Rok diabla
Year of the Devil
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (395)
Polohraný dokumentárny film o pôsobený Jaromíra Nohavicu so skupinou Čechomor. Dokument je v celku zaujímavý, ukazuje nám charakter postavy dovtedy skôr záhadného Nohavicu, len hodina a pol je celkom značná doba, navyše film sa miestami vlečie priam slimačím tempom, čím efekt pôsobí dvojnásobnou dĺžkou. Tiež som nepostrehol žiadne hlášky o ktorých sa tu mnohí zmieňujú, neprišlo mi to tiež obzvlášť vtipné a občas až neskutočné, hlavne scény mlčania s holandským dokumentaristom a s Karlom Plíhalom, ktorý sa v závere filmu nepochopiteľné vyparí či rozpadne na miniatúrne častice. Nejako mi tiež nejde do hlavy aj vysoký počet Českých levov a tiež aj ďalšie nominácie (výprava, kostýmy - nechápem) hlavne keď sa v podstate nejedná o nijak výnimočný vysokorozpočtový film. Pôsobivý dokument i keď aspoň z mojej strany tiež aj precenený. ()
Ačkoliv Nohavicu moc nemusím (a Čechomor zase beru všemi deseti), přišlo mě v tomto filmu spojení obou těchto hudebních pojmů naprosto bezkonkurenční. Nádherná hudba, písně (hlavně osudová Kometa), množství silných scén a netradičních obrazů dělají z tohoto snímku velmi netradiční zážitek, který má co říct i lidem, kterým tato hudba nic neříká. A navíc ten Zelenkův absurdní humor! Sice ne film roku (opět vyhrává Výlet), ale i tak vřele doporučuji. ()
Co jsem se vzpamatoval ze zjištění, že Tom Waits není a nikdy nebyl lékařem, už nikomu jen tak na něco nenaletím. Proto z opatrnosti nabízím jen jednu z mnoha možných rozličných meditací nad tím, že Rok ďábla je z filmů, u nichž má název stejně nezastupitelnou důležitost jako jakákoli jiná složka: Zmínka o smrti Karla Kryla jedním směrem prorokuje, že příběh nekončí, opačným směrem ukotvuje mýtus o Jarkovi v reálném čase, byť mu zároveň dává patinu "oněch časů". Jinak samozřejmě Plíhal is a key to Nohavica. ()
Hudební film, který je současně plnokrevným příběhem, v němž téměř nelze rozeznat realitu a fikci, je v případě zdaru vždy mimořádným zážitkem. Většina hlavních aktérů hraje sebe sama a stává se tak dalším nepřehlédnutelným přínosem. Prolnutí Čechomoru a nohavicovského fenoménu (v Nohavicovi máme skutečného trubadúra naší doby, byť lásky a milostných věcí se dotýká ve své dosavadní tvorbě spíše výjimečně) je ohromným zážitkem samo o sobě. Zaujme ale i třetí velikán této části tzv. nonartificiální hudby Karel Plíhal. Jeho mlčení v televizním studiu je vskutku výmluvné. A výmluvný je i sám film. Zřejmě pro hodně lidí. ()
"Ten klid, ten mír, taková ta velká pohoda, kdy člověk leží ožralý na zemi." Potřetí vstoupil mystifikátor Petr Zelenka do stejné vody. S Visacím zámkem to byl neuvěřitelný masakr, který se však nikdy nedostal do širšího povědomí a s Mňágou jen nesměle nakoukl do kin, ale stejně mu tleskali především fandové skupiny. Při třetím pokusu vsadil na větší rozpočet, slavnějšího představitele a profesionální přístup. Vidět opilého Nohavicu a slibujícího Plíhala jako první, tak jim složím k nohám plný počet hvězd, ale pod vlivem předchozích zkušeností jsou i ty čtyři docela dost. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (16)
- Záběry zdevastovaného interiéru kostela byly točeny v Kostele svatého Václava ve Výsluní západně od Chomutova. Kostel byl vystavěn v letech 1851–1857. V roce 1997 byla založena nadace Kostel sv. Václava, jejímž cílem je kostel zachránit. V následujícím roce byla zahájena jeho rekonstrukce, byly postaveny nové krovy i střecha, obnovena věž. Objekt je vyhledáván hojně filmaři, točily se zde filmy: Zapomenuté světlo (1996), Lenya (2001), Jindřich IV. (2010), objevil se i v seriálu 30 případů majora Zemana (odr. 1974), a to v epizodě Vyznavači ohně (1974). V roce 2020 se v kostele natáčela kriminální sériál Zrádci (od r. 2020), v kostele byl situován policejní štáb. V roce 2020 zde natáčela americká produkce scény pro seriál Kolo času (od r. 2021). (sator)
- Do filmu se zapojil i Jan Hřebejk, a to do scény s hasícími přístroji, ve které si zahrál i režisér Petr Zelenka. (camper)
- Sám Jaromír Nohavica se na scénáři přímo nepodílel: "Samozřejmě, že jsem si ho zběžně pročetl, ale že bych do něj nějak zasahoval a něco zásadně měnil, to bylo zbytečné. Petr ode mě dostal volnou ruku. Přijel ke mně do Těšína a já mu poskytl opravdu soukromé věci, které jsem zatím nijak nezveřejnil. Dostal je ode mě půjčené a pak mi je zase vrátil, takže jsou ve mně a jsou v něm. Dostal možnost ty různé motivy zpracovat podle svého a neprozrazovat, co je pravda a co si vymyslel. Byl to takový podpis ďáblovi Zelenkovi. (...) Petr měl v ruce věc, kterou vlastně kromě něho nečetl nikdo jiný, a to byl můj soukromý deník z protialkoholické léčebny. My dva víme nejlíp, co všechno z toho mohl použít a co nepoužil. A víc neřeknu." (NIRO)
Reklama