Idol

Jo. Levinson už na vrcholu své vlny serfuje tak dlouho a efektně, že se dostal do bodu kdy si věří natolik aby HBO přemluvil k tvorbě něčeho co drtivá většina diváků nebude mít šanci pobrat. Vůbec se nedivím, že je z toho hejtovanej propadák, protože je to tak vrstevnaté a hned v několika klíčových motivech tak nejednoznačné, že jediné čeho se zmatený divák může jakš takš chytit je ten povrchový glam a kůže Lily-Rose Depp... To předposranecké ořezání o jednu epizodu je docela znát a kazí to dojem i těm lidem co v tom seriálu viděli vice než povrchni exploitaci hudebního průmyslu. (11.07.2023)

První dvě epizody mi vlastně nepřišly vůbec špatný, protože i přes všechny jejich problémy jsem je bral jako obdobu toho typického mainstream popového songu, tedy přeleštěná paráda, která nemusí dávat smysl, či působit uvěřitelně, hlavně že baví. Ale po nich začal seriál prudce upadat a já si začal uvědomovat, že touto perspektivou to ani moc vnímat nemůžu, protože se v jejím duchu Idol nejenže nedrží, ale ještě bych tím všechny jeho neduhy přehlížel, což si nezaslouží. Sam Levinson tady opakuje své největší chyby z minulosti, zase si vybral projekt, ve kterém rozpracovává zajímavá a relevantní témata, jenže kvůli své potřebě vizuální exhibice a rádoby kontroverze je výsledek pouze kamerovým cvičením a vágní přehlídkou samoúčelných sexuálních scén. Těch je tam zbytečně moc, už třetí člověka nudí, u čtvrté začíná cringovat a další rovnou přeskakovat, jelikož celku nijak nenapomáhají a pouze ubírají prostor, který by šlo využít k důslednějšímu prozkoumání problematiky využívání a sexualizace mladých popových hvězd nebo nechutně komercializovaných mocenských struktur v hudebním průmyslu. Scénář však trpí dál, v Idolovi je až moc zřetelně vidět, že Levinson s Weekndem a Fahimem v prvních epizodách rozestavěli postavy na šachovnici, ale už nevěděli, jakými tahy tuto přestylizovanou hru dohrát, každou další epizodou docházelo k většímu rozpadu koherence, čemuž nepomohlo ani rozhodnutí na poslední chvíli seriál ukončit už pátou epizodou a ne šestou, jak bylo plánované. Dojem tomu všemu ještě kazí i slabý weekndův herecký výkon, který ve své roli tajemnem opředeného dominantního vůdce kultu nevzbuzuje kýžený respekt, ale nežádoucí pobavení u jeho mrtvolných pohledů a otřepaných hlášek, jejichž hloubka je spíše dno. HBO mělo šanci vytvořit satirickou studii nejvyšší hudební smetánky, místo toho dodalo produkt, který stejně jako jeho hlavní hrdinka má za úkol vypadat sexy a nespoutaně, čímž bohužel ztrácí na své atraktivitě a autenticitě. (04.07.2023)

"There is some kinky-ass shit in this house!" _____________ Čistá a nefalšovaná exploatace [potažmo skoro až sexploatace]. Exploatace sexuality, nahoty, povrchnosti, slávy, a temné stránky moderního hudebního showbyznysu hraničící s totálním soft-pornem - a to komplet bez příkras. Lze samozřejmě polemizovat o relativně banální zápletce, potažmo o samoúčelné snaze vzbudit kontroverzi a šokovat, nebo záměru či nezáměru překračovat hranice komfortní zóny. Jenže spíš než příběh [který mě zaujal i tak jako tak] mě naprosto pohltila samotná tvůrčí stylizace. Už dlouho jsem totiž neviděl [navíc v rámci mainstreamu či quality TV] něco tak neskutečně filthy, eroticky podvratnýho, živočišně zvrácenýho a provokativně toxickýho. Něco, co by tak démonicky ukazovalo hřích ve svý nefalšovaný podstatě. Především pak oceňuju skvěle zvolený hvězdný casting – Lily-Rose Depp svýmu taťkovi rozhodně nedělá ostudu, Weeknd se věrohodně zhostil role zvrhlýho sexuálního manipulátora kterýho fakt nejde nesnášet, Hank Azaria s přízvukem fakt nemá chybu, no a Da'Vine Joy Randolph s Rachel Sennott jsou queens.... Sam Levinson [jehož tvůrčí rukopis jsem si zamiloval už v Euforii] zkrátka ví jak upoutat diváckou pozornost a překračovat mantinely konformity, a minimálně za to má můj respekt – navíc vzhledem k tomu že jsem se každý pondělí těšil na nový díl [což se mi u seriálů fakt nestává]. Ačkoliv se The Idol [alespoň z mýho pohledu] setkal s přehnaně negativními ohlasy a sám uznávám že to není nějak zvlášť dokonalý, natožpak scénáristicky vypiplaný [zkrácení z původních 6 epizod na 5 je nezpochybnitelný tvůrčí i dramaturgický fiasko], a uvědomuju si veškerý nedokonalosti [zejména koherence, ať už dějová či tématická], ale bezmála pro mě jde o filmařsky precizní audiovizuální fetišismus, který se mi svým formálním jazykem perfektně trefil do gusta. Soundtrack návykovej. (04.07.2023)

Totální macho wtf přestel ze strany HBO, Levinsona i Weeknda. Zmatená definice male gaze, která se snaží kritizovat průmysl, ale zároveň je sama snad více problematická. Weeknd hrát neumí a oproti kvalitnímu zbytu obsazení je to dost očividné. Nevím prostě wtf ale not in the good way. 4/10 (21.07.2023)

Jasně, měla už v tu dobu za sebou dvě pavoučí dobrodružství, ale dosud dětskou hvězdu Zendayu udělala až Levinsonova Euforie. Také filmová kariéra Lily-Rose je zatím hodně dietní (holt nestihla tátovu silnou éru), nicméně je jasné, že The Idol ji vystřelí nahoru. Protože je skvělá. Tím ale pozitiva víceméně končí. A vůbec nejde o to, že Sam Levinson popustil uzdu svým choutkám. Výsledek ani neřekne nic skutečně zajímavého o moderním showbyznysu. Místy to vypadalo, že tvůrci mnohé nechali na podlaze střižny či jeden den řekli hercům skrze uchopení svých postav to a druhý den zase tamto. K zásadním přetáčkám muselo docházet. Přitom první epizoda dopadla docela fajn: zpěvačka Jocelyn se snaží vrátit na výsluní, evidentně bojuje se svými démony (nejasný vztah k mrtvé matce, pochybnosti o sobě samé, strach z autorit, vrtkavost vztahů k vlastnímu týmu…), v jednom klubu potká jeho majitele, který se se svým „týmem“ nadaných hudebníků přesouvá do jejího domu a pomáhá jí s nalézáním nových (nejen hudebních) poloh. Brzy je patrné, že Levinsonovo zalíbení v rochnění se v psychickém stavu mladých dívek mělo v Euforii podstatně pevnější švy. Místy je to strhující, kamerově i hudebně pohlcující, vzápětí divné až úsměvné. Sledování vedlejších postaviček zbytečné a zdlouhavé, do sebe zahleděný art místy nudí a pan Sobota-Neděle se dočká převrácení mocenské hry. Hodně bradavek, hodně luxusu a božský pohled na Lily-Rose. Ale také rozpačité přešlapování, tematická nepevnost či divný charakterový vývoj postav… (24.07.2023)