billy Kid, Život a doba soudce Roy Beana, Malý velký muž, McCabe a paní Millerová). Pollack putování Redfordova bílého liberála očistil od žánrového nánosu v podobě heroických skutků, přehledných přestřelek a cválání prérií. Ponechal motiv cesty, avšak více ve smyslu duchovním než geografickém. Dramaticky příliš nezatížený film se neubírá směrem vpřed, více připomíná (ne)uzavřený kruh. Indiány pak scénář, spolu-napsaný podle vícero zdrojů Johnem Miliusem (že by důvod barbaroconanovské divokosti akčních scén?), nevykresluje jako divochy, ale etnickou menšinu, jež protagonistovi na jeho pouti nabídne pár důležitých životních lekcí. Člověk a jeho smířenost s přírodou, na tom, ne na malicherných válkách o půdu, odehrávajících se bokem hrdinova zájmu, skutečně záleží. Film prostupující nekonfliktnost je v rozporu s divočinou, do níž byl děj situován. Chybělo mi v něm něco syrového, autentického a také jeho lyričnost je na druhé straně podstatně odměřenější než třeba ve snímcích Terrence Malicka, které jakoby ze země přímo vyrůstaly. Po třiceti letech johnwayneovského masakrování rudokožců jde přesto o vítané osvěžení. 75% Zajímavé komentáře: tron, Nick Tow, Thewho18, pursulus ()
Film je to krásný, to jistě, jen mám pocit, jestli mu ta netradičnost neubírá tak trošku na atraktivitě...možná je to jen můj názor :-) Nicméně "milostná linie" se mi líbila... ()
Krásný dobrodružný snímek s vynikajícím Robertem Redfordem. Bez diskuzí se jedná o jeden z nejlepších dobrodružných filmů všech dob. ()
Na jednu stranu nádherná pustá a divoká příroda, která se nedá vyjádřit slovy, natož pak obrázkem. I když to Sydney Pollack docela zvlád, kupodivu. Na straně druhé je pak lovec, který prožívá svůj životní úděl na oné pusté krajině, kde představuje naprosto úžasný životní příběh, kterému možná chybí trošku více nápadu. Každopádně je radost na takovéto filmy koukat. Kolikrát si sám řikám, že bych takový život klidně rád prožil. Sám, v klidu, nikým nerušen. Žít ze dne na den...vypadá to hezky, skutečnost už je daleko horší. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $44,693,786║Tržby Celosvetovo $44,793,000║ /60%/ ()
Nesmrtelný traper Jeremiah Johnson a jeho westernový Útěk do divočiny. Příběh ve své podstatě velmi přímočarý a jednoduchý, vynikající však svou až odzbrojující čistotou a podmanivou baladičností. ,,Zálesácký" western, jakož i western vývojově reprezentující bod zlomu uvnitř tohoto subžánru týkající se postupné emancipace obrazu původních indiánských obyvatel, líčených chronologicky zprvu jako barbarští divoši a posléze civilizační reflexí došel obraz původních obyvatel Ameriky proměnou náhledu na lidská práva k posunu v zobrazení indiánů coby obětí evropské civilizace, přičemž film Sydney Pollacka stojí přesně někde uprostřed tohoto zlomu, který se udál někdy na přelomu 60. a 70. let minulého století. Euroatlantická i indiánská civilizace jsou si v tomto filmu rovny. Pollack záměrně minimalizuje verbální složku filmu a spoléhá především na sílu složky vizuální, hlavní roli tak vlastně hraje úchvatná krajina amerických hor. Skvělou práci odvedl samozřejmě také Robert Redford a charisma jeho neoholené tváře. Jeremiah Johnson je jedním z nejlepších a nejpůsobivějších ,,traperských" westernů, co byl kdy natočen... ()
Na můj vkus na podobný typ filmu příliš ukecané, ale když se zrovna Redford nepromenáduje divočinou v červeném pruhovaném županu či po něm tvůrci nemetají atrapy vlků (ve stínu čehož i Lugosiho souboj s chobotnicí působí jako reálný), tak zbývá posmutnělý traperský (ne)western o nemožnosti uniknout svému osudu. Sympatické je, že se Pollack nenechal zlákat divácky vděčnou legendy inspirující částí života Johnsona a tak na pasáž o pomstě samotné zbývá sotva finální půlhodina a devadesát minut předtím se věnuje čistě útěku před civilizací a přežívání v podhůří skalních velikánů za každého nečasu. A jak moc je to nezvyklé, tak o to je to lepší. ()
Jedno z mnohých výborných stretnutí Pollacka s Redfordom. Svojský western (ak to teda vôbec je western...), ktorý prekvapí asi každého, kto nejaký western už videl. Dej je zasadený do atmosféricky tichých hôr (rôznych ročných období), kde len občasný rev medveďa alebo padajúca lavína prehluší chladné, všadeprítomné a azda i strašidelné ticho. Jednoduchému, no pritom pôsobivému, príbehu dominuje Redford a jedinečná výprava. ()
No par filmu o chlapech v prirode, co musej bojovat s blbym pocasim a divokejma zviratama jsem uz videl a tenhle se rozhodne zaradi mezi ty lepsi, ale zadna ultimatni pecka to zase neni. Problem je, ze dej jen pomalu odsejpa, vetsinou Jeremiah nekam bezcilne putuje a nic moc se nedeje. Priroda je sice nadherna, ale dve hodiny nezabavi. Skoda, ze se to poradne rozjede az ke konci. Jinak celej film tahne dokonalej zarostlej Redford, kterej podava fakt famozni vykon. Takze od Pollacka mam radsi jiny filmy, v dobrodruznym zanru mam taky jiny favority, ale i tohle je kvalita, navic vse pusobi docela realisticky a drsne, navic ozvlastneny pritomnosti indianu, takze lepsi 4*. ()
70% Škoda, že ze scénáře Johna Miliuse zbylo zhruba nějakých 60%, bezpochyb je to právě to, co tomuhle antiwesternu chybí. Každopádně doporučuju. Dobře nasnímaná divočina, perfektní atmosféra a štramácky zarostlý Redford to táhnou do červené. ()
Lovec, traper a horal s úsměvným jménem Džerymája Džonsn v prostředí téměř opuštěné divočiny Skalistých hor. Filmová 70. léta byla úrodná na netradiční westerny a tenhle je jeden z nejlepších z té doby - díky šarmu Roberta Redforda, scénáři s minimem dialogů v citlivé poetické režii Sydneyho Pollacka a příjemné kytarové hudbě. Příběh muže, který chtěl žít v přírodě v klidu a míru, ale nebylo mu to souzeno. Pocitově něco mezi Tancem s vlky, Malým Velkým Mužem a Eastwoodovými westerny. ()
Já si na Redforda moc nepotrpím , ale tohle je určitě jeden z jeho nejlepších filmů. ()
Redford je pro mě strašně nevýrazný herec, ale to by byl nejmenší problém. Spíš mi vadí ta dokonalá, nevzrušivá "plynulost" tohohle filmu. Několik vynikajících momentů a schopnost vtáhnout do svého světa se ale upřít nedají, takže kvalita ano, ale bez šance na naprosté zaujetí. ()
Balada o šťastném Jeremiáši, poutníku na cestě kterou si zvolil, horalu, kterému vál dobrý vítr, legenda o muži, který zapoměl na všechny strasti a nikdy nezemřel... . . . Sydneymu Pollackovi se díky minimalistickému přístupu podařilo bez zbytečných žánrových klišé navodit skvělou atmosféru filmu a netradičně tak zpodobnit fatální osudovost cest prvních osadníků na Daleký Západ... To vše umocněno úžasnými záběry na dodnes uchované ostrovy panenské přírody, jaká tehdy ještě pokrývala širé pláně a hory Ameriky. Vskutku podmanivý zážitek pro filmové labužníky napříč žánry... - - - - - (Poprvé viděno 31.7.2011 /v původním znění s č. titulky, bohužel však s ignorantským českotelevizáckým ořezem obrazu na formát 4:3/ na >antiwesternovém prostoru< , hodnocení 952., komentář zde jako pětaosmdesátý - 31.7.2011) ()
Teď už je mi celkem jasný, kde se Kevin Costner nechal inspirovat na jeho Tanec s vlky, ale v jeho podání to byl opravdu velkofilm ,kdežto v podání Pollacka to je "jen" skvělej dobrodružnej film a to z jedinýho prostýho důvodu - že to nedokázal natolik rozvést, aby to nepůsobilo trošku chudě, zejména konec je složenej zejména ze sestříhanejch soubojů a ač to je taky skvělý, tak to prostě působí zbytečně zbrkle urychlený a celkově ukončený, nicméně pro Roberta Redforda je tohle jedna z jeho tří, možná jenom dvou, nejlepších rolí vůbec ()
Tak nějak takto mohl Západ i vypadat. ()
Jeremiah Johnson není jenom film o jednom z amerických mýtů, je to film o tom, jak moderní mýty a legendy vznikají, že mají obvykle reálný základ, který je možná zajímavější než to, co z něj na konci vyrobí popkultura. Sledujeme postavu osamělého muže, který se bez zkušeností, ale s velkým odhodláním, vydává v polovině 19. století na stále ještě divoký americký Západ a postupně se stává tvrdým zkušeným zálesákem, jedním z průkopníků bílé civilizace. Zároveň se stává pro své okolí hrdinou a hlavní postavou vyprávění od táborových ohňů. Dnes můžeme v Johnsonovi vidět prototyp opravdového muže, takoví už dnes nejsou, protože není dostatek divočiny, samoty a odhodlání snášet hlad, zimu a absenci moderní medicíny. Snímek zároveň zajímavým způsobem popisuje vztah bílého lovce a původních indiánských obyvatel. Po dlouhé desítky let americké westerny podávaly obraz krutých divochů, kteří brání pokroku moderní civilizace a nejpodlejším způsobem ohrožují křesťanské osadníky. Od 70. let pak postupně tenhle obraz vystřídal pocit multikulturního studu, který naopak líčí Indiány jako oběť bezohlednosti a hrabivosti rozpínavé bílé civilizace. V Polockově filmu jsou tyhle ideologické pohledy potlačené, režisér je zkrátka líčí jako logický konflikt dvou odlišných civilizací, kdy ani jedna z nich nepředstavuje nějaké zlo nebo dobro podle dnešního hodnotového žebříčku. Obě strany se zkrátka snažily hájit své zájmy a jednat podle svých tradic a zkušeností. Zvítězila logicky ta, která byla přizpůsobivější, dynamičtější a technologicky vyspělejší. Polock svůj film natočil jako pomalu plynoucí baladu, kde dává naplno vyniknout krásám amerických hor a vzdává hold chlapskému přátelství, kdy setkání dvou lovců v divočině se obejde bez přehnaných emocí a jen s nejstručnějšími proslovy, ze kterých je ale cítit velká vzájemná úcta. Redford svého trapera zahrál s obvyklou profesionalitou a režisér náležitě využil jeho sympatický vzhled. Nevím, jestli přesně odpovídá Polockův pohled realitě Skalistých hor oné doby, ale přinejmenším divoký Západ tak vypadat mohl. Celkový dojem: 90 %. ()
Vady filmu tkví hlavně ve vyprávění a scénáři, což budu to demonstrovat na rozpisu příběhu: Jeremiah Johnson je western o horalovi (nikoli pistolníkovi), kterej loví, cestuje a potkává jiné horaly, kteří mu vždy předají pár rad. Jeden takový ho vezme mezi kmen Indiánů, od nichž vyfasuje ženu, protože náčelníkovi daroval koně a ten podle zvyklosti musel nabídnou větší dar. JJ jedy odjíždí s rodinkou a na jednom pěkném místě vystaví dům. Do této doby je to víceméně feel good western nesoucí se na poetice života v přírodě. Pak ale za protagonistou přijede kavalerie s tím, že se potřebují dostat k uvízlé karavaně a Johnson by je tam mohl dovést. Opustí tedy svou rodinu a vede vojáky přes průsmyk. Musí však projít pohřebištěm Vran (indiánský kmen). Cestou zpět na stejném místě znejistí (na wikipedii píší že znejistí proto, že si všiml modrých cetek své ženy, ač se v těch cetkách po celou dobu filmu reálně neobjevuje). Nedává smysl, aby Vrány, které na potkání nezabíjí (soudě podle činů jejich vůdce, který na začátku filmu protagonistu jen pozoroval), jeli do domu JJ, zabily mu rodinu, protože přešel přes pohřebiště, a cetky jeho ženy stihly odvést zase nahoru a nechat je na pohřebišti, aby si jich protagonista všiml. Zde začíná být film matoucí, ale dejme tedy tomu, že prostě znejistil, protože viděl kostry a věděl, že nechal rodinu samotnou. Když se však vrátí, najde ženy i kluka zabité a skalpované. Proč? Nevím. Protagonista je uloží do postele a dům zapálí. Pak najde skupinu indiánů a pozabíjí je. Divák neví, jestli to jsou ti Indiání, kteří mu zabili ženu, ale asi máme brát, že to tak je. Jednoho z nich však nechá na živu. Film pokračuje sledem scének z různých prostředí, v nichž na protagonistu útočí ňácí Indiáni. Divák různé indiány vizuálně nerozezná. Později se dozví, že takové jsou způsoby Vran. Posílají nejlepší válečníky svého kmene na svého nepřítele. Celej tenhle konflikt mi přišel kostrbatý a nejasný - špatně vyprávený. Na wikipedii jsem se dočetl, že přeživší Indián uvrtal JJ do sváru s kmenem, což film vůbec nezachycuje, ač by to filmu prospělo. Ocenil bych, kdyby náčelník posílal na Johnsona své nejlepší válečníky a následné souboje byly působivější. Johnson ale každého přepere a film končí scénou, kde náčelník Vran ukáže Johnsonovi gesto a JJ ho opětuje. Film nijak neetabloval, co to gesto znamená, ale dojde nám, že je to nejspíš gesto míru. Nyní je zřejmé, že film je od druhé půlky poměrně zmatený. Vše nemá být explicitně řečeno, ale tvůrci by měli v ději a obrazu zanechávat něco, čeho se divák může chytat, aby později ve scéně netápal, proč se děje to, co se zrovna děje a mohl si tak film více užívat. Též jsem nabyl dojmu, že tento typ života za ty obtíže a strasti nestojí, ale nezdá se mi, že by to film reflektoval. Naopak se mi zdá, že z té poetiky dobrodružného života v přírodě nevystoupí a opěvováním postavy, která vlastně nic nedokázala (rodina neochránil a před Indiány utekl v osamění do Kanady). Hlavně, že má ty svoje hory, debil. Protagonistovi se do duše film nijak nenoří a vykreslování té poetiky taky není dost silné, aby to diváka strhlo a nepropadl skepsi jako já. Hodnocení 84% je velmi přestřelené. Tenhle western můžete vynechat. () (méně) (více)