Dannyho parťáci 2

„Práve som s Bruceom Willisom a hľadáme deku.“ Už to nie je ono. Dannyho jedenástka bola absolútne báječná, keď však o tri roky prišlo pokračovanie, nedokázalo sa zbaviť pocitu zbytočnosti a menejcennosti. A to napriek tomu, že k beztak šialenému kastingu pribudlo ešte niekoľko ďalších megamien (Robbie Coltrane, Catherine Zeta-Jones, Albert Finney, capoerista Vincent Cassel). Tá fantastická poetická, hravá a hlavne veľmi nákazlivá atmosféra originálu (fontána) je ale proste preč. Zostal prekombinovaný scenár (ani pri entej repríze som niektoré zvraty nepochopil) s miestami až sci-fi nápadmi (nadvihnutie domu o tri centimetre, 3D) a prehnaná dĺžka. Kvôli nej v druhej polovici nastupuje nuda s nábehom na rozčarovanie. Aj tých zopár kúzelných a vtipných okamihov (šifrovaný dialóg, Clooney pýtajúci sa na stanici kolegov, koľko mu hádajú rokov) nie je zďaleka kúzelných a vtipných v tom okúzľujúco bezbrannom duchu, ako v prvej časti (a mnohé sú vyložene samoúčelné – Julia Roberts, Bruce Willis). Trojka je lepšia. Diváci mali z dvojky podobne rozpačitý dojem, takže síce zarobila fajnových 362 miliónov celosvetovo, ale pri rozpočte 110 to predsa len oproti jednotke predstavoval solídny sklz na tržbe (tá stála 85 a zarobila na celom svete 450). Skvelá bola pasáž na stanici, kde sa jedna postava ostatných pýtala, na koľko rokov vyzerá. Žiaľ, takýchto rozkošných blbiniek je tu fakt málo. (12.04.2009)

Bohužel o dost slabší než zbytek trilogie, dokonce do takové míry, že skoro po deseti letech, co jsem na tyto filmy koukal znovu jsem si z jedničky a trojky pamatoval celkem dost (mnohem častější reprízy), kdežto z dvojky absolutně vůbec nic a už si ji pravděpodobně vůbec nikdy nepustím. PS : Brad to s tím ježkem nikdy neměl zkoušet (02.04.2020)

Byl jednou jeden Ocean a ten byl tak impozantní, že dokázal spáchat i takovou loupež, jaká by nikdy nikoho jiného snad ani nenapadla. Tedy nikoho mimo Hollywood, samozřejmě. A ten Ocean měl s sebou partu hustejch týpků, kteří taky stejně jako on zrovna chyběli ve škole, když se probíraly "morální zábrany", takže jim nečinilo problém se s ním do těch bláznivých loupežnických kousků pouštět. To jsme se přesvědčili už v jedničce a tady ve dvojce to je obdobné. Nicméně mám trochu pocit, že autor geniálního loupežnického plánu si tentokrát pozval na pomoc s prosíkem o radu i samotného Harryho Pottera a ten mu nakukal pár fikaných kouzel, protože v reálu by takto překombinovaná akce musela umřít už na samém startu. Když se ale divák oprostí od kombinačních kliček a nechá se jen tak "houpat na hladině a unášet proudem", dá se tohle Soderberghovo dílo dokoukat i bez hrozby stržení mozkových závitů. (11.05.2013)

Pokračování volně navazuje na první díl a měl jsem co dělat, abych se do děje alespoň trochu dostal. Po celou dobu sledování filmu ve mně totiž vyzníval fakt, že v tom mám guláš jako maďarští vojáci na obědě po nedělní tůře po jejich kopcích a dolinách. U filmu samotného jsem se vcelku slušně nudil, ale chvílemi to zachraňovala zajímavá muzika, i když soundtrack bych si nepořídil. Velkých hereckých ikon je ve filmu celá řada, ale kdo dokázal překvapit na celé čáře tak rozhodně Vincent Cassel, charismatický to záporák, ještě k tomu objevující se v opravdu skvostné napětím a parádní muzikou nabité scéně a nezbývá mi než potvrdit, že ačkoliv je dvojka mišmaš nepředstavitelný chvílemi jsem se solidně bavil i když už to je film naprosto zbytečný...ale co pak bude trojka? --- Vypadám na padesát? - Jo, no...jen od krku nahoru. (21.02.2007)

Steven Soderbergh dokazuje sobě i nám, že je schopný natočit o tomtéž dva velice odlišné filmy a ještě tím slušně pobavit. Bohužel je tam už jen to "slušně". Povedeně si pohrává s ruční kamerou, která roztřeseně snímá ty elegantní a dobře vypadající herce, kteří už nepůsobí tak sebejistě a pohodově jako tomu bylo při prvním setkání. Ano, je to záměr a je to zajímavý záměr...jenže, kdo o to stojí? Tohle jsou Dannyho parťáci, sakra, ne Guy Ritchie, jehož filmům se až podivuhodně podobá i místní hudba. U toho opravdu člověk neví, co může čekat...skoro:) Ale právě proto, že tohle je "jen" Steven Soderbergh a jsme v žánru v jakém jsme, tenhle tah s temnější atmosférou a pokažením všeho, co jde, moc nevychází. Co ale vychází na sto procent, jsou některé konverzační vtípky, například nezbytný rozhovor Clooney-Pitt mezi čtyřma očima a nějakým tím chlastem, ze kterého pochopíte, že i velká sklenice může být i velkému herci malá. Další skvělá věc a ukázka všemocnosti režiséra je Julia Roberts. Ta samá Julia Roberts, která byla v prvním díle symbolem krásy a tím, zač stojí bojovat do posledního dechu, tady vystupuje jako nenamalované (nebo aspoň namalované tak, aby vypadalo že není namalované) a špatně oblečené křoví a na výsluní září a sexappealem žhne Catherine Zeta-Jones, které mimochodem ty kratší vlasy sluší tak, že by se to mělo v rámci bezpečnosti zakázat. A rozhodně po Bradově boku vypadá líp než Angelina Jolie (zdravíme Tylera;)). Pořádně kvalitní fotky v těch rudých šatech z konce filmu a máme tu novou bohyni....ale to už jsme zase tam, kde nemáme být. Máme být u toho, že ač se druhý díl snaží jak chce, hraje na jinou strunu a kdesi cosi dalšího, aby diváka zaujmul (za což budiž rejžovi chvála aspoň kvůli tomu úmyslu), dějově kombinační frajeřinky je třeba mít v krvi tak jako je tomu třeba u Podfukářů, jinak bude výsledek spíš horší než lepší. A osobně si myslím, že žoviální nadhled slušel Dannyho Parťákům poněkud víc. Hodně těsných 70% a jdu se svou milou na večeři;) PS: Pokud jste to dělal všechno sám, tak hodně velký respekt, monsieur Cassel. (30.11.2006)