Zahradník
The Gardener's Year
Režie:
Jiří HavelkaScénář:
Jiří HavelkaKamera:
Ferdinand MazurekHudba:
Tadeáš VěrčákHrají:
Oldřich Kaiser, Dáša Vokatá, Štěpán Kozub, Michal Isteník, Alena Mihulová, Petr Lněnička, Luboš Veselý, Sára Arnsteinová, Jiří Šimek, Tomáš Jeřábek (více)Obsahy(1)
Na úpatí malebného kopečku žije zahradník (Oldřich Kaiser) se svojí ženou, kteří se starají o své malé zahradnictví. Jejich idylický život je narušen, když se na nedalekém zámku chystá usadit nový majitel, který chce přetvořit krajinu podle svých představ. Když zahradnictví brání jeho plánům, spustí se sled bizarních událostí. Nový majitel nejprve vytvoří plot s žiletkovým drátem a zavře příjezdovou cestu. Postupně přidává ve svých činech na intenzitě, aby dosáhl svých cílů. Zahradník se však nevzdává a snaží se bránit svůj domov. Když se policie i starostka postupně utopí ve své vlastní byrokracií, zahradník se rozhodně vzít osud do vlastních rukou. Nový film Jiřího Havelky, balancující na hraně bizáru, absurdna a tragikomedie je inspirován skutečným příběhem a stejnojmenným literárním dílem od Karla Čapka. (Donart Film)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Obdivuhodná je odvaha natočit český film, ve kterém hlavní protagonista celou dobu nepromluví. “Žánrově je to taková nekonverzační nekomedie,” řekl režisér Jiří Havelka. “Nejprve jsem tam měl dialogy, postupně mizely a proškrtávaly se ty, které se mi zdály nepotřebné, až nakonec zbylo asi patnáct stránek,” dodal. Není to na škodu, Kaiser hraje skvěle a třeba jeho vztah s manželkou je ve filmu o beze slov vykreslený neskutečně cituplně. Kdo nepůjde do kina v očekávání lehké letní komedie, ale připraví se na film k zamyšlení o absurditě a bezmoci, ale i síle lidského ducha a vlastních hodnot, bude, myslím, spokojen. ()
"Čím větší neřád, tím víc se má k světu..." Dokud jsem mohl tento film vnímat primárně jako láskyplnou poctu rukodělné práci drobných pěstitelům a užívat si přitom úryvků úžasně poetické literatury Karla Čapka myslel jsem si, že to za mě bude za plný počet. Ale onen střet zahrádkáře s majetným sousedem v kombinaci s konfrontací s realitou fungování úřadů v Česku byl čím dál tím depresivnější, že mi to už v závěru přišlo až přesmíru. Na konci je sice jakési světýlko na konci tunelu, ale očekával bych, že bude silnější. Co jinak působí hodně zvláštně je absence dialogů na straně Oldřicha Kaisera a jen naprosté minimum mluveného slova ze strany postavy jeho manželky. U Kaisera ten záměr Havelky asi i chápu, když jeho hlasem jsou namluveny veškeré úryvky z Ćapkovy knihy. To celkové pojetí tiché domácnosti hlavního hrdiny ale místy až nudí. Celkově ale tohle rozhodně považuji za doposud nejlepší Havelkův počin, protože ona kombinace dramatu ze současnosti s poetičností jazyka Karla Čapka je opravu veskrze originální. Takže určitě hodně silné čtyři hvězdičky. Kromě herectví Oldřicha Kaisera (obdiv fakt za to, že si musel vystačit hereckým projevem bez slov) bych určitě ocenil působivou hudbu Tadeáše Věrčáka. ()
Óda na lidskou vytrvalost a houževnatost. Stárnoucí mlčenlivý zahradník (Oldřich Kaiser) prožívá se svou manželkou (Dáša Vokatá) podzim života ve svém milovaném zahradnictví. Překážky překonává pílí a noblesou získanou letitým zkušenostmi. Novou výzvou pro jeho stoický klid je škůdce v podobě člověka, který nedodržuje neměnné zákony přírody, ale těží z vypočítavosti a těžkopádnosti systému, ve kterém se ztrácí lidskost. Hořce poetická tragikomedie střídá nativní motivy s groteskní místy cynickou satirou. Specifický způsob vyprávění, Kaiserovo němé expresivní herectví doplňují cílené promluvy ostatních postav. Bizarnost a absurdita je velmi vhodně podpořena čtenými úryvky z knihy Karla Čapka Zahradníkův rok, o které se postaral Oldřich Kaiser. Freska o selhávajícím systému, kdy Old Man Gardener bere osud do vlastních rukou.(MFFKV 2024) ()
Lyrická balada o nezdolnosti v jádru poetického ducha zahradníkova, jenž vedle zápasu s přírodou svádí mlčenlivý souboj s papalášskou zlovůlí, jíž čelí se světeckou trpělivostí a navzdory absurdní neschopnosti systému prosazovat veřejný zájem a chránit obyčejného poctivého člověka. Krásně minimalistický snímek, v němž se tragikomický příběh, postupně přecházející až do hororového ladění, prolíná, za doprovodu trefného a lehce ironického popisu mistra Čapka, s každodenní svědomitou prací, nesoucí rozličné plody, což společně s vizuálním uchopením vytváří úžasný kontrast relativně klidného a barevného světa rostlin a upadající civilizace. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (4)
- V roli zahradníkovy (Oldřich Kaiser) ženy se objeví Kaiserova skutečná životní partnerka, písničkářka Dáša Vokatá. (rakovnik)
- Film se natáčel v zajímavé lokalitě – na statku Jiřího Havelky st., režisérova otce. „Jezdívám sem na víkendy, a když jsem tu jednou byl, tak mě napadlo, že to je to správné místo,“ vypráví Havelka ml. Na místo filmaři dodali jen zvířata, jinak bylo místo plně využito tak, jak ho užíval i skutečný majitel. (rakovnik)
- „Točilo se po celý rok chronologicky, což bylo moc fajn. Nemuseli jsme přeskakovat v čase a ve scénách. Točilo se tak, jak jde děj po sobě,“ uvedl herec Michal Isteník. (rakovnik)
Jiří Havelka ve všech třech svých filmech pranýřuje absurdity současného světa v čele s neschopností se dorozumět. Jinak se už tentokrát vydává totálně jinou cestu než u svých debutových Vlastníků. U těch jsem před lety málem smíchy zbořil narvané kino.:o V tomto případě už bych skoro ani nepoznal, že jde o stejného režiséra. Film je tichý, zdánlivě velmi poklidný a až intimní. To rámuje poetické paralerní předčítání ze stejnomenného románu Karla Čapka a celé prostředí manželského zahradnictví se včelami a krásy, které může toto prostředí vytvářet, jak vnitřně, tak esteticky díky ukázkám (krásně nasmímaných) klidně a trpělivě prováděných rukodělných prací, které se dělají podle toho, jak to které období roku potřebuje.:o A i jako hipster, který se upřímně řečeno, běžně nad podobnými věcmi moc nedojímá, musím souhlasit s názory, že tato poloha ve filmu funguje možná snad nejlépe jako taková oslava klidu, cyklu roku i přírody a radosti ze smysluplné práce. Ještě teda stejně perfektně je ve filmu vyobrazen dlouhodobý manželský vztah. Je zpracován se zaměřením na malé každodenní radosti, které si může hlavní dvojice každodenně automaticky dělat bez toho aniž by si ještě museli něco dokazovat.:o V teto poloze podle mě nejvíce funguje i finální rozhodnutí vystříhat všechny momenty, ve kterých hlavní hrdina mluví (ale i jeho manželka nakonec řekne asi jen tři věty ve druhé půlce.) U té manželské roviny jsem tomu rozuměl. Jelikož to vypadalo jako by si ty dva už nepotřebovali něco vypovídat. Proč taky? Když stačí ony drobné radosti a letmým pohledem víme, co si chceme říct. A rozumím, že ve svém soukromém nemusel hlavní hrdina nikoho slovy přesvědčovat, protože přesvědčoval svým stylem života. Ale na začátku přeci jen působí zvláštně, když hlavní hrdina nereaguje na ostatní. I od manželky jsem ve druhé půlce už možná čekal více slov. To nic nemění na tom, že Oldřich Kaiser v nové herecké poloze předvedl úchvatnou intuici a vnímavost ve schopnosti vystihnout mnohé pouhým pohledem a jeho herecké úmění zde nabralo nový rozměr. Herecky nezkušená Dáša Vokatá si s rolí poradila taky velmi suverénně a vypadalo to jako by opravdu vedle svého životního partnera nemusela vůbec nic předstírat. Přesto si nemůžu pomoc a říkám si, že tato herecka byla trochu nevděčná. I když v mnoha momentech přinesla ovoce. Mimimálně policajtské duo Jeřábek-Vyorálek pobaví, ale jinak se ostatní vedlejší postavy moc neprojeví. A ze setkání dvou možná nejpopulárnějších komiků své generace Kaisera-Kozuba tady mnoho neočekávejte, i když nad Kozubovou postavou, v podstatě s opravdu mimimálním prostorem) jsem se musel zamýšlet, jaký vlastně je. Faktem je, že tohle není úplně divácky nejvděčnější podívaná na léto. Jinak silně komorní příběhí o ignorování nabídky prodat pozemek a postupné naprosté devastace majetky jako odvety nabízí hned několik rovin a Havelka pozoruhodně předkládá svou vizi ukázat to, jak jsou lidi můžou být neschopni v záležitosti obrany jednotlivce, protože za všemi úřady jsou lidi, kteří jsou schopni se proměnit ve statické mluvicí hlavy citující paragrafy. Jsem zvědavý, s čím Jiří Havelka překvapí příště. () (méně) (více)