Otec a otec

Richard a Depardieu pod režijní taktovkou komediálního klasika Vebera podruhé a nejlíp. Jede se podle stejného modelu jako minule - nesourodá dvojka se vydává pátrat po zmizelém - jen zápletka není tak crazy, výprava tak exotická (pátrání se omezuje jen na Francii, což nijak nevadí), ale mise obou hrdinů je osobnější a tak je v ní víc srdíčka. Kadence gagů není nijak závratná, ale Richardův smíchopláč na benzince nebo jeho hlavičkování v baru mě odbouraly. (20.03.2017)

V 70. a 80. letech se u nás hodně chodilo na Pierra Richarda. Člověk si tady připadal jako blázen, a tenhle každým coulem sympatický kudrnáč mu dodával uklidňující pocit, že i v daleké Francii je na tom někdo podobně. A k tomu ještě dokázal člověka slušně rozesmát, což se cení vždycky. Z jednoho i druhého důvodu vidím proto tyhle filmy jako nadčasové. Pamětník je zároveň taky rád lehce nadhodnotí, a to bez přílišných výčitek svědomí - nostalgie mu už takto velí. Otec a otec možná není úplně nejlepším filmem Velkého blondýna, ale já ho mám nejradši. Vzpomínka na skvělý rok 1986 (osmnáct je vám holt jen jednou), na návštěvu krnovského kina s přáteli (dávno zmizelými v propasti času), a konečně na samotný film (myslím, že je fakt dobrý) - to všechno dělá svoje. [Dokonce si dodnes pamatuju na předfilm: Byl o Haileyově kometě. Zpívali tam něco jako "blíží se kometa, bude konec světa". Moc pěkné představení to bylo léta onoho, jen co je pravda.] (01.05.2007)

"Von mi dal hlavičku. Pánové, von mi dal hlavičku! Tak tys mi dal hlavičku. Uhhh. Dal mi ještě jednu, vidíte!" Scéna, která mě spolehlivě dostane vždycky a pak ještě ty hlody o bezva kytaře - kapela jako nová, když přijde Pignon poprvé mezi mládež do baru. Richard a Depardieu spolu sehráli pár filmů a vždycky to stálo za to. Otec a otec nejsou výjimkou a oba se sice drží svých archetypů potřeštěnce a drsňáka, ale perfektně to funguje. Ostatně jinak by to snad ani být nemohlo. K tomu skvělá hudba Vladimira Cosmy a poctivý dabing. Tohle nestárne... (12.06.2017)

Po dlouhé době jsem viděla tento film a musím uznat, že kombinace V+C+R+D je balzám na duši a záruka kvality. Kontrast povah obou hlavních protagonistů, ale jejich stejné poslání - touha být otcem, dobrým otcem, tím nejlepším otcem - je zkrátka dechberoucí...  Klasika. Francouzská komedie s hudbou V. Cosmy je nepřekonatelelná. (02.01.2022)

Co by člověk dělal, kdyby neexistovala sedmdesátá a osmdesátá filmová léta ve Francii, kde se rodila jedna komedie za druhou prošlapaná mezi kriminálními peckami. Vždyť to by tu dobu musel akorát každý obrečet. Nejhezčí na tom je, že ty filmy dělají radost i v dnešní době, třicet let po době, co je Frantíci natočili. A to je na tom to opravdu krásný. (12.11.2012)