Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

"KAM HO VEZETE?" - "NA PATOLOGII. MÁTE NĚJAKEJ JINEJ NÁVRH, SLEČNO?" Další brilantní komedie tandemu MM a VV, která nezapře jejich společný modus operandi tj. originální fantastický námět (v tomto případě zahrnující vlastní vodnickou mytologii připomínající upírskou), propracovaný scénář s v závěru dokonale vzájemně propojenými a vypointovanými liniemi, hereckou elitu (obzvlášť okouzlující je Hanzlík) zahrnující jejich dvorní herce (Menšík, Kopecký, Filipovský, Řanda, Lír...), záplavu gagů a hlášek a chytlavý ústřední song. Vedle toho bych ještě vyzvednul kvalitní triky a půvab obsazených hereček (Šafránková, Hudečková, Steinmasslová...), byť první dvě jmenované tu mají na hlavách dost hrozné kreace. Bohužel během natáčení zemřel Jan Libíček, kterého nakonec nahradil Zdeněk Řehoř. "JSEM ČLOVĚK! JSEM ČLOVĚK!" - "KOLIK TOHO V SOBĚ MÁTE?" - "DVĚ DECI, STRÁŽNÍKU! DVĚ DECI!" (11.08.2008)

Tuhle kultovní českou psychokomedii jsem viděl v jednom kuse až dobrých 44 let po jejím vzniku. Je zcela zřejmé, že i tehdy se nitrožilně přijímaly kvalitní látky. Úvod byl těžká nuda, ale od určitého okamžiku to přeci jen dostalo ten správný šmrnc. Navíc občas vzduchem létaly moc pěkné hlášky. V čele byla určitě ultimátní balící hláška: "V potoce jako dva pstruzi, nebo v bahně..?". Kultovní je i operace v nemocnici, při které jsem se po delší době od srdce zasmál. Přesto je ve snímku spousta pasáží, které jsou jednoduše řečeno o hovně a zcela zbytečné. Proto hodnotím celkově pouze tak nějak nadprůměrně. (25.10.2017)

Hlášky: Karel: - "Vy nejste doktor, vy jste sadista!" & doktor: - "Kde je ta noha?" sestra: - "Nejde to zout. Ta bota je totiž malá." doktor: - "Hm. Už nemáme moc času. Tak to přišijeme i s tou botou. Dejte to sem!" sestra: - "Nemělo by se to aspoň trochu opucovat?" & Mráčková: - "A profesore, co vaše výzkumy? To nechcete lidstvu jaksi zanechat vůbec nic?" Ikebara: - "Co bylo, bylo. Ostatně, co můžu zanechávat? Jsem v hrnci." Mráčková: - "Můžete mi to nadiktovat." & strejda Karel: - "Jsem člověk! Já jsem člověk!!!" policista: - "Kolik toho v sobě máte?!" strejda Karel: - "Dvě deci!" policista: - "Prosím vás, po dvou decích?" & Wassermann: - "Hůlku nemám, personál nemám, topit už nedovedu…" Karel: - "Budete holt muset začít pracovat jako já a jako každej normální člověk." Wassermann: - "Jako člověk?" Karel: - "Jo, jako člověk." Wassermann: - "Pfujtajbl. A pracovat, to už je to poslední. Já? Já, nesmrtelnej?" (12.07.2009)

"Škrrr... škrrr... škrrpál!" Kdyby se více pracovalo s vnitřním univerzem mytických bytostí v pozadí současných kulis a la Vodník: The Masquerade, mohlo to být tehdy přelomové v kontextu všech následných Bladeů a Underworldů. Bohužel z toho vyšla akorát dost unavená tendenční veselohra, která si bere z normalizace jen to nejhorší. Tedy socialismus bez inkluzivity, kde naopak každá odchylka od "normálnosti" je považována za buržoazní přežitek hodný převýchovy, kterou zde může poskytnout mimo jiné okušení proletářského jablka poznání - tlačenky z pergamenu. Ve světě, jehož jediné schválené východisko je pracovat a množit se do rytmu Vondráčkový s Neckářem, je pak logické, že objekt milostného zájmu protagonistky má dvě charakterové polohy - "Ty můj kapříku." a "Hele, jestli seš ještě naštvaná kvůli tomu včerejšku, tak se uklidni.". Přičemž film mu ani za jednu z nich nedá pěstí. (08.07.2022)

Další kvalitní produkt mistra pohádek Vorlíčka. Nejvíce mě dostávaly triky kameramana Novotného. Co se týká děje, ten by mohl být i dnes aktuální, kdo také neměl touhu být nesmrtelný? Pokud by naši tři vodníci nebyli poskoky pana Wassermanna, asi by si života užívali dodnes. Pochybuju, že by se ještě natočil film s obdobnou tématikou a přitáhl by diváky k obrazovkám stejně jako kdysi. Holt staré zlaté časy... (12.12.2006)