Dannyho parťáci 2

Steven Soderbergh dokazuje sobě i nám, že je schopný natočit o tomtéž dva velice odlišné filmy a ještě tím slušně pobavit. Bohužel je tam už jen to "slušně". Povedeně si pohrává s ruční kamerou, která roztřeseně snímá ty elegantní a dobře vypadající herce, kteří už nepůsobí tak sebejistě a pohodově jako tomu bylo při prvním setkání. Ano, je to záměr a je to zajímavý záměr...jenže, kdo o to stojí? Tohle jsou Dannyho parťáci, sakra, ne Guy Ritchie, jehož filmům se až podivuhodně podobá i místní hudba. U toho opravdu člověk neví, co může čekat...skoro:) Ale právě proto, že tohle je "jen" Steven Soderbergh a jsme v žánru v jakém jsme, tenhle tah s temnější atmosférou a pokažením všeho, co jde, moc nevychází. Co ale vychází na sto procent, jsou některé konverzační vtípky, například nezbytný rozhovor Clooney-Pitt mezi čtyřma očima a nějakým tím chlastem, ze kterého pochopíte, že i velká sklenice může být i velkému herci malá. Další skvělá věc a ukázka všemocnosti režiséra je Julia Roberts. Ta samá Julia Roberts, která byla v prvním díle symbolem krásy a tím, zač stojí bojovat do posledního dechu, tady vystupuje jako nenamalované (nebo aspoň namalované tak, aby vypadalo že není namalované) a špatně oblečené křoví a na výsluní září a sexappealem žhne Catherine Zeta-Jones, které mimochodem ty kratší vlasy sluší tak, že by se to mělo v rámci bezpečnosti zakázat. A rozhodně po Bradově boku vypadá líp než Angelina Jolie (zdravíme Tylera;)). Pořádně kvalitní fotky v těch rudých šatech z konce filmu a máme tu novou bohyni....ale to už jsme zase tam, kde nemáme být. Máme být u toho, že ač se druhý díl snaží jak chce, hraje na jinou strunu a kdesi cosi dalšího, aby diváka zaujmul (za což budiž rejžovi chvála aspoň kvůli tomu úmyslu), dějově kombinační frajeřinky je třeba mít v krvi tak jako je tomu třeba u Podfukářů, jinak bude výsledek spíš horší než lepší. A osobně si myslím, že žoviální nadhled slušel Dannyho Parťákům poněkud víc. Hodně těsných 70% a jdu se svou milou na večeři;) PS: Pokud jste to dělal všechno sám, tak hodně velký respekt, monsieur Cassel. (30.11.2006)

Stylově sice zcela jinde, nepž první film, ale mne osobně se tento způsob líbil mnohem víc. Jaksepatří překombninovaný děj nabízí spousty vtipnch řešení spousty ctipných situací, herci jsou k sežrání, celé to má švih a eleganci a v životě by mě nenapadlo, jak může být vtipné, když na sebe dvě postavy koukaj... (22.06.2007)

Styl Stevena Sodenberga mi prostě sedne, ze začátku se zdálo, že Dannyho parťáci 2 překonají první díl, skvělý střih, herecké výkony, soundtrack a mnoho dalšího, jenže pak se stalo něco naprosto neočekávaného, přišla strašná pointa. Ne, ne, líbilo se mi, jak to na nás Sodenberg zahrál, nechal nás dlouho myslet si, že... / nemám rád spoilery... / ... a pak nám najednou hodil pravdu rovnou pod nos. Po působivém tanci mezi lasery podbarveném perfektním hudebním doprovodem nám ukáže svůj trumf. Ten je sice pěkný, ale na druhou stranu je k nám dost nefér. Celá krádež vejce je totiž lacinou fraškou, která mohla být mnohem napínavější, vždyť i vstup do zabezpečeného domu, který není hlavním cílem přepadení, je mnohem zábavnější... Přesto si však dovoluji dát čtyři hvězdičky, protože jsem se až do konce skvěle bavil. (17.12.2005)

Tempo. Rychlost. Dynamika. Soderbergh rozhodně neotálí a nezdržuje. Jak by taky mohl, když mu před kamerou stojí ty největší hollywoodské hvězdy současnosti? Čas neúprosně běží - svižně a stylově se seznámíme se starými známými i novými (ale stejně známými) tvářemi a hned vyrážíme do Evropy. Amsterdam, Řím, Francie - Soderbergh střídá místa, že to ani nestačíte postřehnout. Hraje si s časem a flashbacky a jako vždycky vás dostane. Poslední minuty jsou nabyté pointami, nečekanými zvraty a dalšími typickými libůstkami. Poznáte, že každý záběr měl své odůvodnění. Práce s kamerou je naprosto nepředvídatelná a přesto stále svá. Pomalé dlouhé záběry se mísí s eliptickým střihem, rychlou montáží a stop-záběry. Dannyho parťáci 2 chtějí nabídnout divákovi více (hvězd, lokací, překvapení). Podmínka pro dobrou zábavu: První díl nemůžete jen znát, ale musíte ho milovat. Některá vysvětlení jsou příliš rychlá a zmatená, některá zase nečekaně jednoduchá (deus ex machina). Napoprvé není lehké se orientovat - to bych viděla jako jednu z mála chyb. Až to uvidím poněkolikáté, budu moci posoudit celkovou logičnost příběhu. Já mám pro tu Soderberghovu bandu prostě slabost... (12.06.2006)

Na to jak strašně překombinované to bylo to do sebe všechno moc krásně zapadlo. Celkově však mnohem menší zábava než jednička. Člověk se tolik musí soustředit na děj, že si u tohohle odpočinkového filmu odpočine asi stejně jako při čtvrtletní písemce z matiky. Catherine však zavedenému obsazení dodala pětadvaceti karátový punc. (25.10.2008)