Acid House

Britské filmy druhé poloviny devadesátých, to je prostě silné období jejich kinematografie. Ať je to Trainspotting, Grenwich Meantime, Human Traffic nebo jiné, tahle divná vlna mě hrozně bavila. Acid House mi z toho přišel nejslabší, asi proto, že je povídkový a ta první povídka je jen takový výkřik do prázdna. Druhá povídka "Soft Touch" je zato story až na dřeň a jen kvůli němu dávám plný počet. Dokonalost. Třetí příběh je hereckým koncertem Spuda z Trainspottingu a dost jsem se pobavil jeho ztvárněním nemluvněte. Příjemné osvěžení nedělního dopoledne. 85% (01.06.2014)

Boab: "Seš přesně takovej, jakýho jsem si tě vždycky představoval." Bůh: "To proto, že nemáš žádnou představivost, ty blbá pičo." chch. Představuju si, že jsem promítač v kině a furt vidím ty profláklé klišovité filmy dokola, nic mě nepřekvapí a nebaví mě to. A pak přijde tohle. Něco, co se jen tak nevidí. Vybočuje to ze všeho, co kdy kdo natočil - ono asi s tou předlohou a scénářem od Irvina Welshe se ani není čemu divit. Všechny tři příběhy jsou tak ujeté, že se dá docela snadno zaručit, že na ani jeden z nich jen tak nezapomenete. "A ještě něco, Johne. Kdyby sis chtěl někdy zapíchat, tak se ozvi. Za pětku je tvoje." Všechny postavy jsou většinou strašné trosky, úchyláci, smažky, děvky, šukající socky, násilníci, líné svině a vyjadřují se většinou velmi sprostou mluvou... a to včetně Boha. Prostě něco, co Irvine Welsh umí. A umí to dobře. Hlavně tím, v jakých situacích se postavy ocitnou. Natočit pak podle toho film už pak moc umu nepotřebuje. Teda Paul McGuigan se nemá za co stydět, akorát to mimino z posledního příběhu mohlo být krapet líp udělané, no. Do toho všeho samozřejmě solidní ostrovní soundtrack. "Coco fuckin' Bryce!" (29.09.2021)

Dost často vtipný, ale v důsledku hodně smutný pohled na to, jak žije na ostrovech ta chudší a pitomější část lidí. V první části je to ještě prdel, ta druhá mi přišla děsivá - i tím, že mizerný přístup k dětem je u britské underclass běžná věc, třetí je spíš ujetost bez větší myšlenky, i když uznávám, že Spud je pekelnej. I když umíte anglicky, určitě si opatřete titulky, protože budete stejně rozumět tak každé čtvrté slovo, inu Skotsko. (12.11.2014)

Výtečný povídkový film navazující na úspěchy Trainspottingu. Uchvátila mě část s Bohem (Kultovní hláška: Bob: Vypadáš přesně tak, jak jsem si tě představoval. Bůh: To protože máš hovno představivost.) a Bobem, kdy Bob se promění v mouchu a v značně naturalistické scéně jako moucha zabije své perverzní rodiče... (04.06.2005)

Oproti Trainspottingu tenhle film příšerně okatý, vystavuje na odiv svojí ujetost a kontroverznost, ale v zásadě se jedná o pásmo tří velmi mizerně natočených povídek, které až na malé výjimky (některé herecké výkony) na plátně nefungují. Vrcholem je závěrečný Acid House, což je taková slátanina, že jsem namouduši pochopil, jak vypadá nepodařený trip. Nápad zaměnit duši feťáka a novorozence je zajímavý, ale v téhle realizaci je beznadějně přihlouplý a trapný. Skutečně zábavná je jen příšerná velština většiny protagonistů. (02.02.2004)