Režie:
Ladislav SmoljakHrají:
Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Robert BártaObsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Smil:Veverko, já tě mám rád. Veverka:Ale pane Smile, vždyť víte, že je to tu zakázaný. Smil:Ale ne, já tě mám rád jako chlap chlapa. Veverka:No právě. ()
Kratší seminář, který je fajn a dlouhá ukecaná hra s nevyužitým potenciálem. ()
Velice neotřelé téma, zachování tří jednot a břitké dialgoy řadí tuto Cimrmanovu hru na vrchol žebříčku jeho repertoáru. ()
No samozřejmě skvělé....viz. " Výměna mečů "... :):). Docent Vajgl borec. Seminář byl trochu slabší. ()
Za mě je tohle asi nejslabší Cimrmanova hra, se kterou jsem se prozatím setkal, ale z mého hodnocení je jasné, že to stejně nic nemění. Sice mi tam místy chyběl Svěrák a ve hře se vlastně nic nedělo, seminář byl skvělý (tentokrát výjimečně na stejné úrovni jako hra) ale také jeden z těch slabších, ale dost mu přidalo to závěrečné maňáskové divadlo. Hra byla možná trochu delší, než je nutno, ale i přes její statičnost to funguje a rychle to šlape k závěru, hlášky jsou ale jak jinak opět perfetkní a skvěle fungují. Smil Flek z Nohavic a vězeň Veverka z Bitýšky, vězeň z Bitýšky, vězeň tomu chvíli kralovali, ale pak přišel souboj a nezapomenutelná výměna mečů, to byl krásný vrchol hry. Pro mě prostě opět další příjemné pokoukání a zasmání se nad inteligentním humorem. A taky další důkaz toho, že když je nějaká hra těchto hochů slabší, nemusím vůbec nic řešit a obávat se, protože bude skvostně zpracovaná a funkční, Jako Blaník, 90%. ()
My Slováci (vraj) máme svoju samostatnú horu - Sitno. Neuveriteľne vtipným spôsobom priblížené dejiny prehratých bitiek českého národa. Perfektne poskladaná scéna. V konečnom dôsledku DJC - keď ma ich predstavenie nadchlo viac, ako seminár. V tomto dieli bol pre mňa kráľom Ladislav Smoljak - čo výstup - to replika na popukanie (od smiechu). "Veverko .. tebe to bolí a chceš nás nasrat." "Veverko...já Tě mám rád". "Ale pane Smile, vždyť víte, že je to tu zakázaný!" "Ale né, já Tě mám rád jako chlap chlapa". "No právě!" A ak chcete vedieť, ako vzniklo pomenovanie Václavského námestia, tu je to "správne" vysvetlenie. ()
"Sbohem děti že to bylo hezké? Kam se hrabou Lojzovy Staré pověsti české… " Hezká a vtipná ta satirická hra vzniklá těsně před listopadem 1989 (uvedena ale až po sametové revoluci) určitě je. Dobu svého původu přitom vskutku nezapře (viz třeba hláška "Čekáme na zprávy zvenčí a pokyny zhora…"). A seminář o Járu Cimrmanovi historikovi se mi snad líbil ještě víc (viz zejména pasáž o tom, že všechna důležitá historická data mají jednu společnou vlastnost a to sice nezapamatovatelnost.). A co si z této hry odnáším o naší mýtické hoře Blaník především? Nu přeci, že to byla noclehárna...:😃 ()
Nehodnotitelné. Zkrátka, ten kdo viděl na živo v hlavní roli s Smoljakem jako Veverkou z Bytýšky, již není schopen hodnotit nesporné kvality Svěráka v DVD verzi. Pro mě jedno z nejoblíbenějších Cimrmanovských představení. (Až 100%) ()
Další parodická, ale stále neskonalá pocta českým dějinám. Nikdy nepochopím, jak může někdo vymyslet tak jemný a zároveň nesmrtelný humor. ()
Blaník je vlastně taková skvělá satira. Vtip samozřejmě nemusíme hledat, ten na nás vyoukne sám. Tak chytré a prosté vysvětlení, proč nám Blaničtí nikdy nepřijeli na pomoc, je ovšem naprosto unikátní. Takže, ať už jde o úryvek z loutkového divadla, nebo kritizujícího husitu v podání Smoljaka, naprosto skvělé divadelní představení. A kdo se do hry obouvá jak do kecek, dostane do hlavy pět pecek. ()
Když bude mít Smoljak dvě hlavy, Weiglovi poroste místo ruky větev a co já vím, Čepelka bude natřený na zeleno, bude se jednat o výborné představení. Toto tvrzení je bez pochyby pravdivé. Komu se to nelíbí, ať si... vezme kámen a nerozbíjí okno mně, ale panu Dvořákovi, autoru Úvodu do logiky! ()
Nikdy nebude tak zle, abych musel nějakou hru cimrmanologů hodnotit negativně. ()
Jedno z mých nejoblíbenějších představení Divadla Járy Cimrmana. Hra o blanických rytířích byla zábavná - ať již šlo o souboj na meče, jeskyňku či mučení, bavil jsem se a musím uznat, že i konec měl dobrou a vtipnou pointu. Seminář nebyl dlouhý, ale patřil k těm podařenějším. Zásluhu na tom má hlavně ukázka loutkové hry, která je tím nejlepším, co může DJC nabídnout. ()
Přednáška: Cimrman a historie (problém zapamatovatelnosti historických dat (Vondruška), defenestrace (Weigel), pověst o Blaníku (Smoljak)); loutkové divadlo: Nevěřící Vlasák. "Ňák se ti to nerýmuje... zalezu zas do své sluje." Samotná hra bývala jedna z mých nejoblíbenějších, na rozdíl od těch dalších se napodvacáté přece jen trošičku okoukala. "Blboune blbá, hluchá... nadřízená". Ladislav Smoljak je jako vězeň z Bitýšky naprosto kouzelný, jedna z jeho nejlepších rolí. "Ale tomu nerozumíš, to je vozová hradba." ()
Historie mi v mnoha ohledech připadá fascinující. Možná i proto považuji tuto "historickou" hru Járy Cimrmana za absolutní vrchol tvorby pánů Smoljaka a Svěráka. Výborný krátký seminář diskutující roli Cimrmana na poli historického výzkumu a aplikace jeho poznatků do současnosti se točí především kolem blanické pověsti a zapamatovatelnosti historických dat. Jak se blížil kulatý rok 1900, byl Cimrman nervóznější a nervóznější. Cítil, že v tomto zapamatovatelném roce by se mělo odehrát co nejvíce světodějných událostí a významné muže své doby k tomu tlačil. Ne všude uspěl. Například jeho dopis Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil nebo zemřel, přijal panovník s vyslovenou nevraživostí. Následující hra o horké hlavě Veverky z Bitýšky, o správním rytíři s renesančním jménem Smil Flek z Nohavic, o politické mrtvole Hynkovi z Michle a o vojenském nejvyšším veliteli sv. Václavovi, který je zcela mimo jakékoliv dění, představuje to nejlepší z cimrmanovského intelektuálního humoru. Až se mě budou žáci ptát: "Pane učiteli, jsou tam, vyjedou někdy?" Co jim mám o tom Blaníku říct? - Řekni, děti, je to noclehárna! ()
Jaroslav Weigel byl výborný, jinak zbytek vyplnil (jako obvykle) infantilní nehumor. 28%. ()
Jedna z nejlepších her a to ne jen proto, že mám ráda dějepis a defenestrace v zemljankách mi přijdou poněkud nevhodné :o) Ovšem dycky se mi zdá, že narážka "jakto, že není v horní části (Václaváku) živo? Tak to zařiďte ať je tam živo.Hlavní průjezd Prahou tam udělejte!!! " ()
Asi moje druhá nejoblíbenější hra od DJC hned po Dobytí severního pólu. Ladislav Smoljak zvládá bravurně i bez Zdeňka Svěráka, jeho hlášky jako "Je to noclehárna" nebo "ajééjej tyrana" byli bezchybné. No a ještě jedna "Já jsem Smil Flek z Nohavavic", "a čímpak vám to pustilo?" ()
Skvělá zábava, ale v porovnání s jinými divadelními hrami Járy Cimrmana trošku slabší a množství opravdu dobrých vtipů méně ()
"To je vrchní velitel. Hora se chvěje v základech, národ venku možná krvácí, a on nám sdělí, že Vítové si můžou blahopřát." -Veverka z Bitýšky- ()