Jan Werich: Když už člověk jednou je…

Kdyby Jan Werich nežil v tehdejší době a v tehdejším Československu, byl by z něj herec světového formátu. Měl na to osobnost, kterou mi tento dokument strašně hezky představil. Každá další návštěva Werichova domu tak pro mě bude daleko osobitějším zážitkem, než-li doposud. Tehdejší režim bylo jednoznačně to nejhorší, co mohlo naši zemi potkat, a jsem rád, že po třiceti letech od vzniku samostatné země poslední volby do Poslanecké sněmovny smazaly komunisty z povrchu zemského. Doufám, že jednou pro vždy. Pan Werich by měl jistě radost. (10.01.2022)

Vynikající průřez kariérou a životem Jana Wericha, mého oblíbence. Každou vteřinu tohoto dokumentu jsem hltal a byť pro mne mnoho řečeného nebylo novum, užil jsem si jej na maximum. Zajímavé byly i vzpomínky Z. Svěráka, J. Suchého či Jiřiny Bohdalové, případně Werichovy vnučky. Čtení z korespondence podtrhlo dobře odvedenou práci tvůrců. A souhlasím, že při záběru na herecké persony během podpisové akce Anticharty, byly oči Ladislava Peška hodně výmluvné. V současné situaci ohledně covidu, kultury, oteplování, atd. se hodí na závěr tohoto komentáře přidat obligátní otázku pana Škutiny: "Tak co tomu říkáte, pane Werichu?", leč odpovědi se už nedočkáme. (09.01.2022)

Krásna dokumentárna pocta veľkému umelcovi. Až taká dobrá, že človek si s rovnakou chuťou ako celý dokument vychutná i záverečné titulky, v ktorých odznejú mnohé múdra. Napokon, ako počas celej stopáže, ktorá sa zdá byť dlhšia, ale prejde akoby nič.Vyčítať Werichovi, že spočiatku komunistom pomáhal hlásaním nejakých hesiel, je absolútne bezpredmetné. Nie je hanba sa pomýliť, ale hanba by bola nepriznať si chybu a nezmeniť názor, keď sa odkryje skutočná tvár režimu. (29.10.2022)

Občas mají někteří lidé pocit, že moudrý klaun Werich Jan zná odpovědi na všechny jejich otázky, a proto není divu, že si (hloupě, samozřejmě) nějaký ten jeho citát vymyslí. Každého je potřeba brát jako člověka a jsem rád, že tento dokument, na rozdíl od jiných, tento fakt nezastírá. Velkorysá stopáž, mnoho informací a citace z Werichových dopisů jsou hlavní devizy tohoto rozevlátého filmu. 90%. (17.01.2022)

Dokument jako takový nepřekročil hranice žánru, proto nemá moc cenu rozebírat technickou stránku věci, ale spíše se zaměřím na osobnost Jana Wericha a na vcelku povedené převyprávění jeho života od tvůrců Martina Slunečka a Miloslava Šmídmajera. Tady bych měl jednu menší výhradu. Z velké části je dokument postaven na souboji Jana Wericha s různými a mu nepřátelskými režimy. To se dá pochopit, pohnutá doba jednoznačně formovala jeho tvorbu i jeho samotného. Bez ní by možná ani Jan Werich nebyl. Vždyť sám přiznává, že satira potřebuje tvrdý režim, jinak by vlastně ani neměla smysl. Osobně bych ovšem uvítal větší ponoření do rodiny a do jeho vztahů s přáteli. Mnohé sice bylo řečeno a většina diváků se pravděpodobně dozví spoustu nového, přesto bych rád větší hloubku. Jan Werich byl beze sporu velká osobnost, kterou plně respektuji. Nicméně byl také kontroverzním člověkem. Dle slov manželky byl občas protivný a ješitný dědek, to pro mě není výtka, spíše jej to polidšťuje. Jeho vztah s Voskovcem a podrobnější pohled na jejich filmové neúspěchy by také přineslo více zajímavého materiálu. Čtyři dobré hvězdy jsou na místě, stejně jako respekt k panu Werichovi. Nicméně se nemůžu ubránit dojmu, že kdyby se šlo více do hloubky, mohlo se objevit ještě něco zajímavějšího. (31.03.2022)