Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na úpatí malebného kopečku žije zahradník (Oldřich Kaiser) se svojí ženou, kteří se starají o své malé zahradnictví. Jejich idylický život je narušen, když se na nedalekém zámku chystá usadit nový majitel, který chce přetvořit krajinu podle svých představ. Když zahradnictví brání jeho plánům, spustí se sled bizarních událostí. Nový majitel nejprve vytvoří plot s žiletkovým drátem a zavře příjezdovou cestu. Postupně přidává ve svých činech na intenzitě, aby dosáhl svých cílů. Zahradník se však nevzdává a snaží se bránit svůj domov. Když se policie i starostka postupně utopí ve své vlastní byrokracií, zahradník se rozhodně vzít osud do vlastních rukou. Nový film Jiřího Havelky, balancující na hraně bizáru, absurdna a tragikomedie je inspirován skutečným příběhem a stejnojmenným literárním dílem od Karla Čapka. (Donart Film)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (23)

Filmmaniak 

všechny recenze uživatele

Oslava lidské houževnatosti a pevné vůle inspirovaná příběhem skutečného zahrádkáře šikanovaného majetným sousedem, která ale zároveň říká, že když se v tomhle světě proti vám postaví mocnější a bohatší nepřítel a začne vám systematicky ničit život, tak s tím v podstatě nic nenaděláte a nezbyde vám, než si všechno nechat líbit - což snímek činí převážně dost pesimistickou a místy až krutou podívanou. V pozadí událostí je jasně znatelná kritika nefunkčního systému, státních úřadů a policejních orgánů neschopných zajistit pro obyčejného člověka spravedlnost. Tato kritika má nicméně podobu poněkud mělké satiry vyzdvihující absurdně přebujelou byrokracii a bezmocné lítostivé obličeje všech, po nichž je žádána pomoc. Volba postavit vypravěčský koncept na vyškrtnutí všech dialogů hlavního hrdiny je sporná. Ne že by titulní zahrádkář nutně potřeboval každou chvíli něco okomentovat, ale přinejmenším ze začátku je divné, když na něj ostatní postavy mluví a on na ně nereaguje. Kaiser je každopádně v hlavní roli skvělý a metoda natáčet film průběžně během jednoho ročního zahrádkářského cyklu také nese ovoce. Avšak spíš než jako útrpný thrillerový příběh o jednostranném sousedském teroru nahlíženém z perspektivy bezbranné oběti film zaujme coby láskyplná pocta drobným pěstitelům a rukodělné práci s důrazem na krásu přírody a zahrádkářských plodin s úryvky Čapkovy poetické literatury a trochou kulinářského umění k tomu. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Čím větší neřád, tím víc se má k světu..." Dokud jsem mohl tento film vnímat primárně jako láskyplnou poctu rukodělné práci drobných pěstitelům a užívat si přitom  úryvků úžasně poetické literatury Karla Čapka myslel jsem si, že to za mě bude za plný počet. Ale onen střet zahrádkáře s majetným sousedem v kombinaci s konfrontací s realitou fungování úřadů v Česku byl čím dál tím depresivnější, že mi to už v závěru přišlo až přesmíru. Na konci je sice jakési světýlko na konci tunelu, ale očekával bych, že bude silnější. Co jinak působí hodně zvláštně je absence dialogů na straně Oldřicha Kaisera a jen naprosté minimum mluveného slova ze strany postavy jeho manželky. U Kaisera ten záměr Havelky asi i chápu, když jeho hlasem jsou namluveny veškeré úryvky z Ćapkovy knihy. To  celkové pojetí tiché domácnosti hlavního hrdiny ale místy až nudí. Celkově ale tohle rozhodně považuji za doposud nejlepší Havelkův počin, protože ona kombinace dramatu ze současnosti s poetičností jazyka Karla Čapka je opravu veskrze originální. Takže určitě hodně silné čtyři hvězdičky. Kromě herectví Oldřicha Kaisera (obdiv fakt za to, že si musel vystačit hereckým projevem bez slov) bych určitě ocenil působivou hudbu Tadeáše Věrčáka. ()

Reklama

abetu 

všechny recenze uživatele

Obdivuhodná je odvaha natočit český film, ve kterém hlavní protagonista celou dobu nepromluví. “Žánrově je to taková nekonverzační nekomedie,” řekl režisér Jiří Havelka. “Nejprve jsem tam měl dialogy, postupně mizely a proškrtávaly se ty, které se mi zdály nepotřebné, až nakonec zbylo asi patnáct stránek,” dodal. Není to na škodu, Kaiser hraje skvěle a třeba jeho vztah s manželkou je ve filmu o beze slov vykreslený neskutečně cituplně.  Kdo nepůjde do kina v očekávání lehké letní komedie, ale připraví se na film k zamyšlení o absurditě a bezmoci, ale i síle lidského ducha a vlastních hodnot, bude, myslím, spokojen. ()

Marcos22 

všechny recenze uživatele

Tragikomický film o nezlomné lidské vůli, absurditě úředního aparátu, amatérismu tuzemského policejního sboru a nehynoucí a bezpodmínečné lásce k přírodě. Režiséru Jiřímu Havelkovi se po Vlastnících, Očitém svědkovi a Mimořádné události podařilo najít další originální způsob vyprávění svého díla, za což si zaslouží pouze slova chvály a uznání. Každý z jeho filmů je svým přístupem naprosto unikátní a navzájem se nevykrádá. Síla Havelkových snímků tkví především v jedinečném citu převést látku, s níž se diváci setkávají na vlastní kůži ve svém běžném životě, na plátno a tu prodat skrze emoce hlavních představitelů. To se v Zahradníkově roce daří na výbornou, zvláště zásluhou výjimečného mimického galapředstavení Oldřicha Kaisera, který o co méně sdělí divákovi prostřednictvím své postavy, o to více a úderněji toho řekne prostřednictvím role vyprávěče. Pro Zahradníkův rok mám nicméně i přes řadu výše zmíněných superlativů také několik negativních slov. Režisér Havelka působí ve svém čtvrtém celovečerním filmu až přespříliš kriticky a agresivně. Dalo by se říct, že jím pouze podporuje násilí ve společnosti a nedůvěru zejména starší populace v úřady a orgány činné v trestním řízení. Dále chování jednotlivých postav přílišně paušalizuje a nedává prostor pro jejich charakterový vývoj, ty se drží po celou dobu stopáže jednotné šablony svého chování a jednání. Celkové vyznění snah oběti (Oldřich Kaiser) o nekonfliktní vyřešení sporu je zde pojato v negativním duchu, a snímek spíše nabádá k násilné reakci v duchu známé fráze „Silnější pes mrdá.“ Posledním negativem pro mě byla stopáž filmu, 103 minut při převážném užití scén pracujících pouze s mimikou protagonistů, působí nekonečně a pocitově se dostáváme někam ke 130 minutám. Chtělo to alespoň o 20 minut zkrátit a se závěrem si více pohrát. Suma sumárum, Zahradníkův rok přináší do české kinematografie svěží vítr, který zdárně reflektuje agresi ve společnosti a přetrvávající absurditu některých oblastí českého úředního aparátu. Tři hvězdy. 🙂 (16.07.2024, slavnostní premiéra filmu v Cinestar Anděl) ()

vyfuk 

všechny recenze uživatele

[KVIFF] Havelka má za sebou filmy, kde se mluví tak akorát, pak mluví až moc a takový, kde se nemluví vůbec. Já se docela divím tomu negativnímu hodnocení. Tohle je taková neznatelná pocta Kafkovi a zároveň dost věrný úkaz současné doby. Za mě tohle funguje skvěle. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (4)

  • Film se natáčel v zajímavé lokalitě – na statku Jiřího Havelky st., režisérova otce. „Jezdívám sem na víkendy, a když jsem tu jednou byl, tak mě napadlo, že to je to správné místo,“ vypráví Havelka ml. Na místo filmaři dodali jen zvířata, jinak bylo místo plně využito tak, jak ho užíval i skutečný majitel. (rakovnik)
  • „Býval jsem velký zahradník, takže mě toto natáčení moc bavilo. Za to Dáša nikdy nestrčila ani prsty do hlíny a tady musela. Ten pohled na to byl velmi zajímavý,“ uvedl Oldřich Kaiser. „Já jsem rockerka, neumím s hlínou. Naštěstí školení u opravdového zahradníka mě trochu naučilo se v té hlíně pohybovat,“ dodala Dáša Vokatá. (rakovnik)
  • „Točilo se po celý rok chronologicky, což bylo moc fajn. Nemuseli jsme přeskakovat v čase a ve scénách. Točilo se tak, jak jde děj po sobě,“ uvedl herec Michal Isteník. (rakovnik)

Reklama

Reklama