František Peterka

"Nebudem se pouštět do žádnejch větších akcí."

Věta, která ještě dnes rozesmívá národ, stejně jako mnoho dalších průpovídek z filmu JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! Věta, kterou ve filmu kdysi pronesl František Peterka v roli, která mu mohla být nejbližší, protože právě v ní se přiblížil nejoblíbenějším místům svého života. Tělocvičně. Od mládí se totiž oblíbený herec nesnažil o nic jiného, než stát se sportovcem.

František Peterka chtěl vždy zasvětit svůj život vzpírání. Dřel na sobě několik hodin denně, vypracoval si postavu, mohl být nejlepším vzpěračem alespoň v Československu. Ale osud tomu tak nechtěl. Cikánka mu tenkrát předpověděla, že bude velikým umělcem, bude oblíbený, ale ve stáří bude mít slabost v nohou. Tak se také stalo. Po obchodní škole začal studovat hereckou konzervatoř. Nebyl z nejlepších studentů a profesoři si jej nijak nechválili. Konzervatoř dokončil, začal pracovat v pojišťovně a stále se hnal za svým snem. Vydělat tři tisíce korun na novou činku a stát se konečně uznávaným vzpěračem. Místo toho přišlo angažmá do Slováckého divadla v Uherském Hradišti!

Nabídka hlavní mužské role v divadle byla přinejmenším překvapením pro herce, který nikde nebyl příliš vidět. Později se ukázalo, že šlo o omyl a Peterkovi napsali kvůli chybě ve starém programu. V divadle však zůstal a vytvořil na jeho jevišti desítky významných rolí. Měl ohromnou trému, ale i přes počáteční handrkování o smlouvu s vedením divadla se v každé roli snažil na sto procent. Dokázal se text hlavní postavy naučit za jediný den, což bylo pro spoluherce nepochopitelné. Později přišel na řadu také film.

První velkou příležitost dostal ve snímku ČERNÝ PRAPOR o cizinecké legii. „Hrál jsem tam svlečený do půl těla, tam moje figura vynikla. Taky jsem si frajersky házel cigarety do pusy, což jsem trénoval tak dlouho, než mě odvezli do nemocnice, protože jsem jich pár spolknul." Kvůli figuře hrál taky jednu z jeho mála hlavních rolí ve filmu CHLAP JAK HORA, který neměl valný úspěch. Největších ovací se dočkal v komediích jako ZÍTRA TO ROZTOČÍME, DRAHOUŠKU, kde si zahrál manžela Ivy Janžurové, pana Bartáčka, stejně jako v jejím pokračování CO JE DOMA, TO SE POČÍTÁ, PÁNOVÉ. Jako parťák Karla Augusty v PŘÍŠTĚ BUDEME CHYTŘEJŠÍ, STAROUŠKU! si zase zahrál jednoho z podvodníčků, kteří nevědí, jak přijít k penězům. Samozřejmě více než tahounem filmů byl většinou poctivou vedlejší postavičkou (gangster ve ČTYŘECH VRAŽDÁCH, žárlivec Robert v ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM, silák Bedřich v DÁMĚ NA KOLEJÍCH...). Legendární figurou se pak stal také jeho Krakonoš ve večerníčkových KRKONOŠSKÝCH POHÁDKÁCH. Svoji poslední roli vytvořil v roce 1994, když si zahrál v Kachyňově snímku KRÁVA.

V roce 2001, kdy bylo herci 79 let, jej při jedné z ranních procházek srazilo auto. S přelámanýma nohama jej odvezli do nemocnice, kde si pobyl celé tři roky. Prodělal třicet čtyři operací, trpěl těžkými depresemi a modlil se, aby zemřel. Ovšem právě sport a cvičení jej dostaly zpátky do života. Náladu a sílu bojovat mu nezkazily zlomeniny krčku ani rakovina jazyka, ze které se dokázal na sklonku života dostat po prodělaném ozařování. V létě roku 2016 odešel do libereckého hospice, kde 25. listopadu zemřel. Opustil nás sympaťák českých veseloher, pohádkový vládce Krkonoš a hlavně skromný a pokorný herec a člověk.

Robert "Gary" Vrba