Pyšná princezna

Běda tomu, kdo by se opovážil zase škodit lidu! Pohádková apoteóza komunistického Československa v líbivém hávu plném rafinovaných motivů a dobových konsekvencí. Těm, kteří se naučili číst mezi řádky, nemůže unikat, o co scénáristům ve skutečnosti šlo. Náprava slečny hrdopýšky, demise proradných rádců a vůle lidu, jíž se musí podrobit i dětinský král, který mezitím dávno pozbyl vážnosti... Jen hlupák by nepoznal, co se skrývá za vynuceným státním převratem v Půlnočním království a odkud vlastně přichází jeho novopečený uchvatitel, spravedlivý a moudrý Miroslav, v jehož zemi panuje kolektivní harmonie pracujících a zpívá se od rána do večera. Rozpuštěna v amalgámu dobře odvedené práce filmařů a jejich spolupracovníků i některých skutečně vrcholných uměleckých výkonů, kterých bylo v pohádce dosaženo, působila pak její ideologická nálož nikoli prvoplánově, ale především podprahově. Nastražená past na nic netušícího diváka sklapla a mnohý v ní uvízl podnes. Zcela nepřekvapivě. (03.10.2008)

Zpracování je kouzelné (i když ovlivnění vzpomínkou z dětství je při hodnocení této pohádky neoddiskutovatelné). Infiltrace dobovou ideologií tu je, leč není jí zas tak mnoho a nějak je zapomínáno, že české pohádky jsou svým založením "levicové", je to anonymní tvorba těch dole. Proto je zde i princezna napravena prací, což není bolševický výmysl, je to tak i v originálu B. Němcové. Navíc ty ideologické vložky ztrácejí již dobový kontext a jsou nyní chápány jako protiklad dobra a zla, který je v každé pohádce. Nikdy jsem si neidentifikoval zemi prince Miroslava s "táborem míru a socialismu" atd... leč, kdo tam chce najít zašifrovaný Komunistický manifest, jistě ho tam najde. Bořivoj Zeman přece nenatočil tuto pohádku proto, aby zakryl vraždění na hranicích, jak se snad někteří hodnotitelé domnívají. Pěkný komentář od Spinosaura. (05.08.2010)

Klasické a navíc špičkové provedení jedné epochy poetik českého pohádkového filmu. Je samozřejmé, že lze rozeznat prvky budovatelské éry, ty jsou však právě tak patrny i u jiných klasických českých filmů té doby (CÍSAŘŮV PEKAŘ A PEKAŘŮV CÍSAŘ, DOVOLENÁ S ANDĚLEM), aniž by to patrněji ovlivnilo jejich kvalitu uměleckou i řemeslnou. Poetiky v pohádce není nikdy dost; tady se čerpala ne po vědrech, ale přímo dolévala ze sudů. V tomto rámci nevadí ani mravoličnost (tak se kdysi říkalo tendenčnosti) a mravopoučení; naopak, v mnohém jsou vlastní i literární předloze Němcové. Ústřední melodie se stala skutečným evergreenem (mj. nazpívaly Iveta Bartošová nebo legendární, předčasně zesnulá Laďka Kozderková). Postavy jakoby samy vedly své predestinované představitele (Ráž, Alena Vránová). To "samo" je pochopitelně režisér Bořivoj Zeman. A "samo" se to také po pětapadesáti letech poslouchá. Jakbyne, když je to ta PYŠNÁ ... (20.10.2007)

Těžce a okatě cílená komunistická propaganda, která je odpustitelná snad pouze v pohádce. Moc hezky soudruzi využili formát pohádky pro prosazování svých ideologických záměrů. Je to trošku nechutné, když se nad tím vším divák na chvíli pozastaví a zamyslí. Zřejmě daná doba ovšem neumožňovala točit moc jinak. Na druhou stranu je příjemný určitý nadhled, se kterým je pohádka servírováná a po letech z ní neprchal ani humor a ani hlášky a snad i nějaká poetika a záměr Boženy Němcové zůstal zachován. Tudíž na Vánoce se dají přimhouřit nad ledasčím oči a snažit se v tomto filmu spatřovat jen to hezké. Rudé barvy u hodnocení svítí zaslouženě. Jako zástupce nesnašečů pohádek tuhle zkrátka schvaluji. Slabší 4 kousky. (28.12.2019)

Jedna z nejkrásnějších českých - československých pohádek. Moudrý, mladý král Miroslav a krásná pyšná princezna Krasomila. Objevuje se tu nádherná písnička "Rozvíjej se poupátko" a celá pohádka je naplněna naprosto úžasnými scénami, např. Miroslav jako zahradník nechová k "Její Jasnosti" patřičný respekt a postupně princezničku mění v milou a hodnou osobu, která už nemá strach jen o sebe, ale i o to poupátko, aby neuvadlo...Stejně tak nesmíme opomenout skvělého Miloše Kopeckého a nenapodobitelného Stanislava Neumanna. Jak tomu bývalo ve všech starých filmech, tak i zde se hodně zpívá, jedná se převážně o budovatelské písně, ovšem to ani trochu nekazí dojem, neboť texty jsou převážně pravdivé i v dnešní době ("každá práce je nám platná, pracuješ-li se poctivě".....). Při sledování jsem se zamýšlel, která herečka byla nejhezčí princeznou a který herec nejhezčím princem. Skoro si troufám říct, že Alena Vránová se hodila na princeznu více než Libuše Šafránková a snad byla i hezčí...v případě prince si dovolím tvrdit, že Vl. Ráž měl ze všech herců, kteří kdy u nás takovou roli dostali, nejlepší hlas a možná i postavu. Jenom snad taková malá chybička: Když přijdou zbrojnoši do mlýna, tak Krasomila ponoří obličej do mouky. Na dalším záběru už ho má ale krásně čistý....tak dokonale by se za takouvou chviličku neoprášila :) (30.12.2007)