Der Untertan
Man of Straw
Obsahy(1)
Životní dráha Diedericha Hesslinga, typického německého měšťáka, věrného poddaného a služebníka vládnoucí moci, je tu zobrazena v nejcharakterističtějších fázích od raného mládí, kdy chladné prostředí měšťanského otcovského domu formovalo jeho charakter, až do doby dosažení nejvyššího stupně na společenském žebříku v malém severoněmeckém okresním městě. Tato sociální satira, odhalující krutou a bezcitnou tvář společenského kariéristy, který jde přes mrtvoly k vytouženému cíli jako věrný služebník svých vládců a nelítostný vládce svých podřízených, se opírá o stejnojmenný román známého německého protifašistického bojovníka, spisovatele Heinricha Manna. Životnost literární předlohy a pravdivost jejich hlavních postav jsou pro autora, který napsal tento satirický román již před více než čtyřiceti lety, tím nejlepším svědectvím jeho hluboké znalosti lidských povah a sociálních vztahů, jež charakterisují německou buržoasní společnost. Filmu byla na VI. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 1951 udělena Cena boje za sociální pokrok, za zdařilou filmovou satiru proti reakci a za účinné pranýřování měšťácké morálky. (Filmový přehled)
(více)Recenze (5)
Pouhá ilustrace Mannova románu, která se ani nesnaží působit filmově... ()
Tento film, který tak výstižné zachycuje a dramaticky rozvádí charakteristické rysy stejnojmenného satirického románu známého německého protifašistického spisovatele Heinricha Manna, je jedním z nejvýznamnějších příspěvků německých demokratických filmových umělců k společnému boji milionu těch, jež v Německu i v jiných zemích usiluji o zabezpečení míru. Německý měšťák, který v sobě spojuje znaky tupého a bezcílného poddanství s cynickou bezohledností toho, kdo se podřizuje jen proto, aby mohl sám vládnout nad slabšími, byl sice v Mannově románu odhalen už před bezmála padesáti lety, avšak jeho duch žije dále. Žije v duších mnohokrát už odhalených a porážkou nacistů dokonale zprofanovaných profesionálních válečníků a byrokratů, fabrikantů a velkostatkářů, kteří se nechtějí vzdát moci a kteří jsou stále ochotni plnit služby věrných poddaných domácích či cizích mocipánů jen proto, aby sami mohli zase vládnout vykořisťovanému německému lidu. Tato smečka válečných zločinců, rozprášená a jednou pro vždy zbavená moci na území Německé demokratické republiky, kde vlády se ujal opravdu sám lid, nalezla v západním Německu živnou půdu pro svou další existenci. Pod blahovolnou ochranou západních mocností, které v Německu vidí jen nástupní plochu pro pečlivé připravované nové krvavé válečné dobrodružství, nastává nová doba pro tyto poddanské duše. Zfilmovaný Mannův satirický román je výstrahou a varováním všem, kteří na poválečný vývoj poměrů v západním Německu hledí příliš blahovolně a lhostejně. Postava Diedericha HessIinga je totiž ztělesněním všech odporných, ale současně i nad jiné nebezpečných vlastností „věčného měšťáka". Pro toho neplatí žádné poučení z historie, poněvadž i v největší nouzi, v níž se po prohrané válce ocitl, žene jej pud sebezáchovy opět k tomu, aby sloužil vyšší autoritě a moci, od niž jedině může sám trochu vlastni autority a moci získat. Cílem tvůrců filmu „Poddaný" bylo zesměšnit a tím v očích nejširších vrstev pracujících jednou pro vždy znemožnit tento odporný typ škůdce a parasita, který právě tak pokorně sloužil autoritě císaře Viléma, jako režimu fašistického diktátora a jehož dnešním cílem a vysněným ideálem je sloužit stejně oddaně každému dalšímu exponentu vysoké finanční a průmyslové buržoasle, pokud mu za tyto služby bude kynout osobní prospěch. Proto také vyvolal film „Poddaný" v západním Německu spontánní odpor vládních kruhů, které se postaraly o to, aby jeho veřejné promítání bylo znemožněno. Tam, kde dědici Mannových „poddaných" sedí na ministerských křeslech, sloužíce cizím, německému lidu nepřátelským zájmům, tam, kde noví Diederichové Hesslingové rozhodují o existenci milionů těch, kteří na vlastních bedrech ponesou tíhu politiky podněcovatelů války v podobě různých Schumannových plánů a Atlantických paktů, tam filmy jako „Poddaný" jistě nejsou a nemohou být žádoucí. Filmový přehled 6/1952 ()
Sociálna kritika večnej kolaborácii s vládnucim režimom. Dá sa aplikovať na všetky totality, mnoho konformistov poznal každý aj u nás... Film sa nevyhne nudným častiam, Werner Peters však dokázal vtisnúť svojej postave uveriteľnosť, dokonca pocit fyzického zla. Záverečná scéna je skvelým vyvrcholením. ()
I když Diederich Heßling (nomen omen) je veskrze postava záporná, a teprve v Mannově drobnokresbě se jí skutečně "stává". Film je ovšem příliš hrubý prostředek, aby toto "stávání se Heßlingem" pravověrně dokázel zobrazit. Přesto ale je i zde třeba ohodnotit snahu, i když jen zobrazovací. Heßling je pravý "konkneipant" (viz kniha), tedy nikdy nic opravdového, plnohodnotného. Vždycky jen od zubního kartáčku po toaletní papír.... Knihu jsem si koupil v polovině sedmdesátých let v "Evangelische Buchhandlung, Verlag u. Antiquariat Max Müller" v Chemnitz (toto knihkupectví dosud existuje) a jejím původním vlastníkem byla Deutsche Volkspolizei. ()
Hezky natočeno, děj je možná trošku slabší, každopádně hodnotím nadprůměrně. Nejlepší je úvod (batolátko; záběry otce, jak bere hůl do ruky; matka vyprávějící strašidelné pohádky) a konec - odhalení pomníku císaře. Tato scéna graduje ve stále se zhoršujícím počasí, déšť je stále silnější, vítr prudší. Hlavní hrdina mluví o tom, jak se národ zocelí pouze válkou...následuje ponurý záběr na tento pomník, všechny okolní domy jsou zničené bombardováním... ()
Galerie (28)
Photo © Progress Film-Verleih
Reklama