Režie:
Vladimír SísKamera:
Viktor RůžičkaHrají:
Miroslav Donutil, Petr Maláč, Iva Bittová, Blanka Rudová, František Derfler, Franta Kocourek, Bolek Polívka, Jiří Pecha, Pavel Zatloukal, Evelyna Steimarová (více)Obsahy(1)
Filmová verze muzikálového zpracování osudů Nikoly Šuhaje loupežníka, jak je pro brněnské Divadlo na provázku podle archivních dokumentů a novinových článků napsal Milan Uhde a nastudoval režisér Zdeněk Pospíšil. Snímek, oscilující mezi pohádkou, baladou a muzikálem je zároveň inspirován románem Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník. Do amfiteátru se scházejí diváci, jsou vítání herci zpívajícími za doprovodu kytar píseň o "chlapovi z Koločavy". Postupným přehlušováním melodie jsou diváci vtahováni do děje, ze skutečnosti se stává sen a příběh pomalu začíná... Snímek přibližuje hravou formou klíčové okamžiky vývoje partnerského vztahu od svatební bezstarostnosti až po nemilé odcizení ve společném bytě... Autoři v něm v podstatě vykreslili vlastní manželský příběh. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (178)
Jelikož je Donutil mnohem lepší zpěvák než herec a při zpěvu dokonce ani příliš nevadí jeho pochroumaná výslovnost, bavil mě. Naštěstí již je za námi to děsivé období (doufejme), kdy se člověk bál otevřít krabičku sardinek se strachem, že i tam bude Donutil. Přesto, že se mi Donutil v době předonutilování totálně zhnusil, tenhle muzikál se mi stále líbí. ()
Ano, ano, vyprávění o Nikolovi Šuhajovi loupežníkovi, bahatým bral a chudým dával, kulky ho míjeli... Asi to všichni znáte.. Film už není tak dobrý.. Ale je to dosti zajímavé zpracování.. Parta lidí se sejde a vypráví příběh o tomto slavném můži.. Je to ale bohužel něco mezi muzikálem, divadlem a filmem... Je to příběh odehrávající se asi tak na jednom akru půdy, kde se střílí z kytar... Ne neni to parodie!! Muzikálové zpracování není zrovna můj vkus, navíc mi to příde místy dost nepřehledné a takové zvláštní a taky často dost utahané... Ale to právě dává tomuhle filmu takový zvláštní nádech... A u některých scén jsem se celkem nasmál... I u některých, které asi vtipné být neměly.. Vtipné je, když vidíte, jak například Donutil zpívá a cestou s nim jde i mikrofon, který vidíte.. Taky vidíte osvětlovače... :-)) Ale to k tomu patří.. Ze začátku jsem si řekl, že to je naprostá blbost, ale postupem času jsem se do toho dostával... Takže ucházející. Moc se mi líbilo vidět tam herce v mladých začínajících letech, jako Donutila a Polívku, kteří navíc hrajou velice dobře!! ()
U me trojfazova zalezitost. Behem prvniho sledovani sem se chytala za hlavu, co je to za prisernost. Pak se mi to rozlezelo v hlave a rekla sem si, ze to vlastne neni nejhorsi film... Ted jsem Baladu videla podruhy - a nemuzu si pomoct, silene se mi libila. Cili pribeh o tom, jak od odpadu prejit k maximu :) ()
Zajímalo by mě, jestli na nápad se zapojením “publika“ přišli tvůrci za střízliva, případně jestli jeli v tu chvíli na tom, na čem evidentně jelo publikum... Zpracování je šílené, od kytar místo zbraní po “reálné“ prostřihy (o zdrogovaných “komparzistech“ jsem už psal, ale pořád je to prostě Balada pro banditu, takže 50%... ()
Úspěšně zakonzervovaná nálada doby; kdo se někdy nechal okouzlit „kotlíkářským“ viděním světa, tomu se tady intenzivně připomene jeho prostá emocionální síla. Střídání divadelní a filmové stylizace, možná ještě o kousek dotaženější než v JCSS, pozvedá jednoduchoučký příběh na symbolickou rovinu; mýtický úvod, čarodějnické scény s uhrančivou Blankou Rudovou(?), milostná obraznost, Polívkův slizoun hostinský nemají chybu. Muzika se zavrtá do uší a nevyleze, i když do lidové prostoty má daleko – když si člověk ty písničky zkusí zazpívat s kytarou, zjistí, že nejdou vůbec pěvecky ani muzikantsky „po srsti“, jsou samý rytmický a melodický naschvál a vyžadují víc než slušný rozsah. O to větší poklona zejména Donutilovi, jehož ve všech pozdějších polohách, ať hereckých nebo lidově bavičských, srdečně nemusím. Jen škoda, že film-představení neudrží vysoko nasazenou laťku celou dobu, po opravdu silném úvodu ztratí ve střední zbojnické části dech hlavně souhra choreografie s kamerou a magie se do velké míry vytratí. Vidět to naživo Na provázku, to musel být zážitek opravdu mimořádný. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (7)
- Natáčení probíhalo na zřícenině hradu Andělská hora blízko Karlových Varů. (partyzanka)
- Stejnojmennou divadelní hru na motivy lidových pověstí a archivních materiálů napsal spolu s Milošem Štědroněm Milan Uhde, z politických důvodů však musel zůstat inkognito. (Silencia90)
- Adaptace hry o loupežníku Nikolu Šuhajovi v provedení souboru brněnského Divadla na provázku získala Cenu Československého filmu v r. 1978. (M.B)
Reklama