Merry Christmas, Mr. Lawrence
戦場のメリークリスマス
Veselé Vianoce, pán Lawrence
Režie:
Nagisa ÓšimaHudba:
Rjúiči SakamotoHrají:
David Bowie, Tom Conti, Rjúiči Sakamoto, Jack Thompson, Takeši Kitano, Takaši Naitó, Hiroši Mikami, Hideo Murota, Júja Učida, Daisuke Iidžima, Kan Mikami (více)Obsahy(1)
Děj se odehrává v Japonském zajateckém táboře na ostrově Jáva v roce 1942. V lágru je jediný zajatec, který mluví Japonsky a to plukovník Lawrence. Ten je donucen sadistickým seržantem Harou zúčastnit se mučení a vynuceného harakiri jednoho z dozorců. Po intervenci u velitele tábora je poprava odložena. Ostatní japonští důstojníci se začínají na zajatcích mstít, protože se obávají ovlivňování velitele tábora plukovníkem Lawrencem. Napětí se ještě zvýší, když se v táboře objeví nový, záhadný zajatec Celliers, který je Angličan a odmítá se podřídit japonskému drilu. Brutalita dozorců se neustále stupňuje, protože ve válce u lidí vystupují do popředí zejména skryté zvířecí pudy a jejich civilizovanost mizí. Proč ale "Veselé Vánoce pane Lawrenci"? (Vapet Production)
(více)Recenze (59)
Příběh britských vojáků v japonském zajetí. Čekal jsem mnohem víc, ale dostal jsem jen mdlý film. Škoda. ()
Celkom iná dráma zo zajateckého tábora... .....videné na Noci v kine, TT, 2009 :) ()
Další ze zvláštních filmů v tomto týdnu. Britský zajatecký tábor za druhé světové války na Jávě a vývoj ústředních hrdinů plus snaha ukázat japonské tradice,brutalitu a disciplínu. Odhodlání položit život za vlast.To všechno už znám. Takže proto jen za 2!!! 35%. ()
Hlavní problém jsem měl s postavami. Nějak mě žádná nezaujala, natož aby ve mě vzbudila sympatie. Film je tak dost sterilní a můžu říct, že mě hodně zklamal. Kdyby to natočil nějaký evropský režisér, asi by to vypadalo jinak. ()
Těžko popsat ten zážitek, když člověk ani neví čím ho ten film okouzlil. Snad jen dodám.. http://www.youtube.com/watch?v=NkWjsT_SJNI ()
Klidně to na rovinu přiznám, že tenhle film není pro mne, a to z důvodu mé vlastní omezenosti. Já jsem naprosto nepochopila, o co vlastně jde. Strašně jsem se snažila, ale stejně jsem měla na konci při titulkách takový pocit jako "wtf?". Šlo o to, ukázat nám že i ti, kdo se chovali za války k němu sadisticky, měli i světlé chvilky? Nebo šlo jen tak o porovnání britské nátury s japonskou? Nevím. Vím jen, že tam byl výborný Takeshi, a výborný Bowie, a pár výborných scén (Celliersovo vyprávění o bratrovi, pašování jídla v květinách atd.). ()
Zajímavý námět, ne moc dobré provedení. Mezi herci jasně vyčnívá T.Kitano a T. Conti - scény, ve kterých se objevují jsou velmi povedené. Ostatní herci jsou kvalitativně někde jinde. Děj je značně nesouvislý a roztahaný - vůbec mi například nesedly Bowieho vzpomínky zobrazující zpětně jeho život. Celkově tedy díky této nevyrovnanosti pouze 3*. ()
Chápu, co tím režisér chtěl říct, ale v tomto provedení nic pro mne, lituju. ()
Proste nuda, no meaning. ()
Conti, Sakamoto, Kitano a Bowie tu rozehrávají skvělý herecký koncert o střetu dvou odlišných kultur v Japonském zajateckém táboře za druhé světové války. Válka může v člověku probudit jak zvíře, tak hrdinu. Za zmínku rozhodně stoji vynikající hudba od Rjúčiho Sakamota - obecně doporučuji prozkoumat jeho diskografii, byl to výjimečný umělec. ()
Zvláštní útržek ze zajateckého tábora, místy poetické (no místy - každá scéna s Davidem Bowiem), skoro rozvláčné, ale rozhodně jsem se nenudila. Film doplňuje neobvyklá hudba, která se z velké části podílí na celkovém dojmu. Ne tak, že film spoluvytváří, aniž si jí člověk všimne, ale naopak je často hodně v popředí. Film na mě působil jaksi neohraničeně, jako jakési zamyšlení, vytržené z něčeho - chci si přečíst knihu, podle které vznikl (Laurens van der Post: The seed and the sower). Zajímavost: hudbu složil Ryûichi Sakamoto, který hrál kapitána Yonoi. ()
Konečně napotřetí jsem se dodíval na celý film a moc mě to tedy nebavilo. Vůbec mě to nevtáhlo do děje a žádná postava mě nezaujala... ()
Ja jsem film teda vubec neprozil, Bowie mi neprisel jako dobry. Nejlepsi byl rozhodne z hercu Takeši Kitano. Zadna nalehovost zajateckeho tabora. Vse tak nejak proplynulo kolem. ()
Náhled do japonských koncentračních táborů nám poskytne tento snímek režiséra, který důrazně bořil konkrétní tabu. Násilí páchané lidmi na lidech. Válka v člověku vyvolává to nejhorší z něj. Ale najdou se i tací, kteří tomu dokáží vzdorovat. ()
Merry Christmas, Mr. Bowie. R.I.P. ()
Zacatek je takovej podivnej, spis bych to zanesl do roku 22 nebo 23 kdy je tohle tema dosti popularni. Nevim, kdo ma za tendence utrapy zajatcu, kteri byli nekolik let v prisernych japonskych ZT jeste ,,okorenovat” timhe. Pak mi trosku vadi takova ta rozdilnost, jak se ke komu kdo chova…to zde neni zrovna dobre udelano, chvilku sem mel pocit ze si padnou kolem krku…Pak se vsecko razem zmeni. A zacne to pusobit hrozne nelogicky, podivne, lidem jsou zde predkladany rysy postav z cista jasna… Cele to na mne pusobi hrozne zmatecne a preskakuje to z neceho do neceho.V retrospetivce jsem uz plaval uplne, nekdo vyroste a nekdo ne? ()
K tomuto filmu som sa dostal cez jeho soundtrack, kdesi som ho začul a keď som zistil že to patrí k filmu, a akému filmu, musel som to vidieť. Ten film je zaujímavý a asi pomerne ťažký na vnímanie, scény ktoré ma najviac zasiahli tu mnohí považujú za prebytočné. Chápem (aspoň dúfam) o čo vo filme šlo, a myslím že to šlo ukázať oveľa prístupnejšie a silnejšie. Takto je film hlavne pre náročnejšieho diváka, ktorému ale nedáva o to viac. Každopádne, nenudil som sa, dostalo ma to, no stále si nie som istý čím. Stálo to za to, a možno to znie divne, ale dokonalý soundtrack je tu perfektne dopĺňaný slušným filmom. ()
Znáte ten pocit úlevy, když se na plátně objeví určité postavy, jejichž herecký projev je balzámem pro oči v porovnání s křečí jiných? Tuto úlevu mi zde přinášel Tom Conti (Lawrence) a hlavně Takeshi Kitano. Naproti tomu postavy, jejichž vztah byl ústředním motivem filmu, byly ztvárněny značně nekonzistentně - David Bowie střídal slušné momenty s hrůzostrašným přehráváním, Ryuichi Sakamoto působil jako autoritativní velitel snad pokud mluvil japonsky, v anglickém projevu to byl spíš špatný komik. Velitel zajatců taky jakoby vypadl z jiného filmu... Výše popsané bohužel ovlivnilo mé vnímání filmu jako celku, ačkoli rozumově si uvědomuji, že šlo o dobrý příběh slušně zrežírovaný, krásně nasnímaný, se zajímavou, ve své době originální hudbou... V paměti mi tak zůstala (v souladu s výše popsaným) závěrečná, velmi působivá scéna Contiho a Kitana v obrácených rolích. ()
Japonský snímek s kultovním statusem není jen dalším protiválečným filmem v řadě, ale také ukázkou, jak si lidé můžou navzájem nesmyslně ubližovat, např. v prostředí jako je zajatecký tábor, kde si člověk sáhne na dno vlastní duše a svého svědomí. A ukáže pravou tvář svého já (statečnost a odvaha vs. násilí a dehumanizace). Hlavním hrdinou je plukovník Lawrence, který se v prostředí japonského zajateckého tábora snaží přežít a využívá svou znalost japonštiny a japonských zvyků k udržení dobrého vztahu s velitelem Sakamotem. Už tak křehký klid v táboře však naruší nově příchozí zajatec Celliers, jenž nedbá rad Lawrence ani pravidel tábora a dělá vše proto, aby urychlil svou vlastní zkázu. ()