Já, spravedlnost

Přespříliš vykonstruovaný, až příliš akademický film Zbyňka Brynycha, který by se dal označit za specialistu na dramata odehrávající se v období druhé světové války, Já, spravedlnost patří ovšem k těm méně povedeným, a to především tou přespříliš patrnou snahou tvůrců vystavět hluboké dílo v idejích demokratického humanismu - ve snaze dotknout se čehosi čapkovského je celý film zaklet v jakési schematické ustrnulosti. Po vzoru doktora Galéna tu tak máme doktora Hermana a taky fakt, že hlavním hrdinou je zrovna lékař, apriorní nositel humánních ideálů, což už začíná být trochu klišé, dokonce je zachována dramatická osa lékař - diktátor (Maršál alias tedy Adolf Hitler) jako v Čapkově Bílé nemoci. Do toho zapadá i tak nějak očekávaný Karel Höger, byť jeho hereckému mistrovství neleze asi nic vytknout, přesto ničím nevyčnívá z chladné dobové nálady té jakoby televizní inscenace. Celý ten etický problém je sám o sobě zajímavý, vezmeme-li však v potaz formální stránku filmu, výsledný dojem je velmi rozporuplný. Stranou pak raději nechávám fakt, jak se morální imperativy filmu snoubí s angažovaností pana režiséra v době normalizace a některými jeho filmy z tohoto období... (15.09.2012)

Psychologické drama. Šedesátá a sedmdesátá přinesla pár fimů, které se zaobíraly různými konspiracemi a překvapivými závěry toho, jak skončila druhá světová válka. Tento snímek počítá s možností, že Adolf Hitler sebevraždu nespáchal a je , v roce 1946, držen v jakémsi sanatoriu. Jaký je skutečný účel jeho "vězení" je tématem snímku Já spravedlnost. Jak se k celé situaci postaví český doktor Heřman? Asi jsem na dílo nebyl dobře naladěn a hodnocením mu trochu škodím. (06.03.2008)

,,Milióny lidí by chtělo Hitlera. Tak jako ho máte vy!"  Tak já bych si něco takového spíše odpustil. Mělo jít zřejmě o  výpověď ryzího humanismu o tom, že i takoví zlosynové jako Hitler si zaslouží lidské zacházení. Celé to zpracování mi ale přišlo takové zmatené. Jen těžko jsem se orientoval v ději a jednotlivých postavách a moc nechápal, proč se někteří "nacisté" snaží Hitlera potrestat a jiní osvobodit. Ještě že se na scéně vyskytuje Karel Höger v roli doktora, který nemůže snést představu, že "pro Hitlera je jedna smrt málo", a neztotožňuje se s tím, že on "musí umírat stokrát." (15.06.2024)

Velmi zajímavá teze na téma Hitlerovo poválečné přežití. Z počátku filmu jsem se příliš neorientoval resp. nepochopil jsem první "přepad" a následné výslechy. Všechno to do sebe začalo zapadat až postupně. Soucit s Hitlerem jsem teda skutečně necítil, ale partička kolem toho němčoura měla v hlavách taky slušně vylízlo. Vadilo mě že všichni mluvili německy až na hlavní německou postavu, ta jako by náhodou uměla česky líp než Palacký a pak ještě že český titulky tady byly asi ne heslo nebo co. Občas se něco žvatlalo, ale titulkář asi klimbal. Jednou to bylo až k pobavení, tak nějakej skočpák nezavře papulu a v titulích se objevilo jen "je to jasný ? " (07.02.2011)

Náročná psychologická hříčka o možném osudu Adolfa Hitlera. Závěrečná pasáž je hodně silná a názorně ukazuje, že v některých případech může být i vražda činem nadmíru humánním. Karel Höger hraje svým specifickým způsobem a svou (řekl bych až čapkovskou) roli zvládá s přehledem. Opravdu jde o neprávem opomíjený film - vlastně o druhé světové válce. (29.01.2007)