Režie:
Petr SchulhoffKamera:
Jiří VojtaHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Jiří Pleskot, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kutil, Ferdinand Krůta, Lola Skrbková, Věra Tichánková, František Peterka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)
(více)Recenze (236)
Film, který mne přikoval k monitoru. Čisté herectví, žádné triky, špinavá realita, pohled na vesnici, tabu v naší společnosti. Hrušínský tu opravdu exceluje a přitom nic nedělá :-) Je jako český Jean Gabin. Hudba depresivní s kamerou dělá tento film velmi hororovým. Nečekal jsem , že budu u tohoto filmu napjatý... ()
Major Kalas v podani Rudolfa Hrusinskeho je jedna z nejosobitejsich postav nasi kinematografie. Tento kriminalista si drzi respekt, aniz by rekl vice nez tri slova, vyborny herecky vykon. Zdatne mu ale sekunduji i dalsi vyborni herci. Po stopach krve ma mozna jeste hutnejsi atmosferu, tento film ale jinak v nicem nezaostava a pravem patri k nasi nejlepsi kriminalce. Neskutecny zazitek nejen pro fanousky tohoto zanru. ()
Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. ()
Velmi civilni krimi, ktera ale ma i vsechny nejvyraznejsi filmove krasy - bezchybne herce (minimalisticke hlavni duo Hrusinsky / Brzobohaty), suverenni rezii, krasnou kameru (v cinemascopu!), ale predevsim mrazivou hudbu Pavla Blatneho, ktera z filmu zdime maximalni kvality kazdou svou notou. __ 4,5* i za Plzaka na zaver. ()
„Předpokládám, pánové, že jste taky muži, ne?“ - „No to doufáme. A co?“ Tomu říkám detektivka! Podařilo se již obsazení hlavního páru sympatických a přitom pořádně dotěrných kriminalistů, zvláště Kalaš je tu ztvárněný s opravdovým gustem (svým způsobem vyslýchání a vtíravými jen-tak-mimochodem otázkami vzdáleně připomíná Columba). A právě toto duo čeká pořádně zapeklité vyšetřování na místě, kde příjezd policistů budí zvědavost, ale rozhodně ne nadšení. Místní lidé, povětšinou nepříjemní a příkří, nechtějí mluvit, podezřelých postupně přibývá (i ubývá), objevují se nové lži a zjištění, kruh se pozvolna uzavírá. To vše je provázeno solidní porcí napětí a parádní atmosférou (na které má lví podíl výborná hudba). A závěrečné odhalení vraha se mi moc líbilo (už méně pak následná „honička“). Velmi mile mě překvapila přítomnost nevtíravého humoru. Celkově to vidím na silné 4*. „To má kliku.“ - „Co kliku? To má paměť. Já si z čísel pamatuju akorát 097.“ - „Co to je?“ - „Jó, to už sem zapomněl.“ ()
Galerie (17)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (7)
- Mimo Československa pronikl film také do jiných států Evropy, např. do Východního Německa (říjen 1966) či do Maďarska (listopad 1967). (Varan)
- Na začátku filmu je záběr z Železného Brodu. (ČSFD)
- V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)
Reklama