Megan Leavey

Zbožňuji čtyřnohé kamarády a mám rád válečné snímky. Tohle bylo navíc točeno podle skutečné události a je to tu už v červených číslech, takže jsem si od filmu dost sliboval. Jenže. Hned hlavní představitelka mi byla dost nesympatická... Klasický armádní přijímač s uřvaným seržou musí mít každý správný válečný film a jelikož se Megan hlásila k mariňákům, nebylo tomu zde jinak.Odlet do zámoří - Iráku a pár misí a akčních scén celkem ušlo, byť jsem se dost divil kolik práce měly dva Hummery se střelišti na střeše a průzkumná jednotka mariňáků se vším tím vybavením proti pár bubákům schovaných za kameny, byť jeden odpaloval jedno RPG za druhým... Holt první Irák to asi nebylo jako dnes. Dneska na kluky někdo vystřelí zpoza palmy či kozy a hned se řve do vysílačky : potřebujeme air support ! A to už je pokyn pro nějaký ten těžce ozbrojený dron nebo nějakého raptora aby z těch nepřátelskejch kluků muslimskejch nadělal mleté do kebabu, nebo rovnou hummus... Když už film jede ve slušných bojových kolejích tak jak to mám rád, letí hrdinka náhle domů. Tam už to pak začne na mně být až moc angažované a patriotické. Navíc i to její posttrauma... Nějak jsem ho nechápal což je opět chyba filmařů. Je mi jasné, že když půjdu v předvoji hledat miny a všelijaké výbušné nástrahy spoléhající jen na vlhký čumák parťáka, asi si z toho strachu něco vezmu sebou domů... A ta angažovanost? Jasně, Amíci to mají jinak. Jsou hrdí na všechny ty Troops co slouží v zámoří a šíří demogracii i v končinách, kde to lépe funguje spíše s diktátorem a jeho katy. Těch návratů vojáků a vojaček z různých misí je plný internet, to když převlečený Santa odhodí u překvapené rodinky doma náhle plnovous a je z něj navrátivší se syn, z bedny ve školce vyleze dojatému dítku jako dárek vojanda mamka (což někdy umí dojmout i mně) či dokonce ona masová vítání na všech těch stadionech co jich jen Amíci mají... Neumím si představit, že třeba Slávisté pro jednou nezapálí nic na stadionu a budou tleskat nějakému tomu našemu Jardovi nebo Pepovi co se vrátí z mise a stoupne si doprostřed hřiště... Takže jak říkám, chápu. Bohužel pro film těch intimních okamžiků sblížení Rexe s Megan aby z toho bylo přátelství až za hrob bylo ve filmu moc málo. Nevěřil jsem tomu a nevěřil jsem tomu ani při vítání Rexe. Milující pes nepřiběhne, nesedne si a nebude koukat do strany byť s vrtícím ocasem. I když je to serža od mariňáků a ,,wardog''. Když se tak zamyslím a to nemám rád dlouhé filmy, možná tomuto snímku chybělo půl hoďky navíc. Mohl tam být vice rozvinutý ten vztah, to pouto. Každopádně z prostředí Iráku docela zajímavá záležitost zase od jiné zbraně po všech těch spešl forces, sniperech a pyrotechnicích co už jsme ve filmech viděli... Dávám tedy za 3 signální praporky k nalezeným výbušninám. * * * (31.07.2019)

Není to zlé, zároveň prostoru, aby návaznosti byly věřitelné zbylo mnoho. Přátelství mezi psem a Megan nepůsobí moc silně, její vztah s kolegou je takový nijaký,.... jednoduše to na mě nepůsobilo věrohodně, abych to hercům věřil. Prostě si to na to hrálo a v případě, kdyby se režie ujal někdo zkušenější či s větším talentem, mohlo to být super. (17.02.2019)

Přišlo mi to, jak kdyby to někdo přetáčel rychle dopředu. Do armády se dostala rychle, těžké zkoušky, aby jí přijali do oddělení psovodů byly brnačka, kde jako první dostala místo psa plechovku po zranění jednoho z vojáku jí dali nejostřejšího psa Rexe německého ovčáka, který pochází z Německa a já jsem Megan z New Yorku. Další snímek, který se snaží hrát na city a poukazuje, že nejlepším přítelem člověka je pes. Dávám 80% (28.03.2018)

SPOILER: Čekala jsem víc.. "Megan Leavey" je přesně ten druh filmu, který hrozně hřeší na síle tématu a dlabou na propracovanějším zpracování.. Prostě pes hrdina, sexy kost a nějak ten děj na nich utáhneme.. Prostě průměrný film, ze kterého se dala vytřískat daleko větší emoční smršť.. PS: Pejskaři, klidně na to mrkněte, ten pes neumře, fakt ;-) (26.04.2018)

Necelou hodinku a půl to bylo docela fajn válečné dobrodrůžo o holce a psovi. Hodně dělal neokoukaný námět, protože narozdíl od těch policejních vojenští hafani zatím nedostali tolik prostoru, ale bavil mě i do určité míry pohodový průběh, což by byl pro válečné filmy obecně handicap, ale tady to beru jako plus. Možná je to dáno tím, že tu neteče krev a vlastně se tu ani neumírá. Jenže v posledních třiceti minutách se to zvrhlo. Já sice chápu, že člověk si se zvířetem dokáže vytvořit pouto, ale to, co měla hlavní hrdinka se svým psem bych nazval nezdravým vztahem. V kontextu s tím, jak se chovala k vlastní rodině, to působilo silně protivně. No a pochopitelně došlo na mraky patosu v té nejhrubší podobě se salutováním a masovým tleskáním. Škoda. 60% (10.04.2018)