Kinoautomat: Člověk a jeho dům

Ano, na svoji dobu zřejmě hodně nadčasové. Dokonce tak, že i po 40ti letech atále táhne a přináší čerstvý vánek. Navíc zdařilá komedie s dobrýmy gagy. Zklamala mne přílišná krátkost a v některých možnostech výběru dosti očividnou pro širší publikum preferovanou možnost. Tedy z těch i tak pár možných variant (které se vždy logicky mohou odlišit jen o kousek a rychle se zas vrátit - očividné to bylo po honičce s policajty), nám jich zbývá ještě míň a tak myslím, že i kdybych film viděl v kině 10x, variant bych shlédl přibližně 3. Dovedu si však představit nějaký kvalitní remake.... s lepšími možnostmi, větším spádem (bez 5ti minutových monologůů průvodců), možná s více prvky např. hororu a především se 100 minutovou stopáží. Jo, to by bylo pokoukání... 8,5/10 (23.06.2009)

Uvoľnená atmosféra 60. rokov, kedy boli traumy II. svetovej vojny i následných boľševických procesov smrti potlačené, cudzie vojská zatiaľ nebrázdili Československo krížom krážom a zákerný AIDS neexistoval. V ovzduší sna o spravodlivom a demokratickom socializme sa zrodilo množstvo výnimočných umeleckých diel, ktoré spoľahlivo bavia i dnes. Jedným z nich je Činčerov unikátny Kinoautomat. Banálna bakalárska príhoda o nahej susedke, zabuchnutých dverách a návšteve príbuzných z Moravy je pozdvihnutá nielen výberom hercov, ale najmä ich viditeľnou chuťou hrať, vstupom živého konferenciera do filmu a zapojením diváka do procesu rozhodovania o ďalšom deji (aj keď v skutočnosti ide o šikovne predostretú manipuláciu). Radúz Činčera, majiteľ myšlienky hovoril o tom, že najviac sú z jeho interaktívnych predstavení odvalení Japonci, ktorí sú zvyknutí akýkoľvek problém, vybočenie z poriadku a chybu riešiť zvolaním aktívu, hlasovaním a kolektívnym rozoberaním chyby a hľadaním riešenia. Naproti tomu v ČSSR bola situácia taká, že nefungovalo skoro nič a človek sa musel naučil okamžite jednať a improvizovať. Na tomto podklade vraj vznikol Kinoautomat, jeden z najhravejších projektov česko-slovenskej kinematografie. Jeho sledovanie v kine Světozor, kam sa jeho oprášená premiéra po štyridsiatich rokoch od vzniku na pár týždňov presťahovala je skvelým zážitkom. Pozn. Ohlásené je vydanie filmu aj na DVD, zaujímavé by však bolo pouvažovať o vydaní širšej kolekcie ďalších Činčerových multimediálnych prezentácií, robených pre zahraničné publikum na svetových výstavách, pritom v Česku, či na Slovensku takmer neznámych. Údajne ich bolo okolo 120, a vyznačovali sa mnohotvárnymi inováciami a novinkami, ktoré neboli inde použité. Hravosť Kinoautomatu naznačuje, že naozaj také boli. (12.06.2007)

V kine/divadle je premietanie a uvádzanie Kinoautomatu nesmierna zábava. Samozrejme musí byť vtipný moderátor, čo Matonoha zvládol a je otázka, či záleží aj na výbere možností. Osobne sa domnievam, že je to úplne jedno a v tom vidím menší nedostatok, alebo ako to lepšie nazvať, celého geniálneho projektu. Záver taktiež nijak zvlášť negraduje, avšak objektívne treba uznať, že nakrútiť niekoľko bláznivých záverov by bolo nad finančné a časové možnosti tvorcov. Dúfam, že tento projekt nikdy nezmizne z kín a bude predvádzaný ešte ďalším generáciám. Osobne by som privítal aj nejaké stretká fanúšikov, kde by sa rozoberali všetky rozvetvenia, na akom predstavení sa rozhodnutia divákov najviac líšili, čo z toho vyplýva a tak ďalej... (05.08.2017)

Naše predstavenie moderovala dcéra pána Činčeru a malo to svoje čaro. Nápad Kinoautomatu je super, bohužiaľ realizácia zaostáva. Scenár je slabý a neprospievajú mu ani pauzy pre moderovanie. Na hlasovanie by to chcelo rýchlejší systém, ale asi to v dobe uvedenia filmu nebolo možné. Ale ako skúsenosť to bolo zaujímavé. 70 % (09.06.2016)

Nápad je geniální, to jistě. Ale konkrétně Člověk a jeho dům vskutku není ničím víc, než sice kouzelnou, ale pouze situační krátkou hříčkou, které navíc zejména ke konci mírně dochází dech a obsahuje i logické mezery v ději (menší, či větší - v závislosti na volbách diváků). Humor Miroslava Horníčka miluju, tudíž jsem si ho užil i zde, a také ostatní herci jsou velmi dobří. - Poznámka zcela na okraj: Jelikož jsem Kinoautomat stejně jako Radko viděl v obnovené premiéře v kině Světozor, musím říci, že mi stran uvaděčů poněkud vadilo neustálé křečovité zdůrazňování jejich antikomunismu. Ano, všichni víme, že v roce 1967 nebyla v ČSSR demokracie. Co to má společného s Kinoautomatem? (15.06.2007)