Ślady wilczych zębów
The Downfall of the Secluded Berhof
Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Jana Brejchová, Ladislav Křiváček, Evelyna Steimarová, Milan Kňažko, Marek Probosz, Zbigniew Suszyński, Petra Kolevská, Vítězslav Pohanka, Štefan Mišovic (více)Obsahy(1)
První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (161)
Zánik samoty Berhof jsem dnes viděl poprvé a celou dobu mě mrazilo po zádech. Jana Brejchová a Ladislav Křiváček předváděli úžasné herectví a režisér Jiří Svoboda navodil drsnou atmosféru. Škoda však zásahu polské cenzury. Jiří Svoboda v jednom dokumentu vyprávěl, jak musel být vystřižen jeden ze závěrečných záběrů, kterak Jana Brejchová drží v ruce křížek. I tak to stálo za to, hlavně díky výbornému scénáři Vladimíra Körnera. Říkám si, že tyhle látky perfektně ovládali právě Körner a Jiří Křižan (Stíny horkého léta, Je třeba zabít Sekala). ()
Uchopiťvšív tento film z hororového pohledu, nazval bych jej silně atmosférickým, dobou a událostmi ještě více bezútěšným home invasion character freak show, který na československou tvorbu obsahuje hodně překvapivě i několik krví nasálkých scén. Rozhodně se dá doporučit, ale je třeba očekávat šeď a pesimismus. 80% ()
Silná výpoveď jednej doby, atmosferická a hutná. Koniec sa dal síce predpokladať, ale i tak ma pekne zasiahol. Okrem toho sa tu pred diváka rozprestrie široká paleta ľudských charakterov, ktoré naplno dokáže odkryť až ťažká a neistá doba - z každej strany tu na mňa číhalo číre pokrytectvo a fanatizmus. Ale i malá iskierka dobroty a nádeje. V každom prípade tento film vo mne zanechal pestrú zmes rôznych pocitov. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Sakra, některá dramata od Jiřího Svobody znám, nicméně to co provedl s tímto filmem...? Sakra, Jozef Revallo, kde jen se inspiroval k tomu, co se mu podařilo zde zkomponovat? Sakra, já věděl, že ta moje dětská fóbie, z celkového výrazu pana Křiváčka, byla oprávněná, podobnou roli prostě potřeboval, nebo spíše si jí zasloužil (bez diskuze jeho životní). Sakra! Kde se ten Berhof celý můj dosavadní život schovával? Předchozí doba zanechala v lidech něco, co se nesmazatelně vrylo do jejich podvědomí a hodnot. Morální a lidské zábrany se bortí, smrt je přirozená více než kdy jindy a nic nemůže být tak drsné, aby nepřišlo ještě něco drsnějšího. Přesvědčenost, pokrytectví, nezbytný fanatismus i zoufalost posledních vůdcových bojovníků i odporné přizpůsobení se nastalé situaci (ty coury Evelíně Steimarové prostě seděly) a to vše pod dohledem, až démonicky chladné, služebnice boží, která má ovšem také své potřeby. Na druhé straně tu je nevinná dětská duše, bez jakýchkoli předsudků a s vlastním rozhodnutím k činům. Film, který není možné neznat, považuješ-li se za znalce československé kinematografie. ()
Teď mám zrovna takový období kdy jsem naladěnej na český potažmo československý filmy, který jsem ještě neviděl. Zánik samoty Berhof už mám ve chci vidět pěknejch pár let. A kdy jindy si tenhle film pustit když né teď. Po dokoukání musím konstatovat, že to nebylo špatný. Dobře natočeno, dobře zahráno, dobrej příběh ale tak nějak se od toho možná čekal trošku víc. Kdyby to šlo dám 3,5 hvězdy. Takhle volím slabší 4. Obsahově mi to trošku připomíná Stíny horkého léta (1977) na kterej se chystám v nejbližší době. ()
Ta krvavá scéna, kdy samopaly werwolfů nedostanou šanci proti poctivé sedlácké ruční práci s vidlemi, mi utkvěla hluboko v paměti . A kluci z Hitlerjugend, ještě nedávno s bradou od mlíka a teď s rukama od krve. A strhující Jana Brejchová v roli řádové sestry, vnitřně silné a přitom tak bezmocné před blížícím se koncem. Miluje ty kluky, jako by byla jejich máma. Tak moc, že nakonec už dál nechce přihlížet tomu, jak přicházejí o naději na smysl jejich boje, a taky o poslední zbytky lidskosti a tím i o duši... Vpravdě ztracen je muž, umírající bez ženy, která by pro něj plakala... Tento film rozhodně není k puštění jen tak, pro oddychově strávený sobotní večer. Co jsem prožíval já, tam na Berhofu, nepřetržitě po celý film? Tíseň... Hroznou tíseň. ()
Svoboda zvolil pri Zániku samoty Berhof podobný prístup, aký by pri spracovaní takejto látky použil Vláčil, Kachyňa, alebo nakoniec každý český režisér. Je to samozrejme veľmi depresívne, postavy pôsobia miestami strašidelne, čo je dané tým, že sa chovajú miestami ako psychopati. Aj to robí s ľuďmi vojna. O to ťažšie sa ale k nim dostávame. Vcelku jednoduchý príbeh nie je podaný príliš zrozumiteľne, skôr by som povedal, že mu dominujú jednotlivé epizódy, ako jednoliaty celok. Najsympatickejšou postavou je tá Petry Vančíkovej, čo je dané tým, že hrá ešte v podstate dieťa a že ten zvyšok si naše sympatie nezaslúži. Svoboda predpokladá u diváka znalosť vzťahov na tomto trojitom pohraničí po konci vojny, určite nie je popisný, na lepšie hodnotenie mi tu chýba práve to stotožnenie sa s postavami, pretože emocionálne silných scén je tu dosť a ich výsledkom by mala byť práve táto naša zaangažovanosť. ()
Docela drsný koprodukční film. Obsazení ale není kdo ví jaké. Působilo to na mě dost depresivně. Ale asi to odráží tehdejší dobu a mezilidské vztahy. Většina děje se odehrává na této samotě, případně v blízkém městě. Sledujeme osudy lidí, které tak nějak protnou poválečné události. Některé scény jsou celkem drsné. "Už jste to vyrabovali?" ()
Dlho som sa rozhodoval, či tomuto zvláštnemu filmu dať tri, či štyri hviezdičky. Mal atmosféru, ponurosť, surovosť i viac než slušné herecké výkony niektorých predstaviteľov. Pravdepodobne i literárna predloha (nečítal som) bola zaujímavá. Najviac k rozhodnutiu prideliť tri hviezdičky prispela chaotickosť a žánrová neujasnenosť filmu. Chtiac nechtiac som ho musel porovnávať s Vláčilovými Stínami horkého léta, a tam o dosť prehráva. ()
Příběh plný pokroucených charakterů a smrti mne i po letech překvapil svou brutalitou -přibitý chalupník, zamordovaný četník a zejména masakr s vidlemi, který mi v dětství způsobil nepříjemné noční můry. Deprese, žádné východisko a beznaděj.. výborná volba na večerní filmové rozjímání. ()
Drsný kraj, drsní lidé, drsná doba. Studené a odtažité drama z poválečného léta na česko-polsko-německém pomezí s Janou Brejchovou jako německým werwolfem mělo u mne problém v tom, že jeho jedinou kladnou hrdinkou je mladá dívka Ulrika (Petra Vančíková). Ostatní jsou buď nacisti, primitivové nebo jen letmo nahozené postavy, ke kterým si divák nevytvoří žádný vztah. A potom nemůže fungovat ani nic jiného. ()
V kombinaci lyrického vyprávění s lidskou krutostí způsobenou temnou dobou (zde válkou, jež minimálně pro vybrané jedince ani květnem '45 úplně neskončila) Jří Svoboda nezapře pokus navázat na styl Františka Vláčila. Stejně tak v celkovém pojetí plném tmy, stínů a depresivních výjevů film pak nezapře podíl polské produkce a dává vzpomenout na obdobně laděné horory a thrillery pro polskou kinematografii dost typické. Temně laděných filmů z prostředí pohraničí vzniklo u nás daleko více, ale asi v žádném jsem nespatřil až tolik šílenství a temna. Z toho kontrastu starých opuštěných míst ve večerních či nočních hodinách se skromným osvětlením malých petrolejek a hořících svíc, ve společnosti silně nesympatických postav (nimiž se nekompromisně obklopené stávají dvě dospívající duše) mi bylo až nepříjemně po celém těle včetně žaludku. Dlouho jsem sbíral odvahu podívat se na Berhof opakovaně... pro mne osobně je to fascinující i hnusně odpudivý film zároveň. Masakr s vidlema se mi vryl do paměti jako asi nejbrutálnější scéna čs. filmu (ještě spolu s legendární retrospektivou v dílu Majora Zemana "Studna") a postava v podání vynikajícího Ladislava Křiváčka na mne zapůsobila svým vzhledem a konáním ve vrcholném okamžiku natolik strašidelně, že jsem jí přes svůj původ a místo v konfliktu pomalu zapomněl vnímat jako kladnou. Stíny horkého léta od Vláčila mám určitě raději, ale i tady musím velmi ocenit také tvůrčí práci s kamerou a hudbou. 80% ()
Snímek s výbornou, ponurou atmosférou. Vladimír Körner kdysi řekl, že prvních deset minut filmu je možná to nejlepší, co kdy bylo podle jeho knih natočeno. Mimochodem - představitelé dvou mladých verwolfů si společně zahráli ještě ve Vláčilově "Stínu kapradiny". ()
Film, o ktorom môže málokto spolierovať, pretože on koniec vlastne ani nemá. Čakal som vzhľadom na tému oveľa viac, viac krutosti a násilia, kedy ešte bolo v podstate bezbreho "povolené", lebo na konci vojny sa diali zverstvá z jednej a druhej strany, ktoré nikto nejako právne neriešil. Tu ten "posledný vzdor nacistov" takmer necítiť, cítiť skôr také medzipohlavné dusno medzi nadržanými chlapmi a veľmi riedko zastúpeným osadenstvom opačného pohlavia. Chváliť treba určite Vančíkovú, ktorá vo svojich 16 rokoch hrá úplne prirodzene a jej krátka kariéra bola oveľa skúpejšia na roly než si v skutočnosti zaslúžila. ()
Hoci bolo po vojne, aj tak to boli veľmi temné časy. Temnota, depresia a žiaľ sa dá krájať, z filmu vyžaruje doslova jeho fyzickosť. ()
V první řadě překrásně zasvícená prostředí - některé záběry jsou jako namalovaná plátna. Světlo svíčky nebo petrolejky osvětluje pouze část obrazu a zbytek se utápí ve tmě. V některých momentech působí němečtí vojáci až příliš naivně, ale celkový dojem z naprosté deprese a podivna, kterou tento film umí vyvolat, je na tehdejší filmovou tvorbu velký nadstandard - i z dnešního pohledu je to opravdu intenzivní a nepříjemný zážitek. ()
Ani já jsem ještě donedávna o tomto filmu neměl ani tušení a to mám poválečné dramata docela hodně rád. Takže když se mi to dostalo pod ruky, neodolal jsem. Nemůžu zakrýt mírné rozčarování nad tím, že jsem pořád marně vyhlížel ono tajemné až děsivé napětí, které mělo dle některých komentářů film doprovázet. Jako samozřejmě náplň příběhu určitě tíživá je, stejně jako kvalitně vybraný výběr prostředí a některé herecké výkony rovněž potěšili. Ale že by to byla nezapomenutelná pecka, kterou budu každému známému doporučovat na potkání. Tak to pardon. Lepší nadprůměrné drama to ano, ale nějaká československá kultovka to ne…70% ()
Mikroskopický záběr na zánik jednoho světa troskotá na toporném hereckém projevu většiny zúčastněných a na nedostatečném prokreslení většiny postav. Výsledek je proto panoptikální a celek připomíná jakýsi zrůdný kabaret. Naturalistická popisnost přitom zabíjí atmosféru, která by k samotnému zanikání mohla říci více než vlastní příběh, a zachycený prostor se na dramatu nepodílí jinak než jako náhodné kulisy, historií bezděčně poskytnuté lidem k vyplenění. Jana Brejchová se jako jediná vymyká, ale je to jen jeden světlý bod. První a poslední záběr na ni ospravedlňují existenci tohoto filmu a přitom jej oba překonávají. ()
Další Körnerova lyrická deprese, bez úsměvu a bez naděje, tentokráte z doby poválečné, kdy v lesích řádí skupiny werwolfů. Výborná Jana Brejchová a pravděpodobně životní role pro Ladislava Křiváčka. 80% ()
Atmosféra mačistického poetična ala Kachyňa je velmi působivá, příběhový spád za tím ovšem malinko poulhává.70% ()