Men

Jak se vypořádat s pocitem viny, pokud si nejsem ani jistý, zda ho mám. Tohle si potřebuje vyřešit mladá žena, a tak se z Londýna vydá na anglický venkov, kde se zastavil čas. Zpočátku psychologické drama se postupně promění v meditativní a magické snění, takhle bych si představoval současný surrealistický film (a dojde i na oblíbený motiv opakované scény experimentálních snímků 60. - 70. let) a to se následně změní v mysteriózní drama vrcholící scénami z pagan a body hororů. V momentě, kdy se Harper objeví v tunelu, nastane zlom. Postava Zeleného muže je jedna z nejoblíbenějších v rámci anglické lidové slovesnosti. Naznačený koloběh života, s nímž souzní i symbolika semínka z pampelišky, dává divákovi na výběr, jak vnímat celkové vyznění snímku. Během filmu se mi jen tak mimovolně vybavovaly snímky - Melancholia, X-Tro či Umělcova smlouva. Osobně mám podobné magické a poetické filmy, co jsou jak báseň plná nespoutané fantazie, rád. Jinak jde o film pro menšinového diváka, a proto ho nelze hodnotit dle kritérií pro mainstreamové snímky. Je to stejné, jako když neznalý bude křičet na výstavě abstraktních obrazů Toyen a F. Kupky, že jsou to mazanice... (07.07.2022)

Jakési podobenství o souboji pohlaví okořeněné pohanskou tématikou a nebo taky třeba úplně něco jiného. Odpověď možná neví ani sám Garland. Utkvělo mi to v hlavě, i když nemám rád tyhle nepochopitelné onanie. Ze všech těch zrůdných ohavností, a že jich tam bylo, je stejně nejhnusnější CGI ksicht drzého výrostka. (24.08.2023)

K vzhliadnutiu snímky pravdepodobne mnohých presvedčí známe scenáristické a režisérske meno patriace Alexovi Garlandovi. Mňa v prvom rade nalákala prítomnosť Jessie Buckley v hlavnej úlohe a samozrejme štúdio A24. 33-ročná herečka, ktorá už má na konte jednu nomináciu na Oscara, tentokrát stvárňuje mladú Harper, ktorá si odchádza oddýchnuť na malebný anglický vidiek po prekonaní tragickej udalosti. Hoci vskutku neochotne, ale hneď v úvode musím priznať, že ide o prípad, kedy forma víťazí nad obsahom. Garland pracuje s témami sebaobviňovania, silných tráum, odpustením a znovuzrodením a to najmä cez symboliku. V tom problém vôbec nevidím, akurát divák dúfa, že na neho v závere vytasí zamotanejšie posolstvo, ako to, ktoré mu došlo už v priebehu deja. Na druhej strane, aj napriek vyššie uvedenému, si ma atmosféra získala od začiatku do konca. Farebný vizuál je úchvatný, rovnako ako kamera a práca s ruchmi a so samotným zvukom. Ak očakávate poriadnu akciu a veľa ľakačiek, treba hľadať v inom lese. Garlandova novinka ich prakticky veľa neponúka. Ponúka však iné lákadlá, ktoré vo mne osobne dokázali vybudovať poriadne znepokojujúce a tiesnivé pocity. Men je v prvom rade folk horrorom, ktorý cez izolované vidiecke prostredie, náboženské prvky a nevyspytateľnosť nepoznanej prírody, pracuje s divákovou psychikou a jeho strachom z neznáma. Pripomenie filmy ako Midsommar a snáď najviac Mother!, ktorá patrí medzi divácky najrozporuplnejšie vnímané snímky vôbec. Takže tušíte správne. Men je ďalším titulom, ktorý bude publikum rozpolcovať na dva tábory. V závere sa mení najmä na body horror a prinesie scénu, pri ktorej sa bude usmievať snáď aj samotný Cronenberg. Za mňa ide rozhodne o film, ktorý sa oplatí vidieť z niekoľkých dôvodov a určite aj kvôli samotným hercom. Jessie Buckley (The Lost Daughter, I am Thinking of Ending Things) je jednoducho obrovský talent. Vyberá si vypäté role, v ktorých musí ísť emočne na dreň, aj na úkor toho, že ich náročnosť ocení iba okrajové publikum. No a nápad, že všetky vidiecke mužské postavy stvárni iba jeden jediný herec - Rory Kinnear, tiež oceňujem. Takže za mňa určite áno. (05.07.2022)

Co k tomu říct? Filmy, které pouští do světa studio A24 jsou divácky náročné a hodně těžko stravitelné. S tím musí člověk počítat už ve chvíli, kdy vyráží do kina. Já osobně se většinou dostanu do stavu, kdy nejsem schopen jednoznačně říct, jestli se mi jejich nejnovější film líbil nebo ne. To však není příklad „mužů", kteří mi nesedli vůbec. Nemám problém jít na artovku, která je obskurní, ale má poselství a něco vám předá. Jenže tady je to pojetí tak nejednoznačné a podivně „formulované", že člověk po opuštění sálu nemá pocit, že dostal něco navíc. Přitom je to příjemně táhlé, místy zvrácené a krásně natočené. Běžný divák ale bude z kina odcházen rozladěn a mě překvapí, pokud nejnovější Garland vůbec něco vydělá... P.S.: Pokud po zhlédnutí netušíte, co to mělo všechno znamenat, zkuste pohledat nějaké rozbory. Nevysvětlí vám všechny podivnosti, ale částečně dokáží jednotlivé myšlenky trochu srovnat. (27.07.2022)

Alex Garland je mistr hororového napětí, první scéna s naháčem za oknem je naprostou lahůdkou. Ale ani za svět se nezaprodá žánrové škatulce. Jeho Men jsou fascinujícím halucinogenním tripem plným souvislostních otazníků, vystupujících z harmonické série znepokojivých až děsivých výjevů. LSD trip, ve kterém bloudí hlavní hrdinka, zmítaná devastujícími výčitkami svědomí. Otřesená tragickou událostí, zapříčiněnou komorním konfliktem bytosti z Venuše s bytostí z Marsu. Duševní trýzeň z neschopnosti pochopit něco, co chápat nejde. Že o tom natočí těžký psychologický film zrovna chlap bych nečekal, ale jako milovník atmosférických, filmařsky vybroušených nočních můr, které to divákovi nedělají lehké, jsem za to sakra rád. Garland je z jiné planety. (14.03.2023)