Dlouhá míle

Jako dítě si samozřejmě nejvíce vybavuji závěrečnou epizodu a scénu v tunelu. Vůbec jsem si nepamatoval, že nejdůležitější linka je přátelství Veseckého a Klánského. Taky tam máme solidního zmrdéčka Brzobohatého a jeho protiklad Čepka. Ženské jsou tu bez výjimky mrdky, hlavně ta, co dala přednost Vašutovi. Ovšem až na Alenku:) Nejvíce mi imponuje návrat na vrchol ze dna, dobrý byl i závod s tramvají. Ondřej říká, co si myslí, a leckdy mu to způsobí těžkosti. Nakonec ale zmrdi utřou. Odcházet se má v nejlepším. (07.06.2021)

Překvapivě realistický seriál ze sportovního prostředí. Ostatně jako Nemocnice a Sanitka ze zdravotnictví. Sice je to místy sranda ne moc chtěná, ale oproti jiným žánrovkám ze současnosti je to paráda. Pro trouby, co tu napíší, jak je to pitomý: o pár bodů stouplo hodnocení, když se seriál dostal do povědomí atletů, takže na tom srandovním pobíhání přeci jen něco bude. Jeden z dílů plný příšerného Baselidese se teda skoro nedá vydržet, ale závěr je po těch strávených hodinách docela nezvykle příjemný. (03.05.2011)

Vkusný, nevlezlý seriál, který možná bude náhodnému divákovi připadat poplatný době, což do jisté míry samozřejmě i je. Seriál jsem dokoukal do konce a zaujaly mne poctivé a především velmi příjemné herecké výkony tehdejších mladých herců jako Skopal a Čenský. Nevím do jaké míry seriál přináší realistickou autentičnost atletického sportu divákovi, jelikož atletice nerozumím, ale i tak jsem nějakým způsobem vycítil, že je to dobře znázorněno. Krom všeho mi nejvíce imponovalo, že scénář seriálu je velice zručne napsán a tím pádem díky tomu je to skutečně tedy žánrově seriál narozdíl od dnešních komerčních paskvilů. Závěr seriálu byl velmi poutavý a přinesl i zajímavou myšlenku a sice myšlenku efektivního sportovcova odchodu na vrcholu, ba co víc i myšlenku rozpoznání důležitých životních situací nejen pro něho samotného, ale i co se týká pomoci člověku druhému, kdy člověk život již pojímá celistvě a ne jako pouhý okamžik skoku přes švédskou bednu a případně jím vyvolanou, avšak postupně vychládající slávu. (16.08.2011)

Drama od začátku do konce v každém díle a každém záběru podporované napínavou hudbou. Nevím proč, ale podmínka pro vstup postavy do děje bylo asi, že se každá musí chovat jako totální idiot. Hlavního hrdinu, přestože evropského medailistu, každý posílá furt na hřbitov (zkuste to říci třeba Šebrlemu), přičemž on půlku seriálu klesá do hrobu, aby v druhé půli svůj pád trochu přibrzdil a v posledním díle zčistajasna vystoupal až na samotný vrchol, který ještě překročil tím, že zůstal s "umírajícím" protivníkem v tunelu (aniž by mu jakkoli pomohl), přestože jsou kolem kameramani a další lidé a tím všem ukázal, že starost o soupeře je přednější než nějaký trapný světový titul. Kdo z nás by to udělal... Přesto musím říct, že násilná dramatičnost u mne slavila úspěch a seriál, na který museli herci hodně trénovat, mne několikrát doslova přikoval k obrazovce. (28.10.2009)

Na tomto seriálu se mi líbílo, že 1) namísto obvyklých 55 minut měl každý díl přes hodinu a zároveň měl sympatických 6 dílů namísto stupidního počtu 13, 2) umožnil nahlédnout do zákulisí, jak se vybírají účastníci mítinků, co musejí partneři/partnerky sportovců/sportovkyň vydržet, 3) jaký dopad jednání sportovců má na jejich blízké (za toto odkrývání pokrytectví jsem byl velmi rád), 4) podobně jako Rocky ukazoval nutnost se nevzdávat, 5) měl skvělou hudbu včetně závěrečného Křížka (inu Karel Svoboda...). (27.07.2011)