Její tělo

Nejdřív se proslavila na skokanské věži, pak si osedlávala jiné věže... Touha po úspěchu, tlak na výkon. Pro mnohé prostě jen tělo, které musí být v každé situaci ve formě. Náročné tréninky a přísná životospráva v době, kdy vše podřizovala skokům do vody a blížící se olympiádě v Atlantě 1996. Následně správný výraz i pozice v době, kdy směřovala za pornofilmovými cenami. Jeden skok z věže totiž Andree Absolonové prakticky ukončil kariéru. Ztratila naději na úspěšnou sportovní budoucnost, tělo jí ovšem zůstalo, tak proč ho nevyužít? Navíc v pikantním odvětví se úspěch dostaví podstatně rychleji bez tvrdé dřiny. A tady je první kámen úrazu. Moc totiž nerozklíčujeme, co pro dívku znamenal (ne)úspěch a konec sportovní kariéry. Prostě s límcem na krku smutně leží v posteli, zakouká se do mladého fotografa (ale o jejich vztahu se nedozvíme vůbec nic), který se zároveň staví za kameru v pornografickém byznysu. Šup, proč to nezkusit? Jenže stejně jako při absenci pocitů ze sportovní dráhy, ani tady nám tvůrkyně neumožní nahlédnout do nitra hlavní hrdinky. Prostě jen další mechanické pohyby jako v případě jednotlivých fází skoku? Navíc je tenhle průmysl vykreslený jako skvělá a hladce bezproblémová branže. Dalším palcem dolů je pak role rodiny, kupříkladu taková matka přistupuje k její nové práci pragmaticky, prostě jako k práci. Mnohem náročnější zkouškou prochází sourozenecké pouto, kdy z mladší ségry Denisy Barešové cítíme zklamání, které ovšem na konci (po zjištění závažné diagnózy) prostě zmizí. Holt další slabý a nepropracovaný motiv. Nejednu rodinnou scénu navíc doprovázejí dost nepřesvědčivé a křečovité dialogy. No a dostáváme se ke třetí fázi, se kterou se musí vyrovnat její tělo. K té nemocniční. Tady se jen potvrdí absence silnějších emocí. Prostě je nám to celé tak nějak jedno. Což je škoda minimálně v souvislosti s Natálií Germáni, která podává solidní a fyzicky obětavý výkon. PS: Když po fatálním zranění začíná pracovat v krámě, v regálech je vidět zboží, které tam v dané době nemá co dělat. Když pak jedna z kamarádek z branže obdivuje v roce 2000 při první štaci Andrey jednoho pornoherce, zmiňuje, že má točit akční biják s The Rockem. Ten se ovšem ve filmu proslavil až po roce 2001. (17.03.2024)

Odosobněná, strohá, téměř dokumentární rekonstrukce života skokanky/pokladní/pornohvězdy Andrey Absolonové překvapuje kvalitou. Císařovská zvysoka kašle na divácká očekávání pornofilmu do kina a spíše pozoruje, nekomentuje, neodsuzuje. Žádná velká dramatizace, moc se tu neřve a nesouhlas s profesí je dáván najevo pouze sarkazmem a pohrdáním. Natalia Germani hraje fantasticky. Nevím jestli trefila svůj předobraz (její tvorbu neznám) ale vzestup i pád zvládá a přehledem. Audiovizuální stránka prvotřídní. Na české poměry obrovský úspěch. (15.03.2024)

Pokud mě u filmu absolutně nezajímá jeho protagonistka, vidím v tom dost zásadní problém. Možná to byl záměr, ale Andrea, byť skvěle zahraná Natálií Germáni, je v podstatě figurka, která takřka nemluví a neprojevuje emoce, takže je těžké k ní cokoliv cítit. Podobně mrtvolně pak působí celé Její tělo, které se pomalu sune směrem k finále, aniž by nabídlo jakýkoliv výraznější moment či něčím překvapilo. Jako by si nebylo jisté, nakolik chce být dramatem a nakolik klasickým dokumentem. Nabízí se přitom hned několik motivů k rozpracování, ať už vztahy v rodině, vliv pornoprůmyslu na osobní život či snaha být za každou cenu nejlepší. Jenže tvůrci vše rychle přejdou, nejdou do hloubky a výsledkem je zcela povrchní a nezáživný snímek. Linka se sestrou má sice relativně dost prostoru, ale zobrazení všech vztahů je strašně nepřirozené a absolutně nefunkční. O to více mě překvapilo, jak nápaditě se zde pracuje s kamerou i se zvuky, které často imitují podvodní svět. Ale k čemu to je, když film nezvládá předat nic nad rámec základní synopse, a i to naprosté minimum podá neatraktivním způsobem? 4/10 (17.11.2023)

Obstojně natočená biografie, která je rozhodně artovější než většina mainstreamové tvorby a namísto přehledu životopisných dat Andrey Absolonové se snaží předat… co vlastně? Výsledný tvar je navzdory atraktivitě tématu tak odtažitý, že diváka neodměňuje emočně ani myšlenkově a zůstává jen prázdnou skořápkou. Více zde. (21.11.2023)

Císařovská sa od začiatku sústredí na detailnejšie, ale aj väčšie, zábery Andreinho tela, až môžete nadobudnúť dojem, že sledujete artový film vyjadrujúci sa pomocou metafor, navyše ak tu máme rybičku v akváriu. Lenže neskôr sa od tohto prístupu upúšťa, záberov na rybičku v akváriu pribúda, motivácie nie sú príliš presvedčivé a konflikt stále nikde. Do rodiny sa navraciame až v roku 2000 po polovici stopáže a mňa by vážne zaujímalo, čo sa počas tých zopár rokov doma dialo, pretože asi by to bol zaujímavejší materiál na spracovanie než len chronologicky zobrazených zopár momentov z hrdinkinho života a strohé informácie o tom, že rodičia sa doma hádajú. Germani je síce skvelá, avšak väčšie prekreslenie všetkého vo filme by musel poskytnúť už scenár. (10.03.2024)