Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)

(více)

Recenze (462)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na Pyšné princezně je mnoho zajímavého. Zákulisní příběh lásky Aleny Vránové (provdané Kohoutové) a ženatého Vladimíra Ráže je jen jedním z mnoha. Atraktivní je ten fenomén prvenství, jako kdyby už před válkou žádné pohádky natočeny nebyly. Ale tato vycizelovaná Krasomila byla novým otvíracím fenoménem pro znovu obnovený žánr, který se stal tak typickým pro celé období Státního filmu, že ji zkrátka nelze minout. Velmi úspěšný film z problematických let čs. kina, velmi oblíbená pohádka, která se měla v 70. letech dočkat svého pokračování - leč to by Rážovi museli být stále zamilovaní, ale po 25 letech už nebyli. Zůstal nám tedy navždy jen ten nesmrtelný příběh o chrabrém králi Miroslavovi a princezně z Půlnočního království, která po setkání s ním už nebyla pyšná... Nepotrpím si sice na reprízu každý rok, ale je zajímavé sledovat ten dvojí příběh pohádky z lásky, která změnila několik životů jejich tvůrců, ale také tvář celého žánru v českých souvislostech. Dost se bavím také tím, jak byla Pyšná důležitá od svého vzniku oceňovaná pravidelně a zmiňována s každou novou barrandovskou pohádkou, ale dnes už nikdo neřeší, že konec je například postižený šetřením, nějaká zvláštní svatba se nekoná a většina diváků se zasekla na tom, že by ji chtěla vidět v barvě. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Blížia sa Vianoce, čas repríz. Záujmom je reprízovať úspešné diela a Pyšná princezná úspešnou je. Len doteraz neviem prečo. Napchať obludnú ideológiu všemocnej strany ešte aj do klasickej rozprávky a vykresľovať kráľa, ktorý vládnutie berie ako bokovku popri oberaní čerešní a princeznú, ktorej prevýchova spočíva v pracovnej terapii je zvrátené. Preto považujem Pyšnú princeznú za protipól filmu Byl jednou jeden král, napriek tomu, že ich nakrútil rovnaký režisér v rozmedzí dvoch rokov. A nelíšia sa iba farbou. Aký priepastný rozdiel je medzi Werichovým a Neumannovým kráľom, Vránovej a Dvorskej princeznou, medzi trojicami Kopecký, Effa, Dedek a Kopecký, Horníček, Lipský a najmä medzi vtipom s múdrosťou v jednom filme a šaškárňou s propagandou v druhom. ()

Reklama

Marek1991 

všechny recenze uživatele

50. roky a ich prekrásny príbeh s krásnou premenou a ideálnymi myšlienkami a ideálnym životom založeným na skutočných hodnotách. Pôvodne som danú rozprávku nemal až tak rád, ale postupom času jej musím to hodnotenie proste zdvihnúť. Hudba a naša Krasomila proste fantázia. Na tento náš historický bombónik ťažko hľadám slová, ale proste som si ho užil, má posolstvá, myšlienky, poučenia, je o láske a premene na dobro. Lahôdka pre uši, oči a nás celých. Bravó, Fantázia, Áno. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Pohádka pro důchodce. Umíral jsem u toho nudou, má to šíleně roztahanou - a zcela zbytečnou - expozici, která by šla v pohodě vystřihnout a nic by se nestalo, podobně jako ta extrémně otravná muzikálová čísla, hrající fejková kytka je stejně trapná jako jízda na kládě se zadní projekcí, a v podstatě všechny postavy mi tam přišly nesnesitelné - na druhou stranu je asi dobré vidět předobraz všech těch pozdějších pohádek, které Pyšnou princeznu více či méně vykrádaly, až se z neschopného senilního krále obklopeného partou poradců-vyžírků stalo podobně otravné klišé, jako z krále/princezny, kteří se inkognito v nuzných šatech pohybují mezi prostým lidem. Chápu, že starší ročníky to milují hlavně kvůli nostalgii, ale co na tom vidí mladší publikum by mě fakt zajímalo, protože mně osobně to přijde beznadějně filmařsky zaseklé v době svého vzniku, a nedovedu si vůbec představit, že by u toho vydrželo nějaké dnešní dítě. ()

anais 

všechny recenze uživatele

I přes absenci nadpřirozených motivů (nepočítám li zpívající kytičku) se jedná o skutečnou pohádku, jakéhosi průkopníka na českých pohádkových polích. Z děje dost vyčnívá ono zaměření na pracující lid pro 50. léta tak typické, rozhodně ale není nijak urážlivé ani přehnané - král pracuje pro své podddané, oni pro něj a všichni se mají rádi. Děti to rozhodně nepoškodí. Pro dnešní dobu je důkazem, že lze natočit film pro děti bez nákladných triků a akcí. Možná právě ona absence nějakého dramarického prvku však za těch 50 let Pyšné princezně na koukatelnosti trošku ubrala. Je to spíš pohádka pro pamětníky, přesto však mohem lepší naž většina současných pohádek. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (59)

  • Když král Miroslav (Vladimír Ráž) s princeznou Krasomilou (Alena Vránová) prchají před vyslanými vojáky, skrývají se na Panské skále, skalním útvaru (597 m n. m.) nad silnicí mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň. Jedná se o nejnavštěvovanější vulkanickou geologickou památku České republiky. (Robbi)
  • Po úpravách v scenári zmizlo niekoľko postáv. Pôvodne mal pestúnku kráľ Miroslav (Vladimír Ráž), zatiaľ čo o Krasomilu (Alena Vránová) sa starala komorná Blažena, ktorá sa zamilovala do pobočníka Vitka (Gustav Heverle). Taktiež hlavný dvoran polnočného kráľovstva, pán Zajíc, ktorého si mal zahrať Saša Rašilov st. Autori tiež nadelili Krasomile o jedného nápadníka viac. Mal ním byť mocný kráľ Bojeslav. (Raccoon.city)
  • K mlynu, v ktorom sa Pyšná princezná natáčala, sa viaže povesť z tridsaťročnej vojny. V týchto dobách tu mleli starí manželia, ktorí mali syna už mnoho rokov vo vojne. Keď sa tento syn vrátil domov, zmenený na nepoznanie vojnovými útrapami sa zastavil najskôr v krčme. Tu povedal, kto je, s tým, že chce svojich rodičov prekvapiť. Potom šiel do mlyna, kde sa hral na neznámeho bohatého cudzinca. Tým si však podpísal rozsudok smrti. V noci starý mlynár s manželkou "cudzinca" zavraždili. Keď sa ráno dozvedeli totožnosť neznámeho, zošaleli a spáchali samovraždu. Od tých čias vraj v mlyne strašilo. Tento mlyn je dnes už iba ruina. (Arsenal83)

Související novinky

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015

26.05.2015

Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (více)

Reklama

Reklama