Bumerang

Extrémně vynikající výkon Jiřího Schmitzera povýšil tento film do kategorie nezapomenutelných. Velké rezervy byly ve scénáristické práci, nicméně celkový dojem a vyznění pro mou osobu - 85%. Velmi se mě to dotklo a vždy se na tento film rád znovu podívám. Tím spíš, že můj vztah ke komunistům a všemu, co představují, je výrazně, ale opravdu výrazně negativní. Nechtějte po mně další rozbor, neboť nerad používám v písemné podobě brutálně sprostých výrazů. (11.03.2010)

Na Bumerangu je vidět, že jej napsal člověk, které má prostředí komunistických lágrů pěkně zažité - tedy bývalý mukl. Žádný zbytečný patos, žádné černobílé postavy, syrovost a velice lidský příběh. Atmosféře napomáhá i to, že se točilo v bývalém pracovním táboře Vojna u Příbrami. Film ale stojí a padá hlavně s Jiřím Schmitzerem, který tady předvedl v pravdě životní výkon. Ale i ostatní herci, byť v malých rolích válejí (Goldflam, Krampol, Suchařípa, Dlouhý, Steindler, Holub...). To vše dělá z Bumerangu jeden z nejlepších tuzemských filmů devadesátých let... (24.07.2016)

Snaha natočit za každou cenu něco coby memento dávného, co by nemělo být zapomínáno. Kinematografické memento mori. Většinu filmu ale pohříchu táhne jen neuvěřitelné charisma a nedoceněné fyzické herectví Jiřího Schmitzera...legendární knižní předloha povídek Jiřího Stránského Štěstí, podle níž, respektive podle povídky Bumerang, je tenhle film natočen, byla silnější, ale to už tak u knižních adaptací bývá... (02.06.2011)

Hynek Bočan dokáže atmosféru uprostřed lágru zachytit věrohodně. Herectví všech zúčastněných je přesvědčivé. Podobně jako ve filmu Kousek nebe je zajímavá scéna se psy - jejich proměna z krvelačných šelem v beránky. Na rozdíl od oficiálního textu distributora (!) si nemyslím, že by příběh utrpěl syžetovou řídkostí a nedostatečným dramatickým obloukem. Naopak Jiří Stránský svou povídku upravil do filmového formátu, který rozhodně drama nepostrádá. Zajímavá je symbolika jmen (SVOBODA - PŘÍHODA - DOBRÝ...). (02.06.2011)

Skvělý Schmitzer v drsném snímku z uranového lágru pro politické vězně. Atmosféra mezi vězni je zcela odlišná od jakékoliv jiné kriminální "sebranky", ne kterou jsme zvyklí z jiných podobných filmů. Jsou to často vzdělaní a inteligentní lidé, lidé s morálními zásadami. To je snad to jediné, co toto činí peklo přijatelným. A najednou se mezi tyto lidi dostane ten, kdo tam velkou část z nich dostal, na kdo jim všem nelidskými předpisy udělal z výkonu trestu krutý boj o přežití. Nejsilnější moment celého filmu pro mne je chvíle, kdy se pokouší plukovník pochopit motivy vězně Svobody, který ho chrání před spravedlivým hněvem ostatních vězňů. Silné momenty a famózní Jiří Schmitzer. Neprávem zapadlý film, kterému by slušel výlet po světových filmových festivalech. (17.09.2016)