Vánoční koleda

Zaujalo mě, kolik komentářů kritizuje, že ve filmu je nějaká černá postava. Problém totiž není, že by v Británii té doby nebyli černí lidé (nevím vlastně, jak si někdo něco takového může doopravdy myslet, copak Británie neměla kolonie, proboha?). Takové komentáře svědčí přinejmenším o tom, že problémem je nedostatečná reprezentace. Evidentně Británii posuzujeme ne z historických faktů, ale z dřívějších filmů a seriálů a to považujeme za „fakta“, sic. Mimochodem třeba taková Dido Elizabeth Belle se stala aristokratkou ještě před Dickinsem. Žila v Londýně, vdala se a měla tři děti. (A ty měly další děti.) Nic ve zlém, ale při vším tom zastávání se historických fakt (ve fiktivním filmu, sic), bychom si tu historii měli prostudovat. https://en.wikipedia.org/wiki/Dido_Elizabeth_Belle Tony.cs: „Jediné, co mi vyloženě vadilo je černoška v Londýně 18. století. Tohle pitomé "vyvažování ras" dokáži tolerovat u fantasy filmů, ale ne při ohýbání historických faktů. A za to mají hvězdu dolů. Za blbost!“ blackrain: „Měla jsem problém s jednou postavou. Nejsem rasistka, ale černoška v Dickensovské době? To mi přijde trošku uhozené.“ https://www.english-heritage.org.uk/visit/places/portchester-castle/history-and-stories/black-people-in-late-18th-century-britain/ Mně přijde prostě až komické, jak zrovna v takových filme tak strašně vadí černá postava a tak moc se rozčilují. Ale třeba to, že tam jsou duchové je vnímáno jako historicky přesné, autentické a věrohodné… ;) (19.10.2020)

Povídka není sama o sobě špatná, ale žádné filmové/seriálové uskutečnění se mi doposud nelíbilo. Jediná výjimka je speciál Doctora Who. Ani toto se mi nelíbilo. Ostatním lidem se to určitě líbit bude, však je to skvěle zahrané. Hlavně pak ti tři duchové a sám Ebenizer, zejména Andy Serkis je parádní. Ale mě to nebavilo a považuji to jen jako ztrátu času. (24.12.2019)

Čo je dôležité - tento seriál je vyslovene anti-dickensovský. Áno, hnevá ma to len preto lebo je to adaptácia Vianočnej koledy. Inak by som nad tým mávol rukou a pridal jednu, možno aj dve hviezdy. Vianočná koleda je rozprávka o zázračnej premene zatrpknutého a chamtivého starca - avšak vo výsledku stále niekde vo vnútri dobrého človeka, resp. človeka, ktorý ešte stále má nejakú nádej na zmenu, človeka, ktorý si prežil smutné, ale aj prekrásne chvíle - na štedrú, družnú, veselú a optimistickú bytosť, a to práve skrz najrôznejšie symboly Vianoc. Či už sa to niekomu zdá gýčovité alebo nie, kľúčová je tu vôňa cezmíny, pudingu, punču, hlasy koledníkov, zvuky hudby a tanečných krokov, smiech detí atď. atp. Dickens verí, že svet je aj napriek všetkému zlu pekné miesto (najmä počas Vianoc) a pekným ho robia cnostní ľudia a hlavne viera, nádej a láska. Aj preto sa Scrooge dostával do takmer všadeprítomného rozporu so svojim veselým a/alebo láskavým okolím a keď ubližoval, ubližoval predovšetkým sám sebe. Pokus o akúsi novú verziu naráža na to, že ide o generický produkt súčasnej televízie, ktorá sa snaží o "dospelosť", čiže o rozvinutie pôvodnej zápletky riešením najrôznejších individuálnych a spoločenských tráum. A tak v tejto rozprávke nie je núdza o znásilnenie, pedofíliu, masové úmrtia, zúfalstvo, teror, alkoholizmus a krutosť. Takýto Scrooge už žiadnu nádej na zmenu nemá - je až príliš traumatizovaný, nanajvýš tak ešte na nejaké to bezproblémovejšie "zaradenie sa do spoločnosti". Celý svet a všetok čas - i minulosť a prítomnosť - pohltil temný duch budúcich Vianoc, čím sa odhaľujú najmä strachy súčasnej spoločnosti zo spoločenského vývoja, rozumej z neschopnosti ovládať a kontrolovať budúcnosť. A v takomto svete Vianoce nič neznamenajú - nanajvýš tak nejaký kultúrny relikt z fiktívnej minulosti, pretože tá skutočná bola plná zaostalosti a predsudkov, ktorý nám má zjemniť pohľad na to desivé miesto menom svet. Zázrak nepríde, pretože zázraky neexistujú. Dnešného človeka - človeka bez nádeje plného existenciálneho chladu a najrôznejších tráum - tak už môže zobudiť (nie zmeniť, zobudiť) iba teror desivých prízrakov. Výsledkom je báchorka zo psychoterapeutického záznamu, ktorá nie je ani vianočná a ani koleda. Vianočný duch v tom dickensovskom zmysle zmizol a tento film je mu vzdialenejší, než Saw 2. Tam, kde bol Dickens plný, pretože neváhal ukazovať krutosť a láskavosť, radosť a smútok, strach a dojatie, vykorisťovanie a veľkorysosť hneď vedľa seba, tu zaznieva len deathmetalové chrapčanie nad hrobom, pričom spevák dokáže zaspievať len jeden jediný tón a spieva o tom, že všetko je na prd. A dôvody sú prosté - všetci sme obeťami temnej a neprekročiteľnej minulosti a prítomnosti. Nie, toto nie je bezútešná, hypnotická a enigmatická tragika Turínskeho koňa. Toto je doslovné, utárané, psychologizujúce, konformistické, zbabelé a vo výsledku cynické. (31.08.2021)

Furt srovnávám s animovanou verzí z roku 2009...ta se mi dostala pod kůži a tak jsem se těšil, jak se podařilo tvůrcům zfilmovat. Nic moc...temné to je dost, kouzelné a vřelé vůbec a ve finále si toho 'polepšení' ani nevšimnete, jak je to na konci hrrrr... S prvním duchem strávíte skoro 2 díly, zbylí dva si musí vystačit s deseti minutami... (14.12.2021)

Zatímco tradičně je Ebenezer morous a lakomec, v tomhle pojetí je cynik. Série ubírá předloze na magii, kouzlech a roztomile naivní pohádkovosti, zato přidává psychologické prokreslení hlavní postavy i její minulosti, která ji drasticky formovala, či spíše pokřivila. Mění i dost podstatným způsobem děj. Což by nevadilo, Dickens má ve svých románech drastické scény, zde jsou jen dovedeny k větší doslovnosti. Horší je, že Ebenezer trpí hlavně v úvodu potřebou všude hlásat svoji cynickou filozofii, a tak žvaní a žvaní…. Je prostě otravně ukecaný. Také posmrtné trable jeho sedm let mrtvého společníka jsou zbytečně natahované. _____ Kdyby to dostal do ruky někdo, kdo se nebojí používat nůžky a zbytečný balast vystřihl, mohla by vzniknout sice jen dvoudílná série, ale byla by mnohem působivější._____ Černoška mi nijak nevadí, to přece v Anglii 19. století nebylo nic mimořádného. Spíš mě štvala akční sestra a její záchranná mise, které se vůbec nedalo věřit. _____ Některé komentující rozčiluje prý useknutý konec. Podle mě k tomuto Ebenezerovi sedí. On je cynik, a tím i zůstává. Jeho náprava spočívá v tom, že už nechce dál zmnožovat utrpení, nikoliv v tom, že jeho chladné srdce roztaje. Jde na to spíš racionálně. Pokud bude poskytovat milodary, tak zcela podle své matematické obsese – pečlivě rozpočítané, nikoliv s láskou darované. Tenhle Ebenezer totiž na lásku neuvěří nikdy. SHRNUTÍ: Když z Dickense vynecháte romantiku. A ono to přesto pořád funguje. (06.11.2020)