Asteroid City

Utvrdil jsem se v jedné skutečnosti - Wes Anderson mě dokáže neskutečně bavit a současně mě dokáže v jiných případech neskutečně nudit. Asteroid city spadá do druhé skupiny. Kdyby sto minut Jason Schwartzman fotil Scarlett Johansson oblečenou či nahou, přinese to smysluplnější zážitek. (17.03.2024)

Anderson natáčí filmy stylem, zaprvé velice osobitým, zadruhé ale velice ukázkovým. Jak? Já si prostě musím úplně představovat, tak si vzal slova co se barev a kompozice týče ve filmové škole až přespříliš k srdci a začal to dělat naprosto ukázkovým způsobem, který ale (chtěně) působí jako velkolepá dobře udělaná parodie na všechna pravidla filmařiny, uměleckých filmů ale především. V každém jeho filmu je úplně vše, co se umělecké filmy mívají a jeho parodie na tento styl je prostě neuvěřitelně chytlavá... teda, jak pro koho. Já viděl prakticky všechny jeho filmy (snad krom dvou) a stále nemám dost. Ale pro někoho už to bude moc. Ale tak ať prostě na to ty lidi nelezou, když to nedávaj. Ale zpět k tomu co chi říct. Prostě Wes Anderson je strašně puntíčkářský co se tvorby týče a každý jeho záběr či dialog je perfektně udělán a promyšlen do posledního detailu. A to se mi opravdu líbí. Je to prostě dokonalé. Stejně jako tento film, co se dle mého názoru dokáže rovnat jeho nejlepším počinům jako třeba Grandhotel Budapešť. Jediná vada na kráse tohoto filmu a Andersonova stylu, co stále opakuje při hromadě svých novějších filmu (Grandhotel a Depeše) je ta, že se snaží svůj styl vyprávění a dialogů a tohohle všeho napodobit jako styl nějaké určité věci. V Grandohtelu to bylo vyprávění a rozhovory jak z knihy se všemi těmi absurdnostmi a mimickými pohyby, v Depešy zase jako noviny... však zde to mělo být jako divadelní hra a tam tkví ta nástraha. Totiž každý jeho film je jako divadlo, tudíž jen na to více upozorňovat mi přislo kapičku zbytečné. I když neříkám, že prostřihy na tvorbu divadelní hry mě nepobavili. Rozhodně bych je nevypouštěl (už jenom proto, že vlastně jen kvůli nim tam je Waltuh). Ale jinak stále pecka. Kamera, výprava, scénář, hudba (s nejlepším countrym co jsem kdy slyšel), herecké výkony (nejlépe obsazený film součastnosti!)... prostě vše, a já to naprosto žeru. Miluju tenhle film. Bohužel musím kvůli pár až přespříliš absordnustem (Jeffa Goldbluma nemyslím) a trochu tomu stylu vyprávění snížit lehce známku. 9/10 více ZDE: (27.06.2023)

Mimoriadne premyslená kompozícia záberov, výrazný vizuálny štýl a množstvo s chuťou hrajúcich celebrít - i vďaka tomu pôsobí Asteroid City viac než dobre prostredníctvom nehybných obrázkov videných niekde na internete. Vôbec však nefunguje ako film so zmysluplne načrtnutým príbehom, hmatateľnými postavami či nejakou hĺbkou a vlastne mi ani nie je jasné, čo sa týmto neživotne pôsobiacim cvičením Anderson snažil povedať. (17.07.2023)

Wesa Andersona som mal niekedy ako režiséra rád, ale svoj vrchol dosiahol niekde pri Moonrise Kingdom a The Grand Budapest Hotel, a následne sa stratil vo vlastnom režíjnom štýle, bez ohľadu na to, či je to ešte stále zábavné aj pre divákov. No a nie je. Asteroid City síce opäť vyniká všetkými známymi Andersonovými atribútmi - je tu podmanivý vizuál, kde je každý záber vymazlený do posledného detailu, má to množstvo nápadov, skvelú prácu s hercami, ale čo z toho, keď to celé funguje len ako podmanivé obrázky niekde na internete, než film. Ako film totiž Asteroid City zabúda postávam vdýchnúť akýkoľvek život a divákovi načrtnúť zmysluplný príbeh. Celé to tak pôsobí iba ako formálna hra, no neskutočne prázdna hra so sériou pekných obrázkov, no bez akéhokoľvek života. Nuda, šeď, nepodmanivé, bez hĺbky, a prázdne. Samotný režisér si natáčanie rozhodne užil a vyhral sa s ním, ale čo z toho má divák? CELKOVO: 4/10 (25.08.2023)

Čeho je moc, toho je příliš: Wes Anderson edition.... Takový tvůrčí fuck-off Wese Andersona, ve kterým si dělá co chce a je mu absolutně u šušky, co si o tom myslí ostatní. Jindy by tenhle vzorec [tedy neomezená tvůrčí volnost] neměl u režiséra tak extrémně inovativního kalibru nijak vadit – exemplárním důkazem budiž jeho předloňský French Dispatch, v kterým se utrhl ze řetězu tak moc, až z toho nejeden cinefil slintal blahem. Jenže tentokrát je to kupodivu víc ku škodě, jak ku prospěchu.... Asteroid City bohužel není vůbec tak hravý, nápaditý, ani zábavný jako jiné Wesovy filmy. Nejde o žádný crowd pleaser, ale spíš o oddechovou konverzační blbinku s obřím hvězdným castingem zasazenou do éry kosmického optimismu, která střídá dvě narativní polohy – zákulisí divadelní hry, a samotnou divadelní hru – a zde výčet kuriozit naneštěstí jak začíná, tak končí. Paradoxně však všechna tahle rádoby fancy stylistická tapisérie působí dost prázdně a znuděně. Wes zde totiž namísto toho, aby svůj autorský rukopis někam posouval, objevoval nové finesy, a překračoval jeho hranice, pouze jenom nezajímavě recykluje tolikrát viděná schémata jeho filmografie. A s vědomím, že se jeho nezaměnitelný, svérázně osobitý hipsterský styl vyčerpal [ať už v rámci vyprávění či vizuálního manýrismu], se mi na jeho nový filmy fakt chodit nechce.... PS: I zde jsou zcela evidentní náznaky toho, že tvorba Wese Andersona by se měla radši ubírat produkcí stop-motion animáků; udělal by tak líp. (19.07.2023)