• Flego
    ***

    Viem si predstaviť sfanatizované davy nemeckých divákov, ktorí opúšťali kinosály so zaťatými zubami a myšlienkou, že všetkých židov treba vykántriť. Veit Harlan sa opäť vyznamenal a v duchu etnickej nenávisti splodil na objednávku fašistického Nemecka svoj azda najznámejší "klenot". Historický román Liona Feuchtwangera z roku 1925 bol do značnej miery upravený a prispôsobený dobe. V tomto bol Harlan geniálny, dokázal manipulovať charaktermi postáv tak dokonale, aby mala čistá germánska rasa vždy právo dovolať sa spravodlivosti alebo zaslúženej pomsty. Ak v Zlatom meste útočil na Čechov, v tomto príbehu si vzal na paškál najúhlavnejších nepriateľov - Židov. Film je pre mňa po technickej stránke sklamaním, je však dôležité ho vidieť, aby si každý uvedomil, že nenávisť k rasám sa dá zneužiť pri akomkoľvek nevinnom námete.(12.7.2011)

  • Wewerush
    *

    Nebudu tady rozebírat propagandistické motivy filmu, protože tak by film nešel hodnotit. Ale dialogy, režie a vůbec všechny formální prostředky filmu jsou nepovedené, film působí jako parodie na propagandistické filmy, ačkoliv je jedním z nejhorších. Herecky je film dobře obsazen, takže za to dávám tu jednu hvězdičku, ale víc ani ťuk.(10.6.2012)

  • Belbo
    ***

    Nemyslím si že je Süss Bůh ví jaká štvavá agitka proti židům (kdo chce agitku, si má pustit Věčného Žida). Mnohem víc mi přijde jako předchůdce Stoneova Wall Street v historických kulisách. Süss je pojat jako svině, ale v prvé řadě na proto, že je Žid, ale pro své šmeliny. Například postavy rabína či věštce žida nejsou nijak pejorativně tendenčně zabarvené. Süs je sice pověšen za špinění čisté krve, ale jen proto, že vše co dělal bylo defacto legální. A teď budu doufat, že mne nikdo neudá a nepudu bručet za propagaci fašismu.(9.9.2012)

  • fragre
    **

    Poprvé (před lety) to na mne působilo silněji, snad že to našinec bral jako ten neblaze proslulý film. Řemeslně je to běžný dobový slabý průměr, takový film pro pamětníky, žádné zázraky, a herci občas přehrávají, jak to bylo tehdy zvykem. Jako zažíhač nenávisti to byl v té době film nadmíru úspěšný. Vždyť co spolehlivě naprudí každou komunitu, než když jim cizáci sahají na ženské, a zde vilný Žid chystá se prznit árijskou blondýnu, majíc jejího árijského milého zavřeného v kobkách podzemních. To jistě každého upřímného soukmenovce napružilo, takže pak se spravedlným zadostiučiněním poslouchal zbabělé škemrání padouchovo na šibenici, a říkal si: "Pověste ho vejš!". Ale kdyby to byla jen neblahá minulost. Vždyť podobně nenávistných manipulativních filmů je i v TV plno.(2.12.2012)

  • Exkvizitor

    Dívat se na Žida Süße je podivuhodně perverzní zážitek. Při jeho sledování si člověk vzpomene na Orwellovy "dvě minuty hněvu" z románu 1984, tedy na onen každodenní ceremoniál v zemi Oceánia, kdy obyvatelé jsou přinuceni sledovat film, který zobrazuje (imaginární) nepřátele státu, jak páchají zločinné, podvratné skutky - což u diváků zmíněného filmu vede k záchvatům slepé zuřivosti a nepříčetné touze domnělé, avšak nedosažitelné (protože neexistující) nepřátele rozdrtit. Z popisů chování dobového publika několika kin po návštěvě Harlanova Žida Süße (který údajně vidělo přes 20 milionů lidí) je zjevné, že i tento snímek splnil svůj účel: Odvrátil na chvíli pozornost obyvatelstva od skutečných a drásavých problémů válečných časů (a jejich původců) a vytvořil dojem, že za veškerým neštěstím stojí jakási tajemná, nesrozumitelná, zlá síla - židovské spiknutí. Pocit perverze spojený se sledováním tohoto filmu v dnešních dnech spočívá v jeho kompletní převrácenosti vůči aktuálním panujícím standardům politických hodnot - aniž by byly kompletně převráceny standardy scénaristicko-dramaturgické. Žid Süß totiž vypráví perfektně stereotypní příběh známý z mnoha současných mainstreamových produkcí: Dva krásní zamilovaní mladí lidé a všichni ostatní počestní občané musí čelit nástrahám perfidního padoucha, který se neštítí ani největší odpornosti. Drobná obměna vůči současným klišé spočívá v tom, že dva krásní zamilovaní mladí lidé a všichni počestní občané jsou spolek zuřivých rasistů, a vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí je spojeno s (naznačenou) fyzickou likvidací všech židovských obyvatel města. Tedy přesně v duchu citátu z díla šiřitele reformované křesťanské lásky Martina Luthera, který ve filmu také zazní: "Věz, ty bohabojný křesťane, že hned po Ďáblovi nemáš horšího nepřítele, než je pravý žid. V nejlepším případě by měl člověk zapálit jejich školy a synagogy..."(17.2.2010)

  • - Některé scény, např. uctívání v synagoze a vstup Židů do Württemberska, byly natočeny v Praze. V hlavním městě Protektorátu Čechy a Morava byl také proveden nucený nábor židovských komparzistů. (Kmotr76)

  • - Tato fašistická antisemitská agitka je paradoxně natočena podle stejnojmenného románu židovského spisovatele Liona Feuchtwangera. (gjjm)

  • - Joseph Süß Oppenheimer (1698 - 1738) je historickou postavou, byl to bankéř a finanční poradce vévody z Württembergu. Byl jedním z prvních Židů, kterým se povedlo získat si lepší společečnské postavení - ale také celou řadu nepřátel. Posléze jimi byl falešně obviněn z celé řady zločinů, např. cizoložství, zpronevěry, úplatkářství a urážek katolické víry, po krutém mučení se přiznal a byl oběšen. Jeho tělo bylo vystaveno ve Stuttgartu ještě šest let po jeho smrti. (gjjm)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace