poster

Příběh z Tokia

  • český

    Tokijský příběh

  • Japonsko

    Tōkyō monogatari

  • Japonsko

    東京物語

    (Japonsko)
  • slovenský

    Príbeh z Tokia

  • anglický

    Tokyo Story

Drama

Japonsko, 1953, 136 min

Režie:

Jasudžiró Ozu

Kamera:

Júharu Acuta
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ORIN
    *****

    Ač se to na první pohled nezdá, Ozu zcela nenaplňuje tradiční japonské hodnoty a představy o patriarchálním rodinném vzorci, jde spíše o nový, moderní, západní pohled na rodinu, přičemž Ozu částečně čerpá z hollywoodského předobrazu Lea McCareyho Make Way for Tomorrow. Ozua můžeme považovat i z japonské perspektivy za naprostého solitéra, jehož styl je natolik specifický a odlišitelný, že to nemá ani v rámci japonské (poválečné) kinematografie obdoby. Za typické rysy Ozuova stylu můžeme považovat např.: a) využití nízké kamerové výšky/nízkého úhlu (umělecká motivace); b) přechodné záběry krajiny/interiérů (zátiší) v blízkosti odehrávání další scény, které ale pro pochopení příběhu nejsou nikterak důležité; c) statická kamera; d) snímání postavy, která mluví, zepředu s protizáběry na další postavy apod. Ozuův styl se také vyhýbá prezentování flashbacků či flashforwardů a některým dalším prostředkům standardně používaných a přitom pro ně nehledá žádné vhodné ekvivalenty.(16.6.2011)

  • Bigrambo
    ****

    Mám rád filmy o vztazích rodičů s dětmi a námět tohoto snímku, i přesto, že je starý více než padesát let, je stále aktuální! Výborný dojem z filmu kazí pouze velmi pozvolné tempo, kterým se děj snímku ubírá - nebýt toho, tak neváhám dát plný počet. Naštěstí mi zpříjemnila některé zdlouhavé pasáže svými půvaby Setsuko Hara.(26.7.2011)

  • RHK

    Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(10.11.2009)

  • PinokKio
    ****

    Zajímavé nahlédnutí do soukromí jedné generace obyčejných Japonců pár let po druhé světové válce. Vztah rodičů a dětí se asi vytrácí i v dnešní době stejně jako kdysi a přítele na sklonku života můžeme poznat v někom, o koho jsme předtím sotva zavadili pohledem ..(14.2.2009)

  • Pacco
    ****

    Ozua byl (ač se to nezdá) poměrně ovlivněný západní groteskou 20.let. Jeho námět na Tokijský příběh jakoby lehce osciloval mezi sociální kritikou a ironickým výsměchem malostem a nesouladu. Ještě více než příběh dvou starých lidí, ocitajících se v situacích pravých generation gaps, je však v díle zarážející jeho forma. S hloubkou ostrosti by si mohl zavdat s Občanem Kanem, ale nejnápadnější je rozvinutí detailů prostředí, střihu a kamery. Oč více se inspiroval v němém filmu, o to více ho pak následně zdokonalil ve střihu a dal mu kabátec mluveného - v nečekaných chvílích prokládá film záběry krajiny, města v mlčenlivé samotě věčného ruchu, vyhýbá se pohybům kamery a staví herce ve střed. Herci v jeho rukou pronášejí všední dialogy bez větších emocí, jak kážou staré japonské zvyky. O to se stává pro diváka těžší, aby rozeznal za usměvavou tváří skrytý smutek, za běžnou větou nenávist atd.. Ozua je opačným protipólem dnešních filmařů, co se snaží vydolovat z diváků city krokodýlími slzami. On postupoval jemně, pouhými náznaky buduje silný prožitek. Samotný příběh o neporozumění generací a odcizení příbuzných sice neobsahuje žádné překvapivé telenovelské odhalování, ale jeho naléhavost vyplývá z jednoduchosti a zmíněné formy. Jenže, to všechno má malililinkatou chybu – délku. Dokážu si představit diváka, co zhlédnul film až do konce a prohlásil: „Kdyby to nebylo tak dlouhý, tak by to bylo i zajímavější.“ (citace mého otce). Na něho jako na diváka Colomba to bylo příliš a kupodivu i na mne, a to jsem zvládla oba díly Ivana Hrozného po sobě..snad za to mohla i ta částečná monotónnost. Ač patřil na západě Tokijský příběh k nejpopulárnějším dílům Ozuy, ta popularita byla taková, že ho jeho současník Kurosawa se svými legendárními Sedmi samuraji předčil..(18.9.2006)

  • - Originální negativ filmu krátce po natočení shořel. (Kulmon)

  • - Britský magazín Sight & Sound v roku 2012 vyhodnotil film ako tretí najlepší v dejinách. (MikO_NR_1909)

  • - Vzhledem k ději filmu není překvapením, že se režisér Ozu nikdy neoženil a celý život žil se svou matkou. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace