Útěk ze seriálu

Taky se mi dost často stává, že si herce ztotožním s nějakou rolí. Jeden čas jsem si myslela, že Josef Dvořák se jmenuje Svatopluk Kuřátko. Několikrát jsem byla svědkem toho, když prodavačka obsluhovala Čestmíra Mázla. Dneska jsme spíše svědky útěků do seriálů. Mnoho herců s ledovým klidem přiznalo, že jim seriály platí složenky a hypotéky. Když děláate svou práci pořádně, tak je velmi snadné se jí nechat pohltit a pak je těžké z ní vystoupit. V herectví to platí dvojnásob. (12.07.2017)

Příběh herce Hofmana, který hraje hlavní roli náměstka ing.Slámu v nekonečném televizním seriálu. Postupně však vlivem nejrůznějších okolností přestane odlišovat realitu od scenáristické fikce. Jeho seriálový hrdina už nebude chtít nadále večer co večer lézt do obýváků natěšených diváků prostřednictvím televizní obrazovky. Ze seriálu se chtě nechtě pokusí vyvléct. Originální námět našel velkou oporu ve vynikajícím Petrovi Nárožném. Ten dal do celé televizní komedie potřebnou nadsázku, jak to dovede jen on. Z vedlejších postav drží prapor zábavnosti Karel Heřmánek coby režisér. Děj má občas proměnlivou fazonu a zaujme svojí nadčasovostí. Závěr se pokusil přijít s něčím nečekaným. Zvolená varianta/pointa šla trochu v rozporu s předchozím pojetím. Pro originalitu, zajímavé nahlédnutí pod pokličku natáčení jednoho nekonečného seriálu a neselhávajícího Petra Nárožného se to vyplatí vidět. 70% (29.03.2013)

Prima parodie na Ulici a podobný šmejdy, kde vo čerstvě vylíhlym beďaru dokážou žvejkat tři díly a s hlavním hrdinou to prožívá celá čtvrť. Spojte si Nárožnýho s Heřmánkem, atraktivní prostředí "moderní výrobny" Československé televize, a trochu vyšinutý námět, který postupem na můj vkus trochu ztrácí šmrnc. Jeden z lepších televizních filmů s celou plejádou známých i málo se objevujících tváří v menších i úplně maličkých roličkách (z té druhé skupiny Zdeněk Dítě, Antonín Molčík, Bohumil Švarc st.). (24.04.2013)

Petr Nárožný jako herec Hofman, který hraje v jednom nekonečném seriálu postavu Slámy a seriálová postava se mu míchá do soukromého života a naopak. A závěrečná scéna filmu ukáže, že je všechno úplně jinak! Suprová televizní komedie v režii Hynka Bočana. A Karel Heřmánek jako režisér seriálu je geniální!! (06.12.2015)

,,Já když se do tebe zamilovala, ta jsem se zamilovala do Cyrana z Bergeracu, jenže se z něj vylíhl Sláma!'' --- Už to tady zaznělo. Námět geniální, ale socialistické kulisy to tak trochu sráží. Na druhou stranu soudruh Ing. Sláma ač náměstek je ještě starým soudruhem pracujícím ve fabrice a toto názvosloví by k modernímu hávu moc nezapadalo. A budovatelský odér seriálu připomíná i skvěle udělaný hudební podkres jeho fiktivních titulků. Děj chvilkami nudí, ale místy dochází ke skutečně zajímavým dialogům. Film s velkým předstihem vystihl fenomén, který byl pak markantní hlavně v devadesátých letech, kdy se se seriály roztrhl pytel. Za komunismu totiž sice vznikla celá řada seriálů, ale většina z nich byla národu spíše tak trochu k smíchu. Jmenujme třeba Zákony pohybu, Muže na radnici, Okres na severu, Plechovou kavalérii, vysmívané Rodáky a další. Řada z nich ukazovala jak je to náročné v tom či onom řemeslu a vždy se jimi táhla ideologická niť vůdčí role strany. A toho měl divák po všech těch schůzích a ideových školeních i tak dost. Naštěstí tam alespoň hráli herci už tehdy slavných jmen , ale i oni sami často nemohli v té vatě předvést veškerý svůj um. Proto se chytly spíše ty seroše z reálného života jimž vévodili třeba Chalupáři, trochu Druhý dech a národem milovaná Nemocnice na kraji města. Zatímco málokdo si ztotožňoval Buchvaldka jako pracovníka Národního výboru, nebo Josefa Dvořáka jako výborného kuchaře, u Jaroslav Moučky došlo ke zcela jinému efektu a po roli bodrého krajského tajemníka Pláteníka mu Pláteník už tak nějak zůstal. Dokonce si lidé zejména na vesnicích pletli jeho skutečné jméno se seriálovým byl jako Pláteník následně dlouho vnímán na besedách širokou hlavně starší veřejností. A já si skoro myslím, že Ing. Sláma a to celé kolem něj tím byl možná takovým předobrazem a inspirací k tomuto scénáři. Podobný osud potkal některé herce z Nemocnice na kraji města, kdy třeba pan Abrhám sám míval někdy problémy s lidmi, kteří v něm i v reálném životě viděli nekompromisního primáře Blažeje. Svým způsobem byli předlistopadoví seriáloví herci  ti první, kdo si u televizního diváctva prošli spojováním jimi hraných postav s jimi samotnými. Polistopadová smršť pak některé nebožáky hrající hlavně záporné postavy dostala mnohdy do nejedné nepříjemné situace a zmiňovali se o tom jak herci Života na zámku, tak Ordinace v růžové zahradě, Ulice apod...  Závěr filmu měl docela dobrou ironickou tečku. Pana Nárožného mám rád a soudruha Slámy se zhostil bezvadně. Opět jsem si taky při sledování musel říci jak tenkrát neskutečně nádherná ženská byla Dáda Patrasová. Tohle bylo hodně zajímavé i z hlediska fenoménu jakým je ovlivňování lidí filmem a předkládanými obrazy.  Dávám tedy za dva psy a jednu kočku. * * * (19.10.2023)