Sláva

Je už velmi dobrým zwickem, že k filmům Edwarda Zvyka přistupuji s velkým očekáváním. A po Glory začínám doufat v jeho návrat k výpravným válečným filmům z 19. století, protože málokdo zvládá skloubit patos, psychologii a odzbrojující teror války tak jako tento nedoceněný mistr režisér. Herecky tomu samozřejmě vládne mladý Denzel a jeho psychologicky velmi komplexní vojín Trip. První Oskar rozhodně zasloužený, protože co tenhle chlap i v tak mladém věku zahrál jen výrazem tváře a očima, to se nedá replikovat. A Broderick? Inu, vyložený přehmat to nebyl, ale určitě se dal najít někdo lepší. (17.07.2018)

Vynikající válečný film o strastech jedné z prvních černých jednotek v Americké armádě při občanské válce. Přímo od vlády přišel rozkaz sestavit jednotku z osvobozených otroků a postavit jí proti rebelujícím Jižanským vojákům. Po tvrdém výcviku, plném ústrků pro muže i jejich velícího důstojníka přichází rozčarování v podobě nechutě vyšších míst k jejich nasazení v boji. Sami sebe považují za vojáky rovnocenné ostatním. Bílý v nich však stále vidí otroky, navzdory protiotrokářské politice Severu. Film byl inspirován skutečnými jednotkami. postava plukovníka Shawa přímo vychází z reálného důstojníka. (03.07.2013)

Zajímavé drama z časů války severu proti jihu o prvním černošském pluku v amerických dějinách. Téma je tedy na výsost politicky korektní, ale režisér Zwick této "devizy" nezneužil a rozhodně se nesnaží o nějakou přehnanou idelizaci černých synů vlasti. Neumožňuje mu to ani slušný scénař, kterému se vskutku nedá vyčítat schématičnost (pomineme-li pár vedlejších postav). Herecké výkony jsou skvělé - zvláště ten Denzela Washingtona - a režisér se vypořádává se všemi možnými polohami svého filmu: jdou mu scény davové i intimní (tj. mezi chlapy). Glory sice není film geniální, ale rozhodně velmi silně nadprůměrný. (05.05.2005)

Clovek dostane presne to, co od velkofilmu od Zwicka ocekava. Takze paradni valecny sceny, neco toho hrdinstvi a trochu patosu. Tentokrat to neni zas tak prehnany, na druhou stranu, valecnejch scen tu mohlo bejt vic, jsou tu v podstate jen dve, jedna nekdy v polovine filmu a neni vubec spatna a pak zaverecnej utok na pevnost, kde je vysledek vicemene jasnej. A tahle druha valecna asi 20 minutova sekvence je natocena taky perfektne, obzvlast zaverecnejch asi 5 minut za zvuku nejaky kostelni hudby jsou neskutecny vizualni orgie a je to asi jeden z nejlip natocenejch utoku, co sem kdy videl. S timhle vlastne ale souvisi prvni problem filmu, kdyz se zrovna nebojuje, film se zameruje na charaktery cernochu, jejich vycvik a jak se snazi ukazat belochum, ze to nejsou jen otroci a spina na manualni praci. Ne ze by to nudilo, jen je toho zbytecne moc. Druhej problem je Broderick. On nehraje vylozene spatne, jenze jako velitel jednotky pusobi proste smesne, mladicek s prilepenou bradkou, absolutne bez charisma. Aspon, ze to zachranujou ostatni, paradni Denzel, kterej sice nehraje zas az tak uchvatne, respektive podava svuj standartni nadprumernej vykon, takze toho oskara moc nechapu. No a pak Freeman, kterej ma svoji typickou dobrackou rozumnou postavu, kterou spolehlive zvlada zahrat. Takze celkove paradni historickej velkofilm o zajimavym useku americkejch dejin, ale Zwick ma lepsi kousky. (11.07.2009)

Film plný filmovo-hereckých objavov. Som rád, že vtedy len tridsaťpäť ročnému Zwickovi dali šancu pri takomto monumente s ťažkou vojnovou aj sociálnou tématikou. Broderick podal veľmi sympatický výkon a Denzel sa ušla jedna z prvých neslávne známych nepremenených sošiek. Naopak Freeman sa mi sem trošku nehodil. Ale bojové scény sú impozantné, dialógy, prejavy a reč pekne spísaná a príjemná pre uši (aj keď monológy to trošku spomaľovali), čo dopomohlo dokonalému vykresleniu postáv. 85%. (21.03.2007)