Žid Suss
Jud Süß
Režie:
Veit HarlanKamera:
Bruno MondiHudba:
Wolfgang ZellerHrají:
Ferdinand Marian, Werner Krauss, Heinrich George, Kristina Söderbaum, Eugen Klöpfer, Theodor Loos, Erna Morena, Bernhard Goetzke, Wolfgang Staudte (více)Obsahy(1)
Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)
(více)Recenze (62)
Feuchtwangera mám rád, tohle je na zvracení! ()
I kdyby to nebyla tupá fašistická propaganda, byl by to nesmírně nudný pokus o laciný historický film. Kniha je skvělá, ale s filmem nemá opravdu nic společného. Pro mně jeden z nejhorších filmů všech dob - tupé myšlenky, tupé, laciné, nepřesvědčivé zpracování, tupé všechno. ()
Těžké, přetěžké, takový film hodnotit. Ideová stránka je opravdu nechutná a dost prvoplánová - na druhou stranu, film je to natočený opravdu dobře a evidentně ne za malý peníz. Když si ho porovnám po technické stránce s českými konverzačkami té doby, natáčenými výhradně v ateliérech, ve velkých celcích a maximálně s pěti herci v záběru, Žid Suss vychází jako film, který (samozřejmě bez idiotské ideologie) by bez problémů mohl fungovat i v barvě. Detaily, davové scény, pěkné exteriéry - tímhle film docela předběhl svou dobu. Ani herci nejsou vůbec špatní, pokud nepočítáme "romantického rasistu", panákoidního Fabera. Každopádně, Žid Suss je film lživý, překrucující dějiny, ale řemeslně rozhodně nadprůměrný. P.S. Dost zajímavá je postava rabbiho, který Sussovi vyčítá, že v zájmu mamonu přestal být židem a která odmítá knížeti lhát. Divím se, že panu Goebbelsovi nevadila. ()
Jen vic takovych snimku! A povinne do vsech skol! ()
Za zvrácený zcela obrácený výklad Feuchtwangerova skvělého románu. Ad dopitak: To je nesmysl, pokud se Jan Werich někde inspiroval při vytváření "svého" Rudolfa, pak u vynikajícího Harryho Baura, představitele Rudolfa II. v Duvivierově Golemovi (1936); odtud ostatně vítr fouká i v případě vévodova představitele.... ()
Výborně natočené (až mě vyděsilo, jak byl film "záživný"), ale jinak samozřejmě vrchol odpornosti. Tfuj tfuj tfuj ()
Po rôznych peripetiách sa mi film podarilo zohnať a zhliadnúť (mimochodom vyšiel - neviem akým spôsobom - na DVD v USA v roku 2008). Samozrejme mi neprináleží hodnotiť politické aspekty a obdobie vzniku, i keď prepojenie či priamo účel propagandy štátneho zamerania Nemecka na začiatku vojny je viac než jasný. Po technickej stránke je vidieť, že vznikol narýchlo a v niektorých momentoch je toaž príliš citeľné. Predstaviteľ žida Sussa (Ferdinand Marian, v údajoch o titule chýba, spáchal samovraždu v roku 1946) je však úžasný a ozaj som mal z neho zimomriavky na chrbte. Predstaviteľka Dorothey je zase úchvatne krásna... Celkovo by som film zaradil k priemerným snímkam so silnými i slabými momentmi. Filmy z toho obdobia a hlavne historické sa mi zdajú dosť klišovité. Tento je v tomto výnimka... Som presvedčený, že účel protižidovskej propagandy v tej dobe spĺňal dokonale (korupcia, pokles morálky, podvody, vojnové štvanie pripisovanie jednej skupine obyvateľstva) a kedže je v súčasnosti na čiernej listine, nie je vylúčené, že podobné účinky by mal aj dnes. ()
Propaganda sem,propaganda tam,co mi je po ní.Film sám o sobě je nemastnej-neslanej a ti,co mu dávaj odpad z politických důvodů,ať se jdou bodnout,neboť sami dávaj plný počty daleko perverznějším bolševickým agitkám. ()
Všem, kteří Žida Süsse nazvali průhlednou/tupou propagandou, bych v rámci filmového masochismu doporučila shlédnout Věčného žida. Zvrácený (bráno doslova) 'dokument' na plošné vymývání mozků velkého německého národa (popř. přidružených podnárodů) zachází do netušených krajností a cílený dopad na soudobého diváka byl vzhledem k návštěvnosti mizivý. Naproti tomu Süss ideologii umě podsouvá a sází na vizáž historické fresky – koneckonců, v Evropě má antisemitská politika i tradice pogromů dlouhou a bohatou historii. Z dnešního pohledu film samozřejmě zaostává, ale rozhodně to není nijak tragické – zásluhou německé filmové elity. Ano, staví na kostýmech a dekoracích, takže působí dost toporně (rozuměj divadelně), ale scény s mučením 'přes okno' a zasněžená poprava žádné ohledy na stáří snímku nepotřebují. Jediná sympatická postava snímku, která se nechová, jakoby jí v žilách kolovala rtuť, a nemáte nutkání jí umlátit tupým předmětem (tzn. kladným hrdinou), je překvapivě Oppenheimer. Jeho hedonistická poživačnost u dvora podle kréda ženy, víno, zpěv mu propůjčuje přitažlivost dnešních záporáků. Jako 'zástupný příklad' žida v rámci nacistické propagandy příliš nesedí – pro posun ve společenském žebříčku se vzdal svého přesvědčení a přizpůsobil se většině. Navíc přestože židům umožnil vstup do Stuttgartu, je pro svou bezpáteřnost komunitou prakticky vyloučen. Manipulační přešlapy ale dokonale vyvažuje stokrát omílané zneužití neposkvrněné křesťanské dívky (a abychom si nebrali do huby jen Německo – viz. například Hilsneriáda) P.S.: Díky Exkvizitorovi za asociaci s 1984, sedí skvěle .-) ()
Rétorika velkých myslitelů v mnohých případech vedla vždy ke zkáze a zmaru, jak jsme již byli v nesčetných historických fragmentech obeznámeni. Na objednávku tehdejšího režimu byla tato ideologická selanka určitým poselstvím pro budoucí generace. Každopádně intervence v souladu Říšské mašinérie byla dozajista dosažena patřičnými aspekty. Myšleno v kontextu k lidským pohnutkům jako takovým, nehledě k náboženskému vyznání či rasové příslušnosti. ()
Když nebudu hodnotit ideologickou stránku filmu, (která je snad jasná každému kdo do tohoto filmu jde), pak musím říct, že mě příjemně překvapil a uplně si dovedu představit toho Goebbelse jak se po premiéře culil a tleskal, div mu neupadli pazoury. ()
Nacistická stránka filmu fuj (při úvodním titulku "natočeno podle skutečných událostí" jsem nevěřícně zírala na plátno) a když se oprostím od té propagandy, žádný filmový výkvět to taky není. ()
Souhlasím víceméně s tím, co tu psal uživatel dopitak.... zmíním ještě velmi dobrý herecký výkon Ferdinanda Mariana a tím asi končím .... ()
Nebudu tady rozebírat propagandistické motivy filmu, protože tak by film nešel hodnotit. Ale dialogy, režie a vůbec všechny formální prostředky filmu jsou nepovedené, film působí jako parodie na propagandistické filmy, ačkoliv je jedním z nejhorších. Herecky je film dobře obsazen, takže za to dávám tu jednu hvězdičku, ale víc ani ťuk. ()
Nacistická sračk* ... propaganda... jestli má Rudá záře nad Kladne méně, je to omyl... Jsou to stejné demagogické žvásty... Díky bohu za tu svobodu, že tohle můžeme psát :-) ()
Nehodnotím ideologii, ale film, který, i když vynecháme vše okolo, je naprosto nudný a tak nějak nakouskovaný. Jediné, co zaujalo byla absurdita. Bohužel vše bylo podřízeno pouze propagandistickým cílům a kinematografie to opět odnesla nejvíce... ()
Pro spustu lidí velmi kontroverzní snímek, zachycující příchod a vliv židů v německém městě Stuttgart. Spousta komentujících zde nadává na bezcharakterní propagandu, která mi ale nedělá žádné problémy. A navíc vše od hereckých výkonů až po ten příběh se mi líbilo.Po filmu jsem si zkouknul Jud Süss - Film ohne Gewissen jenž mi odpověděl na některé z mých otázek. Celkem ani moc nechápu zákaz filmu v Německu, Švédsku a Portugalsku, vždyť ten film snad ani nelze moc brát vážně, vždyť je to neškodná fraška, kterou musí brát člověk s nadhledem. ()
Tenhle snímek má jedinou vadu a to, že nemá nic společného s knižní předlohou. K mé smůle jsem knihu právě dočetla a těšila jsem se na filmové zpracování, ale je to úplně jiný příběh s jiným sdělením k divákovi. Takže musím hodnotit jako samostatnou jednotku a ano nebyl to na tu dobu špatný film, ale propaganda byla tak okatá až mě to chvílemi otravovalo. ()
Výprava, a především skvělý výkon Ferdinanda Mariana. Takhle se má dělat propaganda. ()
Dobře udělaný film na špatné-rasistické téma. ()
Související novinky
Das FilmFest 2010
Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)