Divoké včely

Plus za zvednutí odhozené rukavice venkovské tématiky, jejíž tradice se českým filmem táhne už někde od Marijky nevěrnice přes Všechny dobré rodáky nebo třeba Intimní osvětlení. Plus za výstižné vykreslení zkušenosti „městské náplavy“ s návštěvami rodné hroudy i za obraz porevoluční vesnické reality se spoustou přesných postřehů (a bez laciného výsměchu). Plus za „vágní“, nedějový scénář, dobře sloužící vyjadřovanému. Plus za Tornádo Lue. Jediné větší mínus za herectví Miloše Černouška – koncepci chápu, ale to mě nezbavuje dojmu neumělé topornosti, ve svém důsledku vlastně pitvoření, na rozdíl od většiny ostatních přítomných hereckých i nehereckých výkonů, které pro mě vyznívají autenticky. A ještě jedno menší mínus za místy bezradnou kameru – ten film má velký náběh k lyričnosti, ale v tom směru mu citelně chybí výraznější vizuální stránka. — Doplnění z 4. 11. 2015: včera odvysíláno v TV v původním formátu 2,35:1, čili zase jeden film zmršený na DVD ořezem a dlužno k předešlému dodat, že v plné šířce mají ty záběry venkovské krajiny mnohem víc kouzla a interiérové kompozice jsou rafinovanější, než se z DVD zdálo. Žádné tři a půl *, poctivé čtyři, ne-li víc, a pocit, že tenhle film by si zasloužil „znovuobjevení“ (nebo minimálně nové důstojné vydání). (22.01.2013)

Z filmu na mne už v první minutě dýchla ryzí venkovská atmosféra zapadákova a neopustila mne až při závěrečných titulkách. Bohdan Sláma vesnickému prostředí jak vidno rozumí dokonale a v celé své kráse a syrovosti nám jej skrze film servíruje. Lesy dýchají klidem, pravým opakem je obecní bytovka s cikány a z hospodské tancovačky přímo čpí z trubek nakyslé pivo a cigaretový kouř. Svérázné postavičky jsou skvěle napsané (žádné nechybí hloubka) i zahrané (nesmělý Raušer, sympatická Vilhelmová, prďácký Dušek, dokonce i "Majkl" Liška nemá chybu). Saša Gedeon svým Indiánským létem vrátil po letech tuzemskému filmu poetiku Československé nové vlny a Bohdan Sláma jej následoval. A doufám, že ještě následovat bude. 85%. (31.07.2012)

Sláma si libuje v mimoproudém, outsiderském prostředí a kombinaci herců a neherců. Někdy mu to docela vychází, jako v Divokých včelách, jindy zase značně selhává, jako v novějším Venkovském učiteli. Kompaktního, uceleného díla se ale od něj dočkáme jen stěží, protože Sláma má nebezpečnou tendenci podkopávat sám sobě nohy a už tak dost těžkou situaci si ještě víc stěžovat. 60% (17.10.2008)

Zelená, hrací automaty, ošuntělé bytovky, vzdálená troška štěstí, nezaměstnanost, hořkost venkova a nespočet zoufalých lidských existencí včetně „druhého“ Michaela Jacksona. Posloucháme místy banální, jindy zásadní problémy, řešíme nedohledné lepší příští, babráme se a přešlapujeme na místě. Bohdan Sláma (stejně jako mnohokrát později) kápl na skvělé herce, ať je to nenápadná prodavačka Tatiany Vilhelmové, nadsamec Jaroslava Duška, nejistý trouba Pavel Liška, pragmatická Zuzana Kronerová a jiní, stejně jako se mu dokonale podařilo zachytit zobrazované prostředí jedné díry, kde ovšem stále žijí lidé z masa a kostí. (08.12.2017)

Film bez děje i bez herců. Směsice beztvarých postav bez jakékoliv "hloubky", jak by řekl hrdinův tatíček pseudofilosof, potulujících se odnikud nikam. V mnoha komentářích jsem se dočetl, že je to snad Slámův záměr pro zvýšení autentičnosti. Možná je to mým nedostatkem zkušeností s vesnickým životem, ale nedokážu si prostě představit, že někdo takovým způsobem a v tak otřesném prostředí žije v 21.století. Pro mě dlouho mezi odpadem a 1*. Tu nakonec přeci jen dávám za Duška, který jako jediný něco předvedl. A tím "něco" nemyslím přirození! (08.07.2011)