Moje levá noha

Když jsem se díval na Moji levou nohu, vzpomněl jsem si na film Záře, co jsem viděl skoro přesně před rokem. A jak jsem tak začal o Záři uvažovat, zjistil jsem, že i když to je pouze rok, nepamatuju si vlastně skoro nic. Vím, že tam byl nějaký geniální pianista, co to měl v životě těžké a že ho hrál fascinujícím způsobem Geoffrey Rush, ale jinak jsem si nevzpomněl na žádnou scénu, co by mi zůstala v hlavě. A uvědomil jsem si, že s Mojí levou nohou to bude podobné. Je to dobře odvedená práce, ale nic, co by se mi opravdu zadřelo pod kůži. Příběh je odveden až příliš realisticky, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že vznikl podle autobiografie, ale přesto musím říct, že dávám přednost snímkům s určitou uměleckou stylizací. Pokud přesto dávám čtyři hvězdičky, je to jednak kvůli bravurnímu výkonu Daniela Day-Lewise a jednak kvůli tomu, že příběh není černobílý a naštěstí nehraje na sentimentální notu - Christy Brown není ukázán jen jako chudák a oběť osudu, ale taky jako pořádně sarkastický a protivný paličák. (02.09.2012)

To co zde předvádí Day-Lewis je naprosto úchvatné a mám pocit že tímto výkonem zastínil i Dustina Hoffmana s jeho Rainmanem, ikdyž Rainman se jakožto celkově zapíše jako film do paměti diváka asi více. Tady mi trošilinku vadí takové zvláštní zaostření kamery, to nemění nic na úchvatném výkonu a hezkém příběhu. (23.04.2008)

Jim Sheridan vo svojich dielach, ktorých témy naznačujú veľmi depresívny prejav, sa sústreďuje viac na silu osobnosti a na jej boj proti vlastnému osudu, ktorý sa snaží brať taký, aký je, čiže sa dá povedať, že témou jeho filmov a špeciálne My left foot je životná energia a nádej. Neskĺzol tu k sebaľútosti hlavnej postavy alebo odsudzovaniu jeho okolia za diskrimináciu, čo by mnohých režisérov určite lákalo. Film je veľmi svižný a plný optimizmu, čo je vzhľadom na tému príjemné prekvapenie. No a samozrejme životná Lewisova úloha. (19.06.2012)

Tohle je takové to hodnocení, které nechci dát, ale musím, protože bych si potom zase lhal do kapsy. Daniel Day-Lewis je tu, stejně jako ve svých jiných rolích, fantastický a svého prvního Oscara si bezesporu zasloužil. Samotný film je vlastně také skvělý a nemám mu co vytknout. Bohužel už jsem ale zcela unavený z filmů podobného ražení (Skafandr a motýl, Uvnitř tančím, Nedotknutelní), kdy se z vás po celou dobu snaží snímek vymačkat emoce, především pak soucit s postiženým hrdinou. Dějová linka je naneštěstí také málokdy originální a vcelku odhadnutelná. Neboli Moje levá noha je výborný film a rozhodně bych ho všem doporučil, ale já osobně už jsem z podobných filmů znuděný a potřebuju od nich pauzu. 6/10 (14.03.2014)

Daniel Day - Lewis opět předvádí světovou extratřídu a já byl rád, že jeho Christy nebyl stereotypně vykreslen jen jako ubožák (jak by se dalo očekávat od tohoto typu příběhu), ale zároveň i jako pěkný grázlík. A mamča Frickerová se rozhodně taky neztratila. Velmi mě překvapilo pozitivní vyznění filmu. (03.09.2009)