• fragre
    **

    Poprvé (před lety) to na mne působilo silněji, snad že to našinec bral jako ten neblaze proslulý film. Řemeslně je to běžný dobový slabý průměr, takový film pro pamětníky, žádné zázraky, a herci občas přehrávají, jak to bylo tehdy zvykem. Jako zažíhač nenávisti to byl v té době film nadmíru úspěšný. Vždyť co spolehlivě naprudí každou komunitu, než když jim cizáci sahají na ženské, a zde vilný Žid chystá se prznit árijskou blondýnu, majíc jejího árijského milého zavřeného v kobkách podzemních. To jistě každého upřímného soukmenovce napružilo, takže pak se spravedlným zadostiučiněním poslouchal zbabělé škemrání padouchovo na šibenici, a říkal si: "Pověste ho vejš!". Ale kdyby to byla jen neblahá minulost. Vždyť podobně nenávistných manipulativních filmů je i v TV plno.(2.12.2012)

  • Wewerush
    *

    Nebudu tady rozebírat propagandistické motivy filmu, protože tak by film nešel hodnotit. Ale dialogy, režie a vůbec všechny formální prostředky filmu jsou nepovedené, film působí jako parodie na propagandistické filmy, ačkoliv je jedním z nejhorších. Herecky je film dobře obsazen, takže za to dávám tu jednu hvězdičku, ale víc ani ťuk.(10.6.2012)

  • Exkvizitor

    Dívat se na Žida Süße je podivuhodně perverzní zážitek. Při jeho sledování si člověk vzpomene na Orwellovy "dvě minuty hněvu" z románu 1984, tedy na onen každodenní ceremoniál v zemi Oceánia, kdy obyvatelé jsou přinuceni sledovat film, který zobrazuje (imaginární) nepřátele státu, jak páchají zločinné, podvratné skutky - což u diváků zmíněného filmu vede k záchvatům slepé zuřivosti a nepříčetné touze domnělé, avšak nedosažitelné (protože neexistující) nepřátele rozdrtit. Z popisů chování dobového publika několika kin po návštěvě Harlanova Žida Süße (který údajně vidělo přes 20 milionů lidí) je zjevné, že i tento snímek splnil svůj účel: Odvrátil na chvíli pozornost obyvatelstva od skutečných a drásavých problémů válečných časů (a jejich původců) a vytvořil dojem, že za veškerým neštěstím stojí jakási tajemná, nesrozumitelná, zlá síla - židovské spiknutí. Pocit perverze spojený se sledováním tohoto filmu v dnešních dnech spočívá v jeho kompletní převrácenosti vůči aktuálním panujícím standardům politických hodnot - aniž by byly kompletně převráceny standardy scénaristicko-dramaturgické. Žid Süß totiž vypráví perfektně stereotypní příběh známý z mnoha současných mainstreamových produkcí: Dva krásní zamilovaní mladí lidé a všichni ostatní počestní občané musí čelit nástrahám perfidního padoucha, který se neštítí ani největší odpornosti. Drobná obměna vůči současným klišé spočívá v tom, že dva krásní zamilovaní mladí lidé a všichni počestní občané jsou spolek zuřivých rasistů, a vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí je spojeno s (naznačenou) fyzickou likvidací všech židovských obyvatel města. Tedy přesně v duchu citátu z díla šiřitele reformované křesťanské lásky Martina Luthera, který ve filmu také zazní: "Věz, ty bohabojný křesťane, že hned po Ďáblovi nemáš horšího nepřítele, než je pravý žid. V nejlepším případě by měl člověk zapálit jejich školy a synagogy..."(17.2.2010)

  • Mariin
    *****

    Strhující drama s vynikajícími hereckými postavami Žida Oppenheimera (Ferdinand Marian) i knížete Karla Alexandra. Postavu Süsse lze zobecnit na všechny prospěchářské darebáky všech národností a postavu vévody na hloupé a poživačné panovníky. Film je sice (v některých momentech) propagandistický, nicméně má obecnou platnost o neschopnosti, hlouposti, mazanosti, zlu a drzosti. (Zajímavost: ve filmu se objeví autentičtí Židé z pražského ghetta).(9.11.2012)

  • Ajantis
    odpad!

    Kdyby Chaplin namísto Diktátora natočil tohle, měl by veškeré mé uznání: stěží si dokáži představit film, který by nacistické metody zesměšnil důkladněji (ovšem nelze chtít po soudobé propagandě americké, aby disponovala takovým nadhledem). S trochou znalostí historie se Žid Süss mění chvílemi v totálně absurdní podívanou; zejména závěrečná porada soudců je vypointována doslova smrtícím způsobem, až jsem si říkal, jestli anglické titulky nenapsali nějací vtipálci "jen tak". :-) K hodnocení je tohle dílo avšak snad ještě nevděčnější než tématicky spřízněný Věčný Žid, protože přece jen jde o "klasický" film (a svou řemeslnou a hereckou stránkou ne úplně tragický).(14.4.2009)

  • - Natočení zařídil ministr propagandy Josef Goebbels. (Kmotr76)

  • - Na přelomu roku 1940/41 museli na Himmlerův povel povinně zhlédnout film příslušníci policie, SS a také dozorci koncentračních táborů. To je mělo přimět k ještě tvrdšímu zacházení se židovskými vězni. (Jitomirka)

  • - Joseph Süß Oppenheimer (1698 - 1738) je historickou postavou, byl to bankéř a finanční poradce vévody z Württembergu. Byl jedním z prvních Židů, kterým se povedlo získat si lepší společečnské postavení - ale také celou řadu nepřátel. Posléze jimi byl falešně obviněn z celé řady zločinů, např. cizoložství, zpronevěry, úplatkářství a urážek katolické víry, po krutém mučení se přiznal a byl oběšen. Jeho tělo bylo vystaveno ve Stuttgartu ještě šest let po jeho smrti. (gjjm)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace