Sardinky aneb Život jedné rodinky

Strašné. Na normalizační socialistické brutky se specializuji, ale tohle nebylo ani nechtěně vtipné jak tomu občas bývá. Jasně, v sedmdesátkách a osmdesátkách byla krize s bydlením, leckdo bydlel ještě s prarodiči a tak když se to večer všechno porůznu poukládalo na postele, rozložené gauče a válendy, šel do nějakých těch intimností s novomanželkou asi jen veliký natěšenec .-)... Již toto samo, novomanželé v malém bytě s rodiči kreslí zajímavé kulisy pro komediální zápletky, ale tady to jaksi vyšlo úplně někam až do blba.... S hrůzou jsem sledoval pana Hrušínského jak se jako kapr na břehu rybníka bezmocně plácá v předepsaném textu, se kterým prostě nešlo hrát. A to pan Hrušínský nebyl jediným skvělým hercem v této ,,komedii''. Mihli se tam i Cimrmanovci atd... Film tak poslouží spíše milovníkům knížek pana Petrova - RETRO, kdy si na té malé ploše bytu leckdo vybaví co všechno jsme měli i my doma z toho tehdejšího vybavení domácnosti od květovaných závěsů počínaje po jasně oranžové plastové stínítko lampy konče... Já naštěstí od mala žil v obrovském bytě a tak jsem tyto peripetie nemusel zažívat. Proto asi nejsem schopen ocenit to humorno z nějž opravdu vyčnívá snad jen ten Hrušínský tu si jdoucí do špajzu pro okurku či feferonku... A další co zaujalo byl gay pár Kanyza - Trávníček... Bohužel to celé ale nebylo zábavné a to ani nechtěně .... Dávám tedy za jednu mrtvou korelu či co to bylo. * (22.07.2018)

Socialistickokritická normoralitní satirealitka v konzervě... Jenom té "komedie" a banánů je tam přes téměř hodinu a čtvrt stopáže nějak poskrovnu. Scenário pí H.P.? Aha! Nepřekvapuje... - - - - - (Poprvé viděno v oněch dobách trampotných, hodnocení 9.4.2012 při repete na >mrtvé jebničce< 145., komentář zde se zívnutím jako třicátý - 9.4.2012) (09.04.2012)

"Tak jsme měnili, až jsme vyměnili..." Na můj vkus trošku přihlouplá komedie.  Rudolf Hrušínský svými opileckými hláškami zvedá film skoro až k průměrným třem hvězdičkám, ale jinak mi ten celý příběh o mladých manželech, co se nejdříve bez oznámení rodičům vezmou a pak si bez rozmyšlení (hlavně bez bytu) "pořídí" miminko, přišel dost praštěný na hlavu (včetně v tom, kdy se dotyční snaží stůj co stůj o soudní výpověď z bytu, aby jim socialistický stát musel přidělit nový byt - vše nakonec marno). A když v jeden moment Slávka Budínová řekne větu "mě už je to všechno jedno," mluvila mi z duše... (28.02.2022)

Velmi dobrá komedie postavená na vtipném scénáři Haliny Pawlowské. Zajímavé je, že ač je film, obsazení a dialogy mnohem zábavnější než filmové komedie Co je doma, to se počítá nebo Zítra to roztočíme drahoušku, je hodnocení horší. Obecně ze souboje televize versus film vychází častěji jako vítěz stříbrné plátno. Mělo by to být spíše naopak, protože televize má hendikep formy i nižších nákladů. (02.04.2020)

"Nenechte se rušit. Já bych si jenom vzal okurku." Anebo vejce či feferonku a přitom není jednoduché rozhodnout, zda se při neustálém vyrušování hůře studuje nebo novomanželsky souloží. Já se přitom poměrně slušně pobavil ještě za vlády jedné strany a když jsem to nyní viděl znovu, tak to bylo celkem fajn retro. (21.06.2016)