Andaluský pes

Spojení jmen Luis Buñuel a Salvador Dalí mě okamžitě zaujalo a musel jsem kraťas Un Chien andalou zhlédnout. A dostalo se mi toho, co jsem očekával. Surrealistcké morbidní absurdno na entou.. (14.04.2007)

Po Lynchovi pro mě vrchol surrealistické kinematografie, víc k tomu ani říci nelze. Naprosto bizarní a naprosto (nebo jen zdánlivě?) odlišné scény, spojené pouze osudem jakési tajemné schránky, které potkat v normálním životě je téměř nemožné. Podobně jako u ostatních krátkometrážních surrealistických děl, si každý musí svůj názor a dojem vytvořit sám a nemyslím si, že by se u nich mělo povolit hodnocení, jedná se zkrátka o přespříliš subjektivní žánr. ? % (18.06.2012)

Andalúzskeho psa som videl pred pol storočím. Všetko podstatné o ňom napísal už gudaulin, mne stačí odôvodniť tri hviezdičky tým, že tento kratučký film musel byť nakrútený, aby sa naň dalo nadviazať ďalšími dielami. (26.10.2014)

Kdyby tam nebyla nechutná scéna simulující řezání oka, mohl bych této zajímavé dalíovské surrealistické fantasmagorii dát plný počet. Na druhou stranu na to odkazují závěrečné titulky Animaniacs, což mi přijde dost úsměvné. Tak jako tak trochu té "hezké" sugestivnosti neuškodí. (14.10.2019)

Zhruba po 2 min mi bylo jasné o čem to je, ve 3 min jsem pochopil , že to nepochopím, protože o tom to právě je:) (12.12.2011)

mam rad podobne, surrealisticke vyjadrovanie..ale v bunuelovom filme je to nejake nasilu..nesurode, trosku nudne..bola ina doba a proste tento film uz zapadol prachom a je viac nezaujimavy ako fascinujuci. (02.02.2007)

Legendární surrealistická klasika dokazuje, že „divné filmy“ nejsou žádným výmyslem drogových šedesátých let. Nesnažte se to chápat a prostě se nechte unášet obrazy. (03.03.2008)

Dneska se dá tenhle film občas koupit v Levných knihách. Když jsem ho viděl prvně, tak jsem očekával, že to bude dobrý film, ale musel jsem se nad jeho amatérismem usmívat. Co ti dva pěkně napsali, to na plátno už tolik nepřenesli. Ale určitě je dobře, že i tyhle pokusy od lidí, kteří se v kumštu prosadili až podzěji, tak jsou k dispozici. Jsou dokladem o jejich vývoji, kdy a kde byli právě třeba v roce 1929. (14.09.2010)

Je nesmyslné hodnotit něco tak nesmyslného hvězdičkami:) Niméně jinak to tady nejde a Andaluský pes je klasika, která si rozhodně svých 5 iracionálních hvězdiček zaslouží. (27.11.2008)

Vopred som netušil, čo mám od Buñuelovho filmu čakať a teraz po zhliadnutí ani presne neviem, čo som to vlastne pozeral. Zo všetkého najviac mi to pripomínalo akúsi surrealistickú exhibíciu, prirodzene bez hlbšieho zmyslu, ktorá navyše išla značne mimo mňa. Možno je to na mňa len príliš silná káva, možno som sa len príliš nesústredil, možno... Každopádne, nie všetko, čo je pôsobivé a šokujúce je aj kvalitné. Súhlasím s tým, že je to dielo, ktoré treba vidieť (a hlavne je to dielo, nad ktorým sa dajú viesť nekonečné debaty), ja osobne som už rád, že to mám za sebou a taktiež to už znova vidieť nemusím. Som si ale istý, že milovníci surrealizmu boli pri pozeraní na vrchole blaha... (26.12.2007)

Jakýsi experimentální sled nesouvisejících obrazů, které se snaží šokovat (např. scéna s rořízlým okem, mrtvý osel, mravenci). Do těchto filmů jsem však ještě asi nedorostl a nebudu dávat vyšší hodnocení jen abych vypadal chytřejší. (17.06.2009)

Kultovní slavný začátek s prořízlým okem slečny. Je to kód filmu. Naprostý útok na všechny smysly diváka proříznout to maloměstské oko. Fakt zajímavé scény jako mrtvá zvěř na klavírech. Proticírkevní tématika. Církev představovala spoutanost lidské emocionality. (30.11.2017)

Rozhodně nic pro kynology jako jsem já:-) Alegorický sled obrazů zaujme, dá se o něm diskutovat, každý si ho asi dekóduje po svém. Osobně mě zaujala nečinorodá dívka hrající si s rukou a hra stínů. Na mě tenhle film působí jako stín. I když se vám bude zdát divný, neutečete mu... (23.06.2010)

Byli první. První, kdo na plátně rozřízli oko, nechali z dlaní vylézat mravence, nechali muže táhnout klavír s mršinami. Ale tyto notoricky známé scény jsou vykoupeny minutami absolutní nudné vaty. (27.12.2007)

(LFŠ 2022) Po dvanácti letech jsem se opět dostal ke zhlédnutí Buñuelova ikonického surrealistického filmu a pocity ze zobrazovaných výjevů zůstaly nadále rozpačité. Na jednu stranu je Andaluský pes morbidní a zvrhlý, na tu druhou - možná i neúmyslně - vcelku humorný. Nařízlá bulva, mrtvoly zvířat tažené na klavíru, všudypřítomný chtíč a ono "stigmatické mravenčení" - jako by divák sledoval nějaký zvracený sen, který ho děsí (a možná i podvědomě fascinuje). (30.07.2022)

Nejvýstižnější charakteristika tohoto filmu je asi slovo "ptákovina" ale nemyslím to zle, to bych nedával tři hvězdičky. (08.10.2003)

Ukázkový příklad fascinace surrealismem. (12.03.2008)

Surrealistický krátky film debutujúceho režiséra je dosť provokujúci a šokujúci i dnes. (03.04.2008)

Surrealismus bude pro mě vždy velkou záhadou... (04.03.2009)

Tento experimentálny kraťas bol buď oničom alebo o príliš veľa nesúvisiacich veciach naraz, zobrazených na malej ploche. Nebudem dávať vysoké hodnotenie len z úcty k tvorcom alebo s prihliadnutím na dobu, v ktorej bol film natočený. A predovšetkým kvôli tomu, že mohol byť omnoho lepší keby jednotlivé zaujímavé obrazy boli čo i len trochu rozvinuté alebo by aspoň mali spoločného menovateľa, ktorého by sa mohol divák chytiť. Ale keďže ide o surrealizmus, môže tam byť zjavne hocičo a aj bolo. Jednu hviezdu dávam za hudbu a druhú (a tú dôležitejšiu) za nápaditosť, ktorou si Andalúzsky pes predsa len čiastočne vedel získať moju pozornosť. (12.06.2012)