Byl jednou jeden král...

Další klasická česká pohádka co se neodmyslitelně pojí s každými Vánoci. Klasický příběh o lidské hlouposti a na druhé straně prozíravém mládí v trochu moderním pojetí. Jako menšímu se mi to příliš nelíbilo, hlavně kvůli zubu času, který se do záznamu zakousl a notně pozměnil jeho kvalitu. Bořivoj Zeman dostal do rukou skvělý herecký ansábl a ten se náležitě činil. Navíc několik moderních prvků, jako kupříkladu odposlouchávací zařízení v podobě pánvičky, za které by se nemusela stydět ani FBI. Jeden totálně zlitý kuchař, stoly plné jídla a hlavně kupa již legendárních hlášek v podání nejen neméně legendárního Jana Wericha, ale taky v posledním velkém hereckém představení Vlasty Buriana. Sec vztah filmové princezny Marušky v podání Mileny Dvorské a na rybáře degradovaného prince Miroslava s konkurenční Pyšné princezny Vladimíra Ráže nebyl věkově vyrovnaný, tahle pohádka už více než zlidověla. Proto dávám plných 5 hvězdiček. Stejnak mi nejde do hlavy, jak taková babička strčí do kapsy současný moderní satelity. (01.01.2005)

Aneb jak uchopit klasickou pohádku a stvořit klasickou komedii:) No jistě, že to byla především pohádka, ale to přece není to hlavní. Hlavní totiž jsou excelentní výkony pánů Wericha a Buriana. A ohledně princů - když se kdysi (tuším, že v Hovorech H) kdosi žertem tázal pana Horníčka jak to, že zrovna on mohl hrát Sličného Prince, Mistr odpověděl - "A proč ne, když Kopecký hrál chytrýho?" (28.03.2003)

Film, v němž Horníček hraje Krásného prince, nemůže jít pod pět. Jakkoli nejsem vyznavačem národního božstva Werich, oba "jeho" velkofilmy jsou jedním z mála z první poloviny 50. let, co mohu akceptovat, co mohu také vidět vícekrát. I tento film propaguje "beztřídní společnost", holduje "pracujícímu lidu" atd., dělá to však způsobem, který kombinuje vševěkou pravdu s werichovským vhledem a vtipem. No a Zeman tohle točit uměl. Navíc jedině Werichovi se Zemanem vděčíme za to, že jako vzpomínka "poválečný Vlasta Burian" nezůstává kolaborantský trapas Slepice a kostelník, nýbrž dokonalý sparingpartner Atakdále, který je pro mne jednou z nejlepších Burianových postav vůbec. Ale i samotný Werich je zde velkolepý, nemluvě o nepřekonatelné Marušce Mileny Dvorské. Klasicky jediná postava, která tu kazí dojem, totiž pan Dokonalý, který odmítá královskou korunu, ale žádá funkci porybného, žádá zvláštního výkladu: nuže v přímé návaznosti na "utonulého" krále Já Prvního (a vynořivšího se Já Posledního) jde zcela jistě o podivuhodně jasnozřivou kritiku kultu osobnosti, o dva roky dříve, než s tím na uzavřeném zasedání ÚV KSSS(b) přišel Nikita Chruščov. (12.03.2012)

Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát! Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu. S největší pravděpodobností nejpůvabnější adaptace klasické Soli nad zlato. Vtipné, ironické, příjemné, zábavné. A navíc s několika řádky veršů Jaroslava Seiferta. Napoprvé, opakovaně, stále. Pohádka s nezapomenutelnými dialogy, exkluzivním hereckým obsazením i nasazením. (05.10.2008)

9 / 10 "Co mi lezeš do snu?!" Nepochyboval som o tom, že ma táto česko-slovenská rozprávka pobaví, ale takúto bombu som skutočne nečakal - nádherná atmosféra podporená úžasnými hereckými výkonmi a okorenená geniálnymi hláškami a rozhovormi. "Přidejte jedno, nebo dvě vejce." "To sou dohromady tři!" A keď sa všetká tá krása skončila, želal som si, aby sa takéto filmy robili ešte aj dnes - určite by som ich pozeral radšej ako všetkých tých X-Menov, Spidermanov a Lovcov pokladov. Čo že som? Malé decko? Blbec? Tajtrlík? "Za prvý nevím, co to je, a za druhý mně to uráží!" (27.12.2005)