Vrah skrývá tvář

Film, který mne přikoval k monitoru. Čisté herectví, žádné triky, špinavá realita, pohled na vesnici, tabu v naší společnosti. Hrušínský tu opravdu exceluje a přitom nic nedělá :-) Je jako český Jean Gabin. Hudba depresivní s kamerou dělá tento film velmi hororovým. Nečekal jsem , že budu u tohoto filmu napjatý... (13.11.2008)

Major Kalas v podani Rudolfa Hrusinskeho je jedna z nejosobitejsich postav nasi kinematografie. Tento kriminalista si drzi respekt, aniz by rekl vice nez tri slova, vyborny herecky vykon. Zdatne mu ale sekunduji i dalsi vyborni herci. Po stopach krve ma mozna jeste hutnejsi atmosferu, tento film ale jinak v nicem nezaostava a pravem patri k nasi nejlepsi kriminalce. Neskutecny zazitek nejen pro fanousky tohoto zanru. (09.10.2010)

Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. (14.04.2020)

Velmi civilni krimi, ktera ale ma i vsechny nejvyraznejsi filmove krasy - bezchybne herce (minimalisticke hlavni duo Hrusinsky / Brzobohaty), suverenni rezii, krasnou kameru (v cinemascopu!), ale predevsim mrazivou hudbu Pavla Blatneho, ktera z filmu zdime maximalni kvality kazdou svou notou. __ 4,5* i za Plzaka na zaver. (24.01.2010)

„Předpokládám, pánové, že jste taky muži, ne?“ - „No to doufáme. A co?“ Tomu říkám detektivka! Podařilo se již obsazení hlavního páru sympatických a přitom pořádně dotěrných kriminalistů, zvláště Kalaš je tu ztvárněný s opravdovým gustem (svým způsobem vyslýchání a vtíravými jen-tak-mimochodem otázkami vzdáleně připomíná Columba). A právě toto duo čeká pořádně zapeklité vyšetřování na místě, kde příjezd policistů budí zvědavost, ale rozhodně ne nadšení. Místní lidé, povětšinou nepříjemní a příkří, nechtějí mluvit, podezřelých postupně přibývá (i ubývá), objevují se nové lži a zjištění, kruh se pozvolna uzavírá. To vše je provázeno solidní porcí napětí a parádní atmosférou (na které má lví podíl výborná hudba). A závěrečné odhalení vraha se mi moc líbilo (už méně pak následná „honička“). Velmi mile mě překvapila přítomnost nevtíravého humoru. Celkově to vidím na silné 4*. „To má kliku.“ - „Co kliku? To má paměť. Já si z čísel pamatuju akorát 097.“ - „Co to je?“ - „Jó, to už sem zapomněl.“ (25.05.2017)