Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)

(více)

Recenze (62)

Flego 

všechny recenze uživatele

Viem si predstaviť sfanatizované davy nemeckých divákov, ktorí opúšťali kinosály so zaťatými zubami a myšlienkou, že všetkých židov treba vykántriť. Veit Harlan sa opäť vyznamenal a v duchu etnickej nenávisti splodil na objednávku fašistického Nemecka svoj azda najznámejší "klenot". Historický román Liona Feuchtwangera z roku 1925 bol do značnej miery upravený a prispôsobený dobe. V tomto bol Harlan geniálny, dokázal manipulovať charaktermi postáv tak dokonale, aby mala čistá germánska rasa vždy právo dovolať sa spravodlivosti alebo zaslúženej pomsty. Ak v Zlatom meste útočil na Čechov, v tomto príbehu si vzal na paškál najúhlavnejších nepriateľov - Židov. Film je pre mňa po technickej stránke sklamaním, je však dôležité ho vidieť, aby si každý uvedomil, že nenávisť k rasám sa dá zneužiť pri akomkoľvek nevinnom námete. ()

kebom 

všechny recenze uživatele

Po rôznych peripetiách sa mi film podarilo zohnať a zhliadnúť (mimochodom vyšiel - neviem akým spôsobom - na DVD v USA v roku 2008). Samozrejme mi neprináleží hodnotiť politické aspekty a obdobie vzniku, i keď prepojenie či priamo účel propagandy štátneho zamerania Nemecka na začiatku vojny je viac než jasný. Po technickej stránke je vidieť, že vznikol narýchlo a v niektorých momentoch je toaž príliš citeľné. Predstaviteľ žida Sussa (Ferdinand Marian, v údajoch o titule chýba, spáchal samovraždu v roku 1946) je však úžasný a ozaj som mal z neho zimomriavky na chrbte. Predstaviteľka Dorothey je zase úchvatne krásna... Celkovo by som film zaradil k priemerným snímkam so silnými i slabými momentmi. Filmy z toho obdobia a hlavne historické sa mi zdajú dosť klišovité. Tento je v tomto výnimka... Som presvedčený, že účel protižidovskej propagandy v tej dobe spĺňal dokonale (korupcia, pokles morálky, podvody, vojnové štvanie pripisovanie jednej skupine obyvateľstva) a kedže je v súčasnosti na čiernej listine, nie je vylúčené, že podobné účinky by mal aj dnes. ()

Reklama

Arnyfe 

všechny recenze uživatele

Rétorika velkých myslitelů v mnohých případech vedla vždy ke zkáze a zmaru, jak jsme již byli v nesčetných historických fragmentech obeznámeni. Na objednávku tehdejšího režimu byla tato ideologická selanka určitým poselstvím pro budoucí generace. Každopádně intervence v souladu Říšské mašinérie byla dozajista dosažena patřičnými aspekty. Myšleno v kontextu k lidským pohnutkům jako takovým, nehledě k náboženskému vyznání či rasové příslušnosti. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Nadčasový snímok ala vtedy antisemitská propaganda, dnes vzťahujúci sa na každého tretieho človeka, ktorý je v politike alebo bažiaci po moci. Kontroverzný iba pre tých, ktorý v ňom kontroverznosť chcú vidieť, resp. ju hľadajú. Po technickej stránke až na tie nudné interiéry mu nemám čo vytknúť. Príbeh vychádza s knižnej predlohy, a hoci ju nepoznám, aj podľa vyjadrení tu z komentárov z nej film verne vychádza. Vyčítal by som mu však prílišnú ukecanosť a pár zbytočných prvkov ako sú balet či spev. No a viac takých atmosférických prvkov ako sú nesenie mrtvoly dievčaťa. Na svoju dobu pozorudný snímok/propaganda. Hodnotenie: 60% ()

Belbo 

všechny recenze uživatele

Nemyslím si že je Süss Bůh ví jaká štvavá agitka proti židům (kdo chce agitku, si má pustit Věčného Žida). Mnohem víc mi přijde jako předchůdce Stoneova Wall Street v historických kulisách. Süss je pojat jako svině, ale v prvé řadě na proto, že je Žid, ale pro své šmeliny. Například postavy rabína či věštce žida nejsou nijak pejorativně tendenčně zabarvené. Süs je sice pověšen za špinění čisté krve, ale jen proto, že vše co dělal bylo defacto legální. A teď budu doufat, že mne nikdo neudá a nepudu bručet za propagaci fašismu. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • K účinkování v komparzu byli donuceni i někteří Židé z pražského ghetta, celé scény v synagoze se natáčely v Praze. (gjjm)
  • Na přelomu roku 1940/41 museli na Himmlerův povel povinně zhlédnout film příslušníci policie, SS a také dozorci koncentračních táborů. To je mělo přimět k ještě tvrdšímu zacházení se židovskými vězni. (Jitomirka)
  • Některé scény, např. uctívání v synagoze a vstup Židů do Württemberska, byly natočeny v Praze. V hlavním městě Protektorátu Čechy a Morava byl také proveden nucený nábor židovských komparzistů. (Kmotr76)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama