Žid Suss
Jud Süß
Režie:
Veit HarlanKamera:
Bruno MondiHudba:
Wolfgang ZellerHrají:
Ferdinand Marian, Werner Krauss, Heinrich George, Kristina Söderbaum, Eugen Klöpfer, Theodor Loos, Erna Morena, Bernhard Goetzke, Wolfgang Staudte (více)Obsahy(1)
Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)
(více)Recenze (62)
Hvězdičku si to zaslouží. Za formu - nikoli za obsah. Pokud se odpoutám od jakékoli propagandy, která je bohužel velice zdařilá, vizuálně je to vlastně docela hezké. Bohužel téměř všechno, co se tam nachází ("podle skutečné události", podrazy na vévodu, zboření kovářova domu) na mě působilo tak nesnesitelně odpudivě, že nemůžu hodnotit jinak. ()
Propagandisticky kvalitní a zároveň odpad. Vévoda a hlavně Süss zahráli na úrovni. ()
Až mě mrazilo, jak je tento film nadčasový a stále aktuální. Tedy až na to rozhořčení občanů, my si dnes klidně necháme od židů srát na hlavu, rozkrást celý stát a ještě je povinně litujeme, jaký jsou to chudinky. A závěrem ještě jeden citát : "Kdo vám vládne, poznáte podle toho, koho nesmíte kritizovat". ()
Čekal jsem, že tahle vlajková loď Goebbelsovy filmové propagandy bude mít daleko větší páru. Marná sláva, propagandistické standardy v následujících desítkách let posunuly laťku „kvality“ o dost výš a staly se sofistikovanějšími a sugestivnějšími. Tohle působí ve spoustě ohledů jako docela standardní film, kde by místo těch dvou, tří Židů mohli vystupovat obyčejní podvodníci a zhýralci a na příběh jako takový by to nemělo zásadní vliv. Jistě, celkovým vyzněním to je antisemitské až na Adolfovu půdu, ale paradoxně právě tohle automatické odsuzování Židů dopředu, kdy je divákovi od začátku předestřeno, že Židi nesměli přijít do kontaktu s „normálními lidmi“, že měli zakázán vstup do měst atd., spíš vzbuzuje nechtěné sympatie. Hlavní antihrdina sice zdatně intrikuje, ale není přitom zdaleka tak odpudivý a slizký, jak by mohl být. V porovnání s tím, jak si dokázal na nepřátele lidu posvítit třeba náš Honza, mi tohle svojí náladou připomnělo spíš prvorepublikové komedií s Haasem nebo Burianem. Ke konci začne atmosféra konečně houstnout a finální scéna veřejné popravy je opravdu hodně silná, ale to už je trochu pozdě. ()
Nebudem hodnotiť film, pre jeho idey a propagandu. Takých filmov čo čosi propaguje je veľa. Herecky je však zvládnutý veľmi dobre (až na novomanžela Fábera), slušné na svoju dobu sú ako exteriéry tak i interiéry. Keby to nebolo o židoch, kľudne sa tam nájdu i naši súčasníci. Pre peniaze a moc i cez mŕtvoly. ()
Řemeslně dobře zvládnutý film samotný příběh schematický ale co čekat od nazi propagandy. Nevím proč ale několikrát jsem se při sledování přistihl při myšlence že mi to evokuje nějaký český film z padesátých let o statečném a pracovitém lidu vykořistovaném zrádnou šlechtou (nejvíc mne napadali Psohlavci) jen s tím rozdílem že tady nebyl černobilý záporák Lomikar ale žid Oppenheimer. Mimika herce představující hlavní postavu mi taky místy připomínala Waltzova Hanse Landu z Tarantinových panchartů. ()
Dnes jsem se dodíval na prý zakázaný film Jud Suess. O tomto filmu jsem se dozvěděl v době, kdy se rozhodovalo, zda pustit seriál 30 případů majora Zemana a tento film dávali zapříklad, že si ho Německo nedovolí pustit. Asi před týdnem jsem tento film na youtube sehnal s chorvatskými titulky a dnes, když jsem si ho chtěl pustit byl film už nedostupný. Naštěstí jsem ho sehnal s českými titulky. Nechápu, proč se tolik bojí tento film pustit, vždyť člověk, který není zcela primitivní, pochopí, že jde o ubohou propagandu. Kdo může za korupci? Kdo může za praní špinavých peněz? Kdo může za nemanželský sex? Kdo může za rozkrádání státního majetku? Kdo může za neférové politické jednání, vysoké daně a nefér tržní ekonomiku? No přeci Žid Suss a jeho národ. Je to opravdu ubohá propaganda, na kterou může naletět jen primitivní chudák. ()
Na svou dobu natočené celkem luxusně, na druhou stranu jako propagandistický film nic extra a kromě stereotypu židů nic nepřináší. Obávam se, že ani v roce 1940, čili 7 let po tom co se stal Hitler kancléřem - už pro diváky ani nic nového nepřinášel. Román neznám, takže věřim že je lepší. Na druhou stranu jako historický film by to nebylo nejhorší, antisemitismus nebyl v osmnáctém století nijak slabý, naopak...Takže by se tomu dalo i věřit. Dnes by zas natočili politicky korektní sračku kdy jsou ti zlí ti běžní chudí lidé...Čert vem propagandistické filmy. ** a 35%. ()
Hodnotím-li film, je spíše podprůměrný, pokud do toho zapojíme i odmyšlenou propagandu, je to svinstvo, velebnosti. Ale jak už je tady napsáno, nehodnotíme politické názory, ale film. A ten je prostě podprůměrný, i když působil tak jak měl. (LFŠ 2013) ()
Nekde jsem zaslechl, ze to je trochu poznamenane propagandou. Trochu? O nic jineho se tu nejedna. Pokud se na film da divat s nadhledem, je to preci jenom docela dobre zrcadlo lidi, kteri se chteji svoji vycuranosti dostat na vysluni a hlava nehlava tam setrvat. ()
V komentářích zde už bylo řečeno asi vše. Jen někde musím sehnat verzi, kterou natočili britové v roce 1934. Zajímalo by mě jejich pojetí. ()
A kdyby neumřeli (árijský páreček), žili by spolu šťastně až dodnes... Nebudu hodnotit nacistická zvěrstva ani propagandistickou funkci filmu. (Na druhé straně je z dnešního pohledu zajímavé vidět film, který je otevřeně rasistický, a kde židi jsou ti zlí.) I když se odprostím od této zátěže, kterou si film do dnešní doby přinesl, přesto nemůžu hodnotit moc kladně. Není to úplně špatný film, především posledních 20 minut je zajímavých, ale jinak celkem nuda bez kapky invence. ()
"Předlohu" neznám a jediné, co mohu konstatovat, že film je neuvěřitelně nudný. Ani sledovat umění propagandy mi v tomto díle nepřišlo nijak zajímavé. Nebudu se tu pohoršovat nad účelem, za jakým byl film natočen, hodnotím pouze jeho celkovou kvalitu. ()
Film poplatný době svého vzniku a použitelný pro kteroukoli dobu. V padesátých letech by to u nás byl Imperialista Suss a u američanů Komunista Suss. Nebýt film zakázaný tak po něm dneska nikdo ani nevzdechne. ()
Čekal jsem větší propagandistickou masáž, záplavy zprzněných dcer německého národa, podřezané hošíky v roztržených Lederhosen, potřísněných židovským spermatem, vysáté do poslední kapičky krve. V tom mě Kulhavej Pepek dost zklamal. Film sám o sobě je hloupočká vyprávěnka poplatná své době, herci přehrávají jak na divadle, především ústřední představitel Voppenheimera je slizčí než Krastyján, když slintá nad Adinou nebo Natašou. ()
Brutálně pozměněná předloha... ()
Tak konečně vím, proč se v Německu hystericky brání zavedení dálničních známek :-) A teď vážně... ten film je klasická pohádka v níž dobro zvítězí nad zlem. Kolikrát jste už viděli příběh, kdy zlý rádce ovlivní krále (troubu, egoistu, to je jedno), zavede nové pořádky, které způsobí zlo a na konci je poražen dobrem (hrdinou nebo lidem, to je taky jedno)? Schéma je úplně stejné jako u nejoblíbenějších českých pohádek. Po ideologické stránce ten film všichni odsuzujeme, protože se o něm učí jako o nejslavnějším případu nacistické protižidovské propagandy. Ale v čem se tak liší od Pekařova císaře? V čem se tak liší od libovolné americké sedmdesátkové kriminálky z New Yorku, kde jsou bez výjimky zlí černoši? V čem se liší od bondovek, kde jsou stereotypně zachycení Rusové? Myslím, že ten film je typická ukázka ideologické filmařiny, její průkopník, který má tu smůlu, že jeho odkaz byl naplněn a tím tohle dílo dostalo opravdu tragický rozměr. Jasně, je to perverzní, ale podobné věci se točily dalších dvacet let. Když se od všeho výše zmíněného oprostím, zůstane mi průměrný dobový film s vynikajícím Marianem, velkorysou výpravou a předvídatelnou zápletkou. ()
Kdysi moudrý človĕk řekl zhruba toto: "Vůbec nezáleží na tom, jestli jsou Protokoly siónských mudrců pravé nebo ne, rozhodující je to, že se naplňují ..." Jeden z mála filmů a myslím, že se celkovĕ dají spočítat na prstech jedné ruky, kde jsou bez obalu ukázány typické židovské vlastnosti. To je, jakýmkoliv způsobem získat peníze a za peníze potom moc. Film je možná vytvořen na objednávku, ale to nijak nesnižuje závažnost jeho poselství. Kvalitu filmu také velmi zvedají výborné herecké výkony nejen hlavního představitele. ()
Tak já si myslým, že pokud se dnes dopiták dívá na TV tak musí sklapnout patky a omluvit se za svůj komentář.... On ten západ vážený pane je opravdu prohnilou skládkou a byl li jste kdy v posledních dvou letech ve Wembley, nebo Nizozemí, či Paříži pak Vám dojde,že ono Rusko byl li jste tam jestli vůbec je dál než celá západní Evropa dohromady .No ono je snadné podle politicky psát....... NIcméně vrátím li se do roku 1940 a vezmu li firmu Kapsch...která u nás mýtné provozuje, pak si prohlédnu jména majitelů a hlavních akcionářů, dojdu k jedinému závěru a to je fakt, že film Žid Süss možná není oskarové veledílo, ale pravdy je v něm více než ve vašem příspěvku........ ()
už z principu! ()
Související novinky
Das FilmFest 2010
Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)