Hvězda padá vzhůru

Takhle to dopadá, když se svévolně zachází s národní klasikou. Josef Kajetán by si to možná blahé paměti rozmyslel, ale bohužel nemohl tušit, že se jednou ve Švandu dudáka promění Zlatý slavík osobně. Muzikálová modernizace celku nijak nepomáhá a filmu nezůstává nic víc, než status dobově poplatné absurdity. Svým způsobem se jedná tak trochu o žánrovou kuriozitu, nicméně Ladislav Rychman má ve své dílně mnohem zdařilejší kousky. (28.02.2009)

Karel Gott je z morálního hlediska svině, dobře, že o tom existují takovéhle důkazy. Podobně, jako když za tři roky po natočení téhle propagandistické zvrhlosti bude za asistence televizních kamer řečnit na tribuně zpěvácké Anticharty o radostném budování socialismu... Smutno mi je ale z herecké účasti našich hereckých mistrů - Sovák, Somr, Hlinomaz, Lír...no, asi to v roce 1974 jinak nešlo... :-( (31.12.2010)

(4x) Ve světě vznikla celá řada filmů s pěveckými hvězdami, kteří na plátně hráli sami sebe, jen pod jiným jménem a ve vymyšleném příběhu. Nedávno na to zavzpomínala v jedném rozhovoru Naďa Urbánková, která v dobách své největší slávy natočila trochu kuriózní televizní film Slečna ze spořitelny s melodiemi světových muzikálů a k tomu zápletkou ze socialistického prostředí à la "Žena za putlem" a říkala, kolik hudebních filmů natočil během ne moc dlouhého života takový Elvis Presley, většinou dost pochybné kvality, ale lidi se na ně po celém světě stejně pořád dívají, neboť tam hraje a zpívá Elvis. :o) Roku 1974 se filmu tohoto typu dočkal i mezinárodně uznávaný Karel Gott, proč ne... Když pominu podivnou psychedelickou pasáž z celého toho zvěřince s hysterickou Zuzanou Kocúrikovou a Alfatonem před závěrem, která nejspíš měla působit jako podobenství západního kapitalismu, tak to zase takový příšerný film, jak dokazuje průměr hodnocení 27%, není. Možná nebylo nejvhodnějším nápadem udělat z filmu jakousi modernizaci Strakonického dudáka, ale má to v sobě myšlenku, krásné písničky z bratří dílny Štaidlů (zejména Kufr iluzí) a roztomilou Jitku Molavcovou. Poprvé viděno ještě v útlém dětství a z času na čas jsem se k tomu několikrát pro připomenutí vrátil. (65%) (05.11.2017)

Tak tohle se Ladislavu Rychmanovi zcela nepovedlo. Možná že si Karel Gott takto žehlil u starého režimu fakt, že zůstal půl roku v zahraničí, ale politický podtext nechme stranou. Z hlediska uměleckého naprostý propadák, sice parafráze na Tylova Strakonického dudáka, přesto hrozná slátanina, ani Somr v roli Vocilky mi neseděl a Jitka Molavcová nikdy nebyla hereckou hvězdou. A Karel, ten profesionálním hercem nikdy nebyl, a tady byl úplným amatérem. Tak snad jen ty dvě melodie, které se při té bídě nakonec uchytily a staly do jisté míry evergreeny stojí za jednu hvězdu (Kufr iluzí a Domů k nám). (17.09.2019)

Ať si mne většina národa proklíná, já Karla Gotta nemusím. Tento člověk neměl k ničemu ve svém životě žádný postoj, nevyslovil se k žádnému problému, nic ho nenadchlo. Veškerá jeho produkce byla vždy úzkostlivě střežena, aby nezčeřila jedinou vlnku na vodě společenského života. Od jakéhokoliv umělce očekávám jeho projev jako jeho postoj, kterým hodnotí vše kolem sebe a dává nám to najevo jinak, než jsme zvyklí, to je umění. Karel Gott není umělec, je to člověk, který prodává produkt. Jestli zpívat umí nebo ne, je věc jiná. Oslovení "mistře" se mi, vzhledem k uvedenému, zdá v nejlepším případě neadresné. Nic proti němu osobně jinak nemám, jen to, že je to český Rosamund Pilcher. (08.01.2009)