Režie:
Otakar VávraScénář:
Miloš Václav KratochvílKamera:
Andrej BarlaHudba:
Otmar MáchaHrají:
Jiří Bartoška, Josef Somr, Rudolf Hrušínský, Zora Jandová, Josef Vinklář, Tomáš Valík, Jürgen Frohriep, Martin Růžek, Gustav Opočenský, Petr Kostka (více)Obsahy(1)
Svůj poslední film zasvětil Otakar Vávra událostem provázejícím výbuch první světové války. Odehrává se v reprezentativních mocenských centrech, na panovnických dvorech ve Vídni, Berlíně i Moskvě. Souběžně rozvíjí osud českého archiváře, jenž se zaplete se srbským protirakouským odbojem. Ačkoli film je koncipován jako pečlivá dobová rekonstrukce, převažuje ve výsledku plochá ilustrace. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
"Zešíleli, všichni zešíleli..." No všichni snad rozhodně ne.... I když z reakcí řady zdejších komentářů a podle nízkého hodnocení tohoto snímku by člověk skoro soudil, že tento poslední Vávrův film tak trošku šílený je. Ale nenechte se mýlit. Film je to rozhodně dost zajímavý. Nabízí téměř dokumentární pohled na příčiny 1. světové války. Nahlídneme do císařských a carských salonů i úřednických kanceláří a setkáváme se zde s hlavními aktéry tehdejší mezinárodní politické scény (Franze Josefa zde velmi zajímavě ztvárňuje Rudolf Hrušínský - skvělá podoba). Samozřejmě, že je na film třeba nahlížet perspektivou doby, kdy vznikal. Jen tak lze ospravedlnit skutečně až trošku přehnané protiněmecké vyznění filmu (viz válečný projev německého císaře). Stejně tak se z dnešního pohledu může film jevit jako poněkud rozvleklý. Ale z hlediska doby, o které pojednává, v tom nevidím problém. Ve finále mi asi nejvíce na filmu vadila na oko sice okázala (viz exteriérové pohledy do míst, kde se ony historické události odehrály) a při bližším pohledu spíš "papundeklová" výprava. Přišlo mi, že Vávra strašně moc chtěl natočil výpravný film, ale prostě na to v oné době již nebyly dostatečné finanční prostředky. Ale za to sám pan režisér asi moc nemohl... ()
Tak to se nepovedlo... a to je co říct, když máte k ruce výkvět českých herců. Navíc mírně tendenční, "nečekaně". ()
Snaha natočiť historický film. Historický film to je ale dosť dokumentárny. Pomalé a nudné....50%. ()
Plochá ilustrace, proboha kdo napsal ten blábol, pokud ovšem pro něho nejsou plošinou Krkonoše a za z plošiny vyčnívající považuje minimálně Alpy, nebo snad dokonce Himaláje. Ten film je téměř mistrovské dílo. Způsob, jak neuvěřitelně věrohodně vykreslil tehdejší dobu a navodil skvělou dobovou atmosféru, dovede jen málokterý režisér. V podstatě se jedná téměř o dobový dokument, který nám zajímavým způsobem, i když ne vždy zcela přesně, přibližuje tehdejší dění se skvělými hereckými výkony pod vedením Pana Režiséra. ()
Profesionálně natočený poslední film klasika našeho filmu. Není to nikterak významný film. Ale každý kdo má rád historii nebude nudit. ()
Na Vávru atypicky komorně laděný film co do vztahu k "velkým" dějinným událostem, jež líčí. Přesto však snímek nenudí a nejsou zde zřejmé sebemenší stopy po zkreslování historických událostí v předvečer první světové války. Věrná rekonstrukce, která je živá i dvacet let po svém vzniku. ()
Rozměr filmu byl asi nad síly Otakara Vávry. Škoda, docela jsem si říkal, že by z toho něco mohlo být. Nakonec takové bez chuti veliké nic. ()
Vávrovi se podařilo velmi přesně ukázat poměry ve Vídeňském prostředí během celé krizi, zde podává vcelku reálný obraz situace, problém je už s Německem i Ruskem, je to trochu zjednodušené a nadsazené, ale o žádné zásadní věci se nejedná. Bartoškova linie pak působí trochu bezvýznamně v rámci velkých politických machinací a končí dost předvídatelně. Ale i tak jsem si jako historik film docela užil, nevím jestli může oslovit lidi bez znalostí soudobé problematiky. ()
Filmařsky precizní veledílo našeho předního režiséra historických filmů, který tímto snímkem završil svoji bohatou kariéru. Historicky přesně zachytil v této rekonstrukci poslední dny před zahájením 1. světové války. Věrně zachytil atmosféru té doby z pohledu rakouského mocnáře Františka Josefa II., německého císaře Viléma II., ruského cara Mikuláše II. následníka trůnu Františka Fedinanda D´Este či dalších méně významných osobností té doby. Do hlavních rolí obsadil těchto vysokých evropských státníků obsadil herce oněch národů. Jen u rakouského udělal výjimku, a to s Rudolfem Hrušínským. Mimo jiné je u něj zajímavé sledovat ty protikladné role, konkrétně jeho jednu z prvních rolí, tedy Švejka a nyní jeho pravý opak. Je vidět, že i do filmu bylo vloženo hodně peněz, a to jak do masek, tak především do výpravy. Natáčení ve vídeňském Schönbrunnu či ruském Petrohradě dopomáhají oné autentičnosti. To ještě více znásobují dobové záběry stávky dělníků v Petrohradu či německého námořnictva na moři. A jen tak na závěr... Všimli jste si také těch pastelek na stole Františka Josefa I.? :-) [685. hodnocení, 45. komentář, 62%] ()
Film plyne stejně pomalu jako doba počátku dvacátého století. Ale nuda to rozhodně není. ()
Československý historický film podle knižní předlohy M. V. Kratochvíla nabízí pohled do zákulisí tří evropských mocností a zachycuje klíčové události, které předcházely vypuknutí první světové války. Hlavní postavou je vídeňský císařský achivář Václav Kavan v podání J. Bartošky, který v méně vyýznamné dějové linii pomáhá srbské aktivistce Z. Jandové s návratem do Bělehradu. Více mě však zaujaly popisované situace ve Vídni, kde stařičký císař František Josef I. (R. Hrušínský) trvá na stávajícím rozložení monarchie a vylučuje jakékoli reformace a současně tuší, že nastávající válka přinese neodvratný konec staleté říši tvořené mnoha národy. V Berlíně naopak válku nadšeně vyhlížejí a doufají, že tímto způsobem rozšíří svůj životní prostor a získají mimoevropské kolonie, jež závidí Anglii a Francii. Je až s podivem jak je rétorika německého císaře Viléma II. (J. Frohriep) shodná s pozdějšími projevy A. Hitlera. Na ruském trůnu v Petrohradě je situace značně nestabilní, neboť nebohý car Mikuláš II. (A. Rostockij) váhá, jak má reagovat na atentát v Sarajevu s ohledem na stoupající nepokoje v jeho vlastní obrovské říši. Pro obsazení příslušníků německého a ruského národa byli vybráni němečtí, resp. ruští herci. V malé roli arcivévody Ferdinanda, jehož násilná smrt nadobro změnila mapu Evropy, se objevil J. Vinklář. Bartoškova přítele a spisovatele I. Olbrachta, s nímž se scházel ve vídeňských vinárnách, představoval O. Vízner. V dalších vedlejších rolích můžeme sledovat J. Somra, P. Kostku, M. Růžka, O. Brouska či S. Zindulku. Pro diváka majícího v oblibě historické filmy přináší poslední snímek O. Vávry mnoho zajímavého, mě zaujaly nejvíce souběžné pohledy do evropských monarchií s odlišnou politickou a společenskou situací a náhledem na válku a budoucnost. Avšak vzhledem k tomu, že snímek obsahuje i některé nepříliš významné dějové linie, například romantický vztah J. Bartošky s Z. Jandovou či krátký pohled do Bartoškova soukromí, hodnotím pouze průměrně. ()
Velkorysé rozloučení O.Vávry v 88 letech s filmem, formou fresky sestavené z důkladně rekonstruovaných a umělecky dotvořených událostí související se vznikem světové války, v roce 75.výročí jejího zahájení. (Ideologicky poplatná jsou jen poslední slova filmu). Škoda, že film v době vzniku (roku 1989!) následkem politických souvislostí zcela zapadl. ()
Poměrně dosti přesné vyobrazení vrcholných představitelů Velké Války. Bohužel děj je poslepovaný a nedrží příliš pohromadě, aby se dalo hovořit o nějaké souvislejší filmové dějové lince. Přesto nechá zajímavě nahlédnout k pracovním stolům tehdejších evropských lídrů. ()
Tento film také tančil valčík... Ale tak možná na provaze. ()
Film je to dobrý, postavy hodně podobné předlohám, děj by odpovídal historickým faktům! Bohužel se však nemůžu zbavit dojmu, že na Otakara Vávru je to pořád trochu málo, vzhledem k filmům, co dokázal produkovat dříve! ()
Pan Vávra se dle mého rozloučil s filmováním velmi důstojně, film mne dost bavil. Precizní kostýmy, reálie, chování postav, zajímavá mezinárodní situace před 1. světovou válkou. Jedná se vlastně o hraný dokument ozvláštněný pohledem na slabosti a úchylky evropských mocnářů. Je tam jen jedna civilní linka, kdy si český vlastenec Bartoška dělá zálusk na roztomilou srbskou nacionalistku Zorku Jandovou. ()
Proč tak dlouhá stopáž? Omílání kolem věcí, které víme, jak dopadly. Nudné, ale zpočátku se to ještě dá. Nebo to byla jen zvědavost? ()
Když pomineme naivní příběh archiváře, stejně jako naivní konspiraci jak členů organizace Černá ruka, tak Olbrachtova zdroje a já si odpustím kritiku mně nesednoucích postav (třeba Hrušínský pro mne rozhodně charisma FJ nemá - ale to je subjektivní), rozhodně si tento příběh nezaslouží tolik kritiky, kolik se mu jí dostává. Zejména, když s odstupem času se stává hitem hraný dokument. A tento film je takovým malým přechodem právě k dokumentu hranému. Takže pro mne, zasloužené čtyři hvězničky. ()
Hezký film, bohužel z důvodu pádu totalitního režimu nedoceněný film. ()
Solidní historický snímek, který potěší, ale nijak výrazně nenadchne. Hodnocení: 60 % ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)